První zasvěcování

[somka]

Ahoj. Vzpomínáte si na své první zasvěcování? Jak jste se cítili? Měli jste důvěru, nebo byly i pochybnosti?

Díky moc.

[Psychedelic]

Já o reiki moc nic nevěděl. Šel jsem k tomu otevřenej, nic moc jsem neočekával, spíš jsem se šel nechat překvapit. Byl to vůbec můj první seminář a cítil jsem se docela nervózní.
Zpočátku jsem poslouchal informace, tak nějak jsem je přežvykoval v hlavě. Nic mi to moc neříkalo. Pak přišel rituál. Byl jsem tam s jednou holčinou, která byla z Prahy. Když byla ona zasvěcována, už jsem cítil, že se něco děje. A když jsem byl zasvěcen já, cítil jsem se jakoby mně najela tabletka extáze (MDMA - taneční droga, která vyvolává intenzivní pocity lásky a emaptie). Smál jsem se a smál a prožíval lásku. Vše byl najednou krásné, Broněk byl krásný...
Asi za 14 dní pocit lásky trošku opadnul. Reiki jsem se vůbec nevěnoval. I tak to bylo skvělé. Jednou jsem však měl v práci konflikt a já šel zdrcený do šatny. Napadlo mě, že si dám reiki na hrudník a náhle zlepšení Za pár týdnů nato jsem zkusil celkovou terapii dle Lubecka (bohužel jsem tehdy vynechával dolní končetiny, které jsem do terapie zahrnul až za půl roku! jaká škoda!) a cítil jsem velkou změnu vnímání. A tak jsem začal s hodinovými denními terapiemi no... a tak to nějak začalo za pár let jsem zařadil záda - jaká škoda, že ne dřív - za vynechání zad určitě mohlo to, že jsem u terapie lehával (na druhou stranu ležení napomáhá oddání se a relaxaci, je zde ale riziko usnutí - v leže reiki již vůbec nedělám). Podle mého je nejlepší sezení (chvílku jsem vynechával zadek ) - krom neusínání je zde lepší přístup k dolním končetinám a zádům. Také jsem vynechával horní končetiny. Kéž by se ti co začínají, věnověli celému tělu hned od začátku.... jaká krása být celý prozářen

[Damao]

Měl jsem tehdy hlavu přecpanou představami a načtenými informacemi, takže jsem byl připraven vše inhned porovnat a posoudit. Právě proto mi nějak uniklo, když iniciace proběhla.
Možná právě proto dnes nemám rád, když se předávají informace typu: "četl jsem...." - "slyšela jsem...." - "mistr říkal...." ale tehdy to bylo tak, jak jsem napsal.
Popravdě řečeno jsem byl z toho prvního zasvěcení rozčarovaný, cítil jsem se k ničemu - jako že jsem selhal, nebo co. Najednou se mi nechtělo o Reiki a o tom, co jsem si prožil, či vlastně neprožil, s nikým mluvit.
Až třetího dne - když jsem se vzdal představy, že budu léčitelem, TO přišlo. Horkost v dlaních i chodidlech nohou, doslova záplavy energie - horkost po těle (pravděpodobně tam, kde jsem byl zablokovaný).
No, vyučilo mě to. Pak už jsem následující zasvěcení v R2 a R3 prožíval s pokorou a - řekl bych - s dichtivým očekáváním smíšeným s pocitem vděčnosti.
Tož tak.

[smart]

Já jsem do toho spadla celkem nečekaně a náhle, takže jsem neměla dlouhý čas na teoretické před-studium .
Byla to rychlovka i po technické stránce, protože žiju v zahraničí, našla jsem si mistra, který mě zasvětil "na počkání", tj. bez kurzu. A nelituju, dnes to chápu jako pro mě nejlepší start.
Když jsem na dohodnutou schůzku jela, měla jsem pocit, že celý svět "to ví", co mě čeká. Bylo to opravdu magické. Šla jsem vesnicí, u každého domu pes štěkající na všechno kolem. Když jsem procházela já, ani nehlesli a jen se na mě hluboce dívali... celá příroda ztichla a doprovázela mě...
Při samotmém zasvěcení jsem jen silně cítila, že se mi něco děje se zubama, kde jsem měla dost velikou čerstvou jizvu. Cestou domů jsem zjistila, že si rozumím zvířatům a rostlinám, že s nimi dokážu vést dialog. No a doma jsem si uvědomila, že ta čerstvá jizva je téměř zahojená....
Bylo to moc pěkné a vzpomínám na to s vděčností, ačkoliv pro další stupně jsem si zvolila jiného mistra.

[Beppe]

smart: To je krásný Něco takovýho bych chtěl taky někdy zažít

[Lendulka]

Já si vzpomínám na zasvěcení docela přesně. Není to tak dávno - rok a 1/4.

Byla jsem rozhodnutá jít na zasvěcení asi půl roku dopředu, jen jsem čekala na správný okamžik.
Hned první den hledání jsem narazila na stránky mistra, který na mě z fotky koukal a několik dnů jsem se k němu "potřebovala" vracet. Zkrátka, oslovil mě z fotky.

Nic z teorie jsem nevěděla. Pouze z praxe jsem věděla, že Reiki na mě funguje a že je to moc příjemné.

Když jsem tam přijela, bylo nás tam tuším 7 nebo 8 a všichni jsme byli maličko nervozní, co s námi vlastně bude dělat.

Bylo to moc příjemné, v klidu. Mistr vysvětlil základní věci, řekl nám, jak samotné zasvěcení bude probíhat a po zasvěcení byla i praktická část. Jsem moc ráda, že mě zasvěcoval zrovna takový člověk. Přesně takového jsem potřebovala.

Při samotném zasvěcení jsem cítila veliký klid. Nervozita ustoupila a já se jenom odevzdala. Před očima mi mihotaly různé barvy a nakonec se jako obláčky proháněly odstíny fialové barvy a uprostřed těch obláčků na mě vykukovalo oko. Hodně (pro mě) zvláštní obraz.

Hned po zasvěcení (místnost byla doslova nadupaná energií) jsem měla pocit, že vidím na stromě před oknem snad každý lísteček. Úplně jasně a krásně a i barvy mi připadaly jasnější. (mám přitom 4 dioptrie na obě oči)

Další důležitá věc se stala a to, že jsem HNED po zasvěcení začala cítit vůně. Byla jsem půl roku před tím na operaci, která mě připravila o čich. Zasvěcení mi tento důležitý smysl vrátilo zpátky jako dárek, takový bonus. Nádhera.

Už když jsem odcházela, bylo mi jasné, že brzy bude "dvojka".... Po třech měsících byla, ale to už je zase jiná kapitola.

PS: Díky za tohle vlákno. Moc hezky mi to všechno připomnělo.............

[sax]

Zvláštní....

... měla jsem to, Lendulko, hodně podobné... barvy, hodně fialové. Pak se mi pomalu začalo ukazovat něco, co vypadalo jako oválná spirála s řasami. Nakreslila jsem si to. Když jsem pak někde zahlédla obrázek s naší galaxií, docvaklo mi, že to bylo to, co jsem viděla.... První můj pohled po otevření očí byl z okna na třepotající se listy stromu, vypadaly úplně jinak, než obvykle - připadaly mi živé.... Při zasvěcení se mi chtělo smát, ale jsem zvyklá krotit své emoce a taky s ohledem na ostatní jsem smích potlačila. Pak jsem se dozvěděla, že by bývalo lepší dát průchod svým emocím....

Při zasvěcení do dvojky jsem viděla Horovo oko, ale "vzhůru nohama"....

[Lendulka]

Sax: to jsem ráda, že jsi to měla podobné. Už jsme nejmíň 3. Při dvojce jsem se shodla taky s jednou účastnicí, že to měla taky tak. (jestli to ovšem nejsi ty??? )
Je to až s podivem....................... Ale pro mě je to i důkaz té provázanosti, spojení s energií, sounáležitosti............. Díky L.

[sax]

Lendulka: na dvojce jsme spolu nebyly, v Koutech ano
Z.

[Lendulka]

[sax]

mrkni do SZ

[Dzarmi]

Že by Zina???

Já jsem byla na můj první reiki seminář natěšená,to už jsem bydlela v Irsku a nemohla jsem se dočkat ,až budu doma a nastane ten den.
Zasvěcení bylo milé,ale ničím pro mne vyjímečné.Nic jsem neviděla,nic jsem necítila.....až pak když jsme šli na oběd,velmi silně jsem cítila,jak se mi změnila energie nebo spíše měnila.Nevěděla jsem ,jestli mi to je příjemné či nepříjemné,co si s tím počít.Druhý den jsem se cítila jako vždy až........až po pár dnech jsem se vrátila do Irska k nám na farmu,kde je naprosto úžasná zahrada pohlcující vše živé do své zeleně a svěžesti a tady jsem procitla.Najednou jsem vnímala místní ráj a co mi příroda šeptá.....od té doby se má vnímavost stupňuje a další a další reiki semináře už probíhali už v trochu jiném duchu.Také u každého učitele jsem to vnímala jinak.

Džarmí

[Beppe]

Vzhledem k tomu Z. jsou možnosti jenom dvě. A myslím že Jarmilka má pravdu

[Lendulka]

[Beppe]

Není to těžký uhodnout, můj nick mě "maskuje" asi tak na úrovni dzarmi - Jarmila P.S. nejsem ženská