Fórum - Zobrazit téma - Vztah k sobě samému - Reikiwebík

Vítej človíčku na Reikiwebík!
  Vítej   Anonyme

     Menu
· Domů
· akce
· Akce_Reiki
· Archív článků
· Diskuzní fórum
· Hledání
· Ke stažení
· Témata článků
· Top 10
· Kalendář akcí

· Reiki Seznam
· Reiki kluby
· Kalendář Reiki kurzů


· ReikiWeb - starý 1
· ReikiWeb - starý 2

     Návštěvnost

Statistiky pro Reikiwebík


Diskuzní fórum

Reikiwebík :: Zobrazit téma - Vztah k sobě samému
 FAQFAQ   HledatHledat   Uživatelské skupinyUživatelské skupiny   Osobní nastaveníOsobní nastavení   PřihlášeníPřihlášení 

Vztah k sobě samému
Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3  Další
 
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Duchovno všeobecně
Zobrazit předchozí téma :: Zobrazit následující téma  
Autor Zpráva
usvit
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 10.12. 2013
Příspěvky: 201

PříspěvekZaslal: so únor 22, 2014 4:02 pm    Předmět: Citovat

Když budu v pasti engramu, programu v podvědomí, tak nejrychlejší samopomocí je afirmace. Tu muže dělat každý. Když budeš mít v programu příkaz, že to nesmíš nikomu říct, ani na to myslet, tak i v meditaci budeš v pohodě, nikdy ti to skutečně nepřijde ani na mysl, v tomto životě určitě né, a bez bud velké zkušenosti a nebo dobrého terapeuta s tím nic nenaděláš. Mozek mne fascinuje, jeho možnosti a schopnosti. Víte, už tolikrát jsem od ruzných reikistu a jinak pracujících lidí slyšel, jsem už v pohodě, vyrovnaný, v mém životě je jen slunce a bylo. Jen do chvíle, kdy...i já sám už tolkikrát jsem se přesvědčil co jsem tam měl ukryté. Je to jakoby horší a horší, krátké ale o to silnější čištění, to nejsilnější přijde nakonec, nejdříve se musím otužit, abych to přijal. Ani práce s meditacemi, mlp, sylvova metoda, autohypnoza, regresivní metody, dyanetika ...kařdá jedna z nich má své omezení a ani dohromady nedokáží nikoho vrátit do světla násilně, když ještě nedozrál. Proto afirmace jako nástroj pro začátečníka. Kdo s nimi skutečně nepracoval, nezná jejich možnosti. Od odstranění závislostí přez strátu strachu, pro klidný život a umění se na sebe púodívat. Je to jedna z mnoha metod. Navíc o to lepší, že musím sám, sám na sobě pracovat. Když dokáži pomocí afirmací něco na sobě změnit, už pro mne nebude těžké i nadále na sobě pracovat. Systematičnost, vytrvalost..přináší uspěchy ve všem, u každé metody. Třeba i to, že jen každý den sednu a budu 5 minut koukat na malíček a vnímat ho, být jím, tak zažiju osvícení. Každá metoda má své. Afirmace mi muže poodhalit možnosti mého mozku. Vše si vzpomenout, každou vteřinu života, číst rychlostí 60 tisíc znaku za minutu (díky počítači, tak rychle stránky neotočíš), pamatovat si přez 75% přečteného textu dlouhodobě...mozek využívám jen z necelých 10% a díky afirmaci si ho mužu naprogramovat aby to procento sám navýšil. Jetš nejsou afirmace doceněny. Víte, už jsem to říkal, kvantová fyzika dokázala, že když tomu uvěřím, mohu přejít po vodě suchou nohou. Satčí tak málo, když tomu uvěřím. Díky afirmaci si to do měsíce mohu naprogramovat mozek, že tomu uvěří..a stane se. Třeba v psychiatrii, psychologii..jetšě je mnoho oblastí, kde se dá použít. Ne jen v alfě. Mirku, ty vyučuješ meditace, jsi už hodně daleko, ale...jsem jen otevřený a nezaujatý..i ty by jsi potřeboval...těším se až se jednou spolu sejdeme bratři a sestry, až budeme ..jedno
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Kwisatz_Haderach
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 7.11. 2008
Příspěvky: 215

PříspěvekZaslal: so únor 22, 2014 4:58 pm    Předmět: Citovat

sunnyi napsal:
O tom silně pochybuji. Very Happy

Ty nás, Mirku, vlastně lákáš, abychom si přečetli originál v angličtině, abychom si mohli čichnout trochu toho feminismu Very Happy.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
usvit
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 10.12. 2013
Příspěvky: 201

PříspěvekZaslal: ne únor 23, 2014 8:02 am    Předmět: Citovat

Jahodový zákusek
Suroviny
200 g krystalového cukru, 1 dl oleje, 1 dl vody, 1 kypřící prášek, 4 vejce, 200 g polohrubé mouky,
Náplň: 3 vanilkové pudinky, 12 dl kompotových jahod, 2 vanilínové cukry, 3 pol. lžíce krystalového cukru,
Na ozdobu 2 dl smetany na šlehání, 1 ztužovač šlehačky
Pracovní postup
Celé vejce vyšleháme s krystalovým cukrem. Přidáme olej, vedu, mouku a kypřící prášek. Promícháme, těsto dáme na vymazaný a moukou vysypaný plech a ve vyhřáté troubě upečeme. Necháme vychladnout. Polejeme náplní, kterou necháme ztuhnout. Potom na koláč rozetřeme vyšlehanou smetanu se ztužovačem.
Náplň: Kompotové jahody spolu se šťávou rozmixujeme. V trošce vody si rozmícháme vanilkové pudinky. Do rozmixované hmoty přidáme vanilkové pudinky, krystalový cukr, vanilínový cukr a spolu uvaříme za stáleho míchání. Polovychladnutou náplň rovnoměrně rozetřeme na vychladlé těsto.








Na počátkunjsem začal jogou, ale přemýšlel jsem, proč jogíni, zpravidla vegetariáni, trpí neocemi těla, udajní mistři (nechali si tak říkat, jsou ve své podstatě fanatici, totiž často, velmi často přijímají cizí pravdy svých učitelu za své, bez pochybností.? Při začátku cvičení energetických cviku, jsem zjistil, že byli vymyšleny pro to, aby dokázali upevnit zdraví a posílit tělo mnichum,kteří meditovali. Celý život věnovali duchovnímu rozvoji aopomíjeli tělo a zdraví, proto předčasně umírali aniž stačili docílit nirvány. Zase to přeháněli, fanatismus v jiné formě? Nejdále je na tom wyda, cvičení keltu vycházející ze stejného zdroje jako joga, ale ta nás vede dovnitř a pak ven, wyda nás od počátku vede cestou si uvědomnění svého místa ve světě kolem nás, s tím, že od počátku klade harmonický rozvoj energií v těle a vnímaní energií kolem sebe. Obsahuje práci s tělem duchem i vědomím. Ale není vyvážená ve vztahu k mojí osobnosti. Není pro začátečníky duchoovní cesty, člověka neklade na stejnou uroven jako okolní svět. Pro fuhgování světa je to lepší, pro vývoj člověka, to nechám na vás? Pak jsem narazil znovu objevitele reiki, chodil kolem posvátné hory a opakoval mantru až..dostal odpověd. Dej si otázku, medituj a dostaneš odpověd.? Pro mne taky programování, očekávání. Kolik měsícu musí člověk meditovat, aby se dokázal zbavit fobie. Já osobně vím, že během několika let jsem se několikrát vracel do stejných situací a pokáždé viděl něco nového. A to používám čistou mysl, nikdy neočekávám, nic nechci, jen medituji(používám osho meditace). Vím o mentálních technikách rozvoje schopností mozku, protože mozek je jen muj nástroj k ovládnutí těla, aby jsem nebyl ovládán, ale v klidu, harmonii a spokojený. Při tom mi stačí jedna hodina aby jsem se zbavil fobie ale už to není meditace ale vědomí prožitek. Ale fobie vznikla vědomně, v mozku a také tam je zaznamenána. Jen jdu zpátky po časové stopě jdu ve vzpomínkách zpět. Meditace mne nenaučí léčit sval či orgán, joga mne to nenaučí, ano učí mne jak předcházet, jak přijmout příčinu vzniku nemoci, ale meditace je řízena mým osudem, nesmí mi ublížit, nesmí jít proti mému vývoji a proto mi ukazuje postupně příčiny, vede mne pomalu zpátky, abych neutrpěl šok, až poznám, kde je příčina, aby mne to třeba i nezabilo. Zaživají někteří psychospirituální krize, kdyby je zažili v meditaci, po meditaci, v minulém životě, tak je ta deprese zažene k sebevraždě. To osamnění, ten pocit flustrace, mrnost nad marnost, ztráta jakékoliv motivace, vše je zbytečné, stejně umřu a co po mně zustane. To meditace nedovolí. Ale vědomí zážitek, vyrovnání se s tím, mi muže posunout muj vývoj o několik let, pardon, o stovky životu dopředu. Kolo mých reinkarnací nabere vysoké otáčky. Já sám jsem si to prožil. Ale pochopení jak fungují mentální techniky, nejít proti mozku, proti tělu, ale využít mozek a schopnosti těla pro svuj duchovní vývoj, to je jiná. Autohypnoza mne naučila během 10 vteřin usnout. Jen tím, že se uvolním, jsem bez myšlenek a těla. Proto nechodím na řízené meditace. Oni se začínají uvolnovat a já jsem po 10 vteřinách už v meditaci. Nedokáži přesně vystihnout moje poznání, proto příklad. Na počátku mne přitáhla k východní filozofii valja stýblová knihou rádce velkých rádžu. Na konci sedí před jeskyní, v nedaleké vesnici ho mají za svatého muže a nosí mu jídlo, a on jen sedí před jeskyní, dívá se otevřenýma očima do světa, do slunce a nevidí, už je jeho mysl obrácena do sebe, k nirváně. Až jednou i od pohledu do sluníčka oslepl, aniž si to uvědomil...já si myslím, že buh je všude kolem nás, vše je jeho projevem, musím poznat boha ve všech projevech a teprve pak ho mohu přijmout. Když budu slepý a zahleděný do sebe, neuvidím každý večer jiný západ slunce, jiný mraky, jinou podobu boha, mohu ho objevit v sobě a splynout s ním, zažil jsem to, jenže to je částečné splynutí. Takhle, když zažiji osvícení nebo splynutí s bohem hned první život v kole reinkarnací, muže se to stát, ale vlastně nepoznám nic, nic se nenaučím, budu se muset vrátit. To není jako ve škole, kde geniální dítě má vrozené schopnosti a nmoho samo od sebe ví a muže udělt vysokou školu v 10 letech. Skončí školní docházku, ale je připraven pro život? Nebo ten poslední, hloupý honza, musí si vše zažít na svém těle. Ale z pohádky zjistíme že tím zmoudřel.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
sunnyi
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 15.12. 2004
Příspěvky: 1031

PříspěvekZaslal: ne únor 23, 2014 9:43 pm    Předmět: Citovat

Kwisatz_Haderach napsal:
sunnyi napsal:
O tom silně pochybuji. Very Happy

Ty nás, Mirku, vlastně lákáš, abychom si přečetli originál v angličtině, abychom si mohli čichnout trochu toho feminismu Very Happy.


Very Happy
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
polgara1
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 19.6. 2007
Příspěvky: 312

PříspěvekZaslal: út duben 08, 2014 1:12 am    Předmět: Citovat

Po přečtení tvého vlákna jsem si vzpoměla na otázku Evi Hruškové, výborné konstelátorky, kterou mi položila na týdenním semináři Vnitřního dítěte.
Ptala se mě, proč si to u sebe udržuji? Proč to chci? Co dobrého to pro mě dělá? A že nikdo nemá nic co nechce.

Také mě napadla kniha Joe Vitale: Svět bez hranic

A určitě se ztotožňuji s meditacemi jak doporučil Sunnyi
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Zbultran
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 21.9. 2004
Příspěvky: 2051

PříspěvekZaslal: pá duben 18, 2014 10:36 am    Předmět: Prasklá nádoba Citovat

Někdy se to tak přihodí, že tě "náhoda" někam přivede. Náhodou jsem otevřel v poště složku odeslané a tam byl mail, který jsem poslal v roce 2009 na server Pandora. Náhodou jsem ho otevřel a přečetl a těď vám ho přeposílám pro potěšení:

Citace:
Prasklá nádoba

V Číně měl jeden nosič vody dvě velké
hliněné nádoby. Visely na obou koncích klacku,
který nosil na krku. V jedné byla prasklina, naproti
tomu ta druhá byla dokonalá a vždy nesla plnou míru
vody. Na konci dlouhé cesty, která trvala od potoku až
k domu, měla prasklá nádoba vodu už jen do
polovičky. Dva celé roky to takto šlo, nosič vody
nosil do domu každý den jen jednu a půl nádoby vody.
Samozřejmě dokonalá nádoba byla pyšná na svůj
výkon, vždyť přinesla pokaždé všechnu vodu.

Ale chudák prasklá nádoba se styděla za svoji
nedokonalost a cítila se uboze, protože je schopná jen
polovičního výkonu. Po dvou letech soužení
oslovila nosiče u potoka: "Stydím se, protože voda
teče po celou cestu domů." A nosič jí odpověděl:
"Všimla jsi si, že kytky rostou jen na tvojí straně
chodníku a ne na straně druhé? To proto, že jsem
vždy věděl o tvém nedostatku a na tuto stranu cesty
jsem rozséval semena květin. To ty jsi je každý den
zalévala, když jsme se vraceli domů. Dva roky
sbírám tyto krásné květiny, abych si ozdobil
svůj stůl. Kdybys nebyla taková, jaká jsi, tak by
tato krása nemohla rozzářit můj domov."


Všichni máme své osobité chyby. Všichni jsme
prasklé hliněné nádoby. Ale tyto praskliny a chyby,
které jsou v každém z nás, dělají náš
život tak velmi zajímavým a vzácným. Jen
každého musíme přijmout takového, jaký je a
uvidět v něm to dobré.


Přeju hezké velikonoce.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
samanka
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2002
Příspěvky: 3733

PříspěvekZaslal: ne květen 04, 2014 9:56 pm    Předmět: x Citovat

Jojojo, člověku udělá radost, když je oceněn i když přispívá ke společnému úsilí a výsledku víc svým nadšením, snahou a vytrvalostí než oslnivým výkonem a dokonalostí.
Není každý Bekele a stejně nikoho pak nezajímají ty tisíce doběhnuvšich
za prvními třemi. Vždycky mi to připadá takové nespravedlivé. Chvalme a oceňujme i když se to někdy zdá chváleným podezřelé a čekají za tím
nějakou záludnost, třeba že po nich něco budeme chtít Laughing

šamanka Cool
PS: jo a trenink přijímání upřímné pochvaly taky nikdy nezaškodí! Laughing
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
usvit
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 10.12. 2013
Příspěvky: 201

PříspěvekZaslal: po květen 05, 2014 2:07 pm    Předmět: Citovat

Už jsem to psal na jiném vlákně, my a okolí, škola nutíme dětem naše maninely, které nám někdo vnutil před tím. Soutěživost, nejlepší dpstane 1 nejhorší ze třídy ven a opakuje ročník..sebe hodocení na základě výkonu a né spolupráce. Četl jsem to jako vzpomínku otce toho chlapce, ale dnes už je to tolikrát zopakovaný, ale přesto. stalo se to na parolymiádě asi v atlantě. Chlapec s postižením svalu a rovnováhy se spolu s ostatními stoupl na start závodu v běhu na... Ozval se výstřel a všicni vyběhli a v hledišti jej pozoroval jeho otec. Ten který byl přítomen jeho mnohaměsíčnímu tréninku, kdy chlapce bolelo celé tělo a přesto vždy když upadl, vstal a snažil se běžet dál. V zatáčce zakopl a upad. Zustal sedět a rozbrečel se. Jeho otec se na to díval a viděl před sebou ty hodiny, které spolu strávili, tu jeho touhu vyhrát ten závod. Dokázat sobě, otci... a ted tam seděl a brečel. první si toho všimla jedna závodnice v zadu a zastavila se, otočila a šla k němu ho utěšit. postupně se zastavovali i ostatní závodníci a závodnice a vraceli se zpět. Soplečně pak ruku v ruce proběhli cílem. Celý stadion jim aplaudoval ve stoje. Všichni se změnili...je to jen prostý příběh o spolupráci
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
lenap
Velmi zkušený uživatel
Velmi zkušený uživatel


Registrace: 23.4. 2009
Příspěvky: 80

PříspěvekZaslal: čt květen 08, 2014 7:58 pm    Předmět: Citovat

Citace:

ne 04. květen, 2014 21:56 Předmět: x

Jojojo, člověku udělá radost, když je oceněn i když přispívá ke společnému úsilí a výsledku víc svým nadšením, snahou a vytrvalostí než oslnivým výkonem a dokonalostí.
Není každý Bekele a stejně nikoho pak nezajímají ty tisíce doběhnuvšich
za prvními třemi. Vždycky mi to připadá takové nespravedlivé. Chvalme a oceňujme i když se to někdy zdá chváleným podezřelé a čekají za tím
nějakou záludnost, třeba že po nich něco budeme chtít

šamanka
PS: jo a trenink přijímání upřímné pochvaly taky nikdy nezaškodí!


Já bych se chtěla vyjádřit k pochvalám a dovolit si s Mílou tak úplně nesouhlasit. Zrovna poslední dobou je to totiž moje téma.
Musím říct, že z těch pár myšlenek paní Montessori, co jsem se stihla letmo seznámit, pro mě nejrevolučnější byla myšlenka nehodnotit dítě. A to nehodnotit vůbec nijak – ani záporně, ale ani kladně. Nejen že nemluvíme o nějakém kárání nebo nadávání za něco, co se dítěti nepovedlo (to je teď častý pattern, že by se mělo jen chválit). Mě ohromilo, že by se právě ani chválit nemělo. A po zhruba tříminutovém zírání jsem najednou věděla, jak moc musím souhlasit – ano, tady je ten bod, kdy se často při výchově dělá chyba. Dítě / člověk / osobnost sama má být mírou svých věcí a nečekat, že ta míra, ten žebříček hodnocení, přijde odjinud. V Montessori školce, když dítě přijde třeba učitelce něco ukázat a ptá se, zdali něco udělalo dobře/správně, učitelka odpoví protiotázkou: „A co si o tom myslíš ty? Povedlo se ti to? Jseš s tím spokojený?“ Vede osobnost k sebereflexi, k jasnému postoji. A pak člověk, který je naučen neočekávat a neřídit se hodnocením okolí, pro kterého meritem věci je vlastní soud o věci, vlastní měřítko hodnot, žije svobodně a nezávisle na uznaní okolí, nebaží po něm.
Od té doby dávám velký pozor, při jakých příležitostech a proč chválím.
A teď jsem si poslechla večer Duše Ka s Naomi Aldort o výchově dětí – a ta prosazuje stejnou myšlenku. Teď jsem na jednom webu našla vlastně toto zkráceně:
„Chválení ničí sebeúctu a je druhem manipulace. Když dítě chválíme, chceme, aby něčeho dělalo víc. A ono to funguje, ale opět ze špatného důvodu — chce získat naši lásku. Učíme děti být závislé na mínění druhých lidí. Tento přístup vnáší do života nejistotu.“
Zdroj: http://slunecnyzivot.cz/2013/04/devet-myslenek-naomi-aldort-o-vychove-deti/

A tady ještě přednáška http://www.youtube.com/watch?v=wt0B74AEf0o
Taky jsem chválila seč mi síly stačily, když se mi něco líbilo, s něčím jsem souhlasila atd. netušíce, že efekt nemusí být jen kladný... opravdu už jsem opatrná s chválením i u dospělých...
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Beppe
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 12.8. 2009
Příspěvky: 860

PříspěvekZaslal: pá květen 09, 2014 11:27 am    Předmět: Citovat

lenap: Zajímavé a inspirativní. Problém je, že člověk (dítě) který nežije v izolovaném světě montesori či něčem podobném se setkává i s negativním hodnocením a proto si myslím, že je potřeba toto vyvažovat pochvalami. V izolované komunitě, kde je to tak nastaveno už od dětství by to nehodnocení asi fungovalo.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
samanka
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 24.10. 2002
Příspěvky: 3733

PříspěvekZaslal: pá květen 09, 2014 1:46 pm    Předmět: x Citovat

No zdá se mi, že tyhle směry zase někdy jdou do opačného pólu: osobnost dítěte a jeho práva a svobody až do extrému.

Život není skleník, kde budou všichni kolem pozdějších dospěláků chodit
po špičkách, aby se na ně náhodou někdo ošklivě nepodíval. U některých lidí je to tak nepřirozeně přehnané, až to hraničí se zdravým rozumem.
Zlatá střední cesta má pořád svoje kouzlo. S mnoha takto vychovávanými
"dětskými osobnostmi" se potkáte jednou a víckrát už se jim s radostí
vyhnete. Dřív se jim říkalo spratci.

Já jsem pro UPŘIMNOU pochvalu a povzbuzení jak dětí tak dospělých.
Myslím, že to většina potřebuje jako sůl.

šamanka
Cool
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
abeille
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 25.3. 2011
Příspěvky: 200

PříspěvekZaslal: pá květen 09, 2014 3:53 pm    Předmět: Citovat

lenap

jak jsi psala:

V Montessori školce, když dítě přijde třeba učitelce něco ukázat a ptá se, zdali něco udělalo dobře/správně, učitelka odpoví protiotázkou: „A co si o tom myslíš ty? Povedlo se ti to? Jseš s tím spokojený?“ Vede osobnost k sebereflexi, k jasnému postoji.


..tak tohle u nás ve školkách svého času prapagovaly inspektorky - nechválit, být vyloženě "suchá", bezemoční a dokonce být bezemoční i tehdy, když dítě zlobí, či se nějak ošklivě chová ke kamarádům ... no mě osobně se vůbec nelíbí takhle bezemočně vychovávat kohokoliv - a hlavně děti. Confused A ty děti z toho byl celkem paf. Naštěstí ( tedy z mého pohledu naštěstí) od toho učitelky rychle upustily .

Si myslím, že pochvala v pravou chvíli dělá s malým dítětem divy - koneckonců i já jsem ráda, když někdo ocení nějakou mou snahu. Laughing
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
lenap
Velmi zkušený uživatel
Velmi zkušený uživatel


Registrace: 23.4. 2009
Příspěvky: 80

PříspěvekZaslal: pá květen 09, 2014 9:41 pm    Předmět: Citovat

Asi jsem se nepřesně vyjádřila, takže hlavní novátorství myšlenky nevyznělo úplně zřetelně... tak se to pokusím napravit a budu odpovídat na námitky v pořadí, v jakém „došly“:

Beppe:
- Proč by „svět Montessori“ měl být izolovaný? Je svět „reikistů“ izolovaný?
- Každý se setkává s negativním hodnocením; když ho dostaneš, jdeš za nějakým jiným člověkěm pro pochvalu, která by hořkou pilulku vyvážila, a také aby tě nějaká další vnější autorita ujistila, že to s tebou není tak zlé; anebo zpytuješ sám sebe a poměřuješ to vlastními kritérií? Která varianta pro tebe a tvůj osobní rozvoj se ti jeví jako naplněnější?
Samanka:
- uniká mi souvislost mezi „neučme děti být závislé na pochvale, čiliže na mínění jiných lidí“ a mezi „práva a svobody dětí do extrémů“
- Neřekla bys, že právě osobnosti popisované tebou ve druhém odstavci jsou právě ty, které jsou enormně závislé na hodnocení okolí? A právě proto případná negativní hodnocení okolí nesou tak těžce?
- Také jsem nemluvila o NEUPŘÍMNÉ pochvale, natož vůbec o povzbuzení – tady je zapotřebí pečlivě odlišovat (upřímnou) pochvalu od povzbuzení.
- Proč vlastně většina potřebuje od svého okolí pochvalu jako sůl? Jak to, že není s to být sám sobě měřítkem své hodnoty, být si sám jist, co jsem a co dělám?
Abeille:
- Kde tvrdím, že výchova dítěte má být bezemoční? Proč bych dětem nemohla projevovat čistě BEZPODMÍNEČNOU lásku, bez hodnocení, co kde udělalo „dobře a výtečně“?
- Proč pochvala dělá s dítětem divy? Divy = dítě začne dělat to, co si přeješ, aby dělalo?
- Proč jseš ráda, když někdo ocení tvou snahu?

Hlavní v tomto pro mě je zpráva, že pochvala je celkem jistou cestou, aby dítě později v dospělém věku bylo tím dospělým, co žije očekávání druhých.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Damao
Spisovatel na n-tou :-)
Spisovatel na n-tou :-)


Registrace: 13.1. 2003
Příspěvky: 2756

PříspěvekZaslal: pá květen 09, 2014 11:55 pm    Předmět: Citovat

Napíšu k tématu, co jsem se naučil ve zralém věku. Rodiče a předpokládám, že i dobří pedagogové, dokážou při troše pozornosti věnované dítěti rozeznat, zda si dítě "vyžaduje" kladné ohodnocení od okolí, nebo jde více o sdílení radosti z dobrého výsledku. Připadá mi, že předstíraná lhostejnost či bezemočnost vůči dítěti může nadělat více škody než upřímná a srdečná pochvala. Je tu jedna věc, která mi přišla, že je důležitá:

- když se "my" radujeme z dobrého výsledku, sdílíme společně radost z úspěchu, je to něco jiného, než když se
- já raduji (či rmoutím) nad dítětem dosaženým výsledkem.

Prakticky:
- dítě uspěje a rodina s ním sdílí radost...
- dítě neuspěje a rodina s ním sdílí péči o to, co je třeba udělat, aby další výsledky byly úspěšnější... (nabídka pomoci, podpory atp.)

nebo:
- dítě chválím, že uspělo
- dítě kárám, že neuspělo
Vnímám v těchto dvou přístupech dost podstatný rozdíl v tom, že v prvém případě je sdílení pro každého člena rodiny přínosné a pro dítě vytváří dobrý pocit sounáležitosti s rodinou.

Máte-li jiný názor, sem s ním, prosím.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli Odeslat e-mail
abeille
Excelentní uživatel
Excelentní uživatel


Registrace: 25.3. 2011
Příspěvky: 200

PříspěvekZaslal: so květen 10, 2014 9:14 am    Předmět: Citovat

lenap
Psala si:

Hlavní v tomto pro mě je zpráva, že pochvala je celkem jistou cestou, aby dítě později v dospělém věku bylo tím dospělým, co žije očekávání druhých.

Nemyslím si to . Byla jsem taky občas chválena a rozhodně nežiji očekáváním druhých. A jestli mám radost , když někdo ocení nějaou mou snahu? Jo - mám...a nevidím na tom nic špatného. Ale pokud neocení, rozhodně se z toho nehroutím Very Happy

Jak se má malé dítě dozvědět, co je správné a co ne, když slyší akorát otázku:Co si myslíš ty? Je to správné, co jsi udělal? Jsi spokojený?
Není z té spousty otázek akorát zmatené?
Podívej se na čtyřleté dítě - většinu dne klade otázky - a očekává odpoved. Pokud se na jeho otázku zase odpoví otázkou,nenadělá to v jeho hlavě spíš zmatek?

Neznám školky Montessori, psala jsem o inspektorkách, které to, co jsi poisovala ve svém příspěvku, chtěly zavést do našich školek - a ty ženy byly jak roboti ... dokonce upozornovaly učitelky, že není vhodné děti hladit, nechat je k sobě přitulit ...přitom některé děti ,hlavně ty menší, které do školky teprve začínají chodit, to vyžadují, moc rády se během dne "zastaví " u učitelky, přitulí se , některé upustí slzičku s otázkou - kdy už příjde maminka - a po pohlazení se uklidní.

I ti největší zlobiči, kteří ostatním dětem vyloženě škodí ( a to někdy dost hnusně, rodiče by se kolikrát divili, čeho jsou ti jejcih andílci schopni vůči ostatním dětem) se při pochvale rozzáří a aspon chvíli se snaží chovat k ostatním dětem lépe.
A tím myslím ty divy - nechci,aby dítě byla loutka která dělá jen to, co chci já . Ale to dítě se začne chovat lépe k ostatním ( i když třeba jen na chvíli).
Ve správnou chvili "vypíchnout" něco, co se povedlo - a dát to dítěti najevo.
Z toho, co jsi psala vyplývá, že pochvala je cosi manipulativního... možná je to tvá zkušenost z dětství, nevím.

Myslím si, že každé dítě je individualita -a na každé platí něco jiného - některé se možná cítí dobře v systému, který jsi popisovala ty, ale určitě nevyhovuje všem dětem.

Pochvala je společné sdílení něčeho, co se povedlo ... a jak se říká sdílená radost - dvojnásobná radost.

lenap - a ještě se zeptám - máš děti? Pokud ano - NIKDY si je nepochválila?

...edit1 - a ještě mě napadla hříšná myšlenka - nějak nevěřím, že učitelky ve školce Montessori děti NIKDY nepochválí normálním způsobem Very Happy

...edit2 - jak jsi psala: "Proč jseš ráda, když někdo ocení tvou snahu?"

...tak se mi vybavila situace, kdy z toho opravdu radost mám - a to dost velkou - chodím do jazykového kurzu, jde mi to opravdu ztuha - a když mě učitelka pochválí - vnitřně se úplně tetelím radostí. Protože mám dojem,že pokroky skoro nedělám - a pokud někdo druhý určitý pokrok vidí, sdělí mi to i s pochvalou - mysli si co chceš - mě to hodně potěší. Very Happy Very Happy Very Happy
V zimě jsem toho skoro chtěla nechat , fakt se mi zdálo, že je to maření času - a pochvala od učitelky přišla úplně přesně . V pravou chvíli .


Damao

- dítě uspěje a rodina s ním sdílí radost...
- dítě neuspěje a rodina s ním sdílí péči o to, co je třeba udělat, aby další výsledky byly úspěšnější... (nabídka pomoci, podpory atp.)
- dítě chválím, že uspělo
- dítě kárám, že neuspělo
Vnímám v těchto dvou přístupech dost podstatný rozdíl v tom, že v prvém případě je sdílení pro každého člena rodiny přínosné a pro dítě vytváří dobrý pocit sounáležitosti s rodinou.


Souhlasím.
Návrat nahoru
Zobrazit informace o uživateli
Zobrazit příspěvky z předchozích:   
Toto fórum je zamknuto, nemůžete zde psát ani upravovat příspěvky!   Toto téma je zamknuto, nemůžete zde přidávat odpovědi ani upravovat své příspěvky!    Obsah fóra Reikiwebík -> Duchovno všeobecně Časy uváděny v GMT + 1 hodina
Přejít na stránku Předchozí  1, 2, 3  Další
Strana 2 z 3

 
Přejít na:  
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra.
Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru.
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru.
Nemůžete hlasovat v tomto fóru.


Powered by phpBB © 2001-2003 phpBB Group
phpBB port v2.0.7 based on Tom Nitzschner's phpbb2.0.6 upgraded to phpBB 2.0.7 standalone was developed and tested by:
ChatServ, mikem,
and Paul Laudanski (aka Zhen-Xjell).

Version 2.0.7 by Nuke Cops © 2004 http://www.nukecops.com




Web pohání Copyright © Redakční systém UNITED-NUKE. Všechna práva vyhrazena.
Čas potřebný ke zpracování stránky: 0.17 sekund