Hladovka jako prostředek léčení

[dominika]

Návod paní Partykové je pěkně sepsaný, jen se v pár momentech liší od výkladu Pavla Máchy, tak když už jsem začala s Pavlem, držím se jeho doporučení.

Mirku, při půstu piješ destilovanou vodu, podle Pavla? Pila jsem ji při prvním delším půstu, ale její obstarávání bylo pro mě složité a ani mi moc nezachutnala, tak piju obyčejnou kohoutkovou. A rozdíl na sobě nepociťuju.

[sunnyi]

Obyčejnou kohoutkovou. Poreikovanou, samozřejmě

Mirek

[dominika]

já teda neporeikovanou, ale taky je dobrá...

[sunnyi]

[Zbultran]

Když jsem připravoval anketu, tak jsem si myslel, že jsem tam napsal všechny důvody pro držení hladovky, co mě napadly a tu volbu "Ano, z jiných důvodů" jsem tam dal jen pro jistotu. A teď mi vrtá hlavou, co to může být za důvody. Můžete to prosím prozradit?

[blankas]

[Zbultran]

Díky Blankas, to je důvod jako vyšitý

Děkuju

[tobee]

Tím jiným důvodem byla u mě nejdřív chuť vyzkoušet, jak se při vynechání jídla a potom budu cítit.

Dopoledne mi jídlo chybělo, byl to určitý pocit nepohody, ale když jsem nepodlehla chuti nějak hlad zahnat, později odpoledne se objevila docela zvláštní spokojenost a k večeru i paradoxně víc energie.

Zkusila jsem jednou i třídenní hladovění a překvapilo mě, že i velké prádlo pro celou rodinu (tehdy se to ještě muselo tahat z pračky ručně do ždímačky, ručně domáchat, oškrobit, znovu vyždímat, věšet..) mi šlo od ruky mnohem snáz než jindy, i když na nás vyšlo pořadí ve společné prádelně zrovna na druhý den hladovky a prala jsem to sama.

Časem jsem si všimla, že mysl je při půstu jakoby jemnější, míň robustní a má větší poddajnost. Je ochotná se ztišit už jen při vzpomínce na to, že může ustat ve svých aktivitách. Taky se snáz pozorovaly její obsahy a uvědomilo se pozorující vědomí.

K stáru se už nepostím, ale během let se mi změnil způsob stravování i jídelníček. Hlavně živá strava, ovoce a zelenina, zmizel zájem o maso a o tučné sladkosti. Cukr nejím, jako moučník spíš oříšky nebo madle, ale občas sáhnu i po nějaké té sušence z prodejny zdravé výživy a výjimečně i po koláčku. Nebo si udělám minicapuccino. Nedělám si žádné násilí

[sunnyi]

Před mnoha lety, kdy jsem vyzkoušel vodní půst poprvé, to bylo ze zdravotních důvodů. Znepokojovaly mě časté rýmy. A tak jsem dva a půl dne pil jen vodu a hodně jsem meditoval. Půst jsem přerušil ovocem. Od té doby jsem pak nedostal rýmu asi dva roky. Takový výsledek jsem ani nečekal a bylo to pro mě hodně povzbuzující.

Potom jsem měl období, kdy jsem pil každý den kolu a po nějakém čase mě najednou začala hrozně svědět kůže a skoro po celém těle mi naskákaly červené pupínky, kdykoliv jsem se jen trochu zahřál. Stačila k tomu rychlá chůze, ale dělo se to i ve sprše. Po předchozí úžasné zkušenosti jsem zase zkusil dvoudenní půst. A opravdu, ty problémy zmizely.

V současné době je pro mě nejdůležitější duchovní aspekt půstu, i když mi to hodně pomáhá i zdravotně.

Mirek

[samanka]

Tak třeba ne vyloženě ze zdravotních důvodů, na nějakou nemoc, jak bych to chápala, spíš mě jednou za čas popadne, bez ohledu na roční období nějaká chuť trochu tělo pročistit. Dělám to samozřejmě i jinými způsoby, což mi asi sedí víc (např. Lepicol, bahno, ... atd.) a někdy mě cosi popadne a zkusím hladovat jen tak bez důvodu, že za zkoušku nic nedám, případně z nutnosti - jedu někam, kam neberu moc jídla, nejsou v místě žádné možnosti, tak si odřeknu improvizace a dám si jídelní pauzu. Bohužel mě pak někdy žravost dožene po návratu
Prostě využití situace pro dobro věci. No není to asi zrovna ideální, ale
pro moje nastavení takové přirozenější...

šamanka

[moi]

Kratší pôst (do 48hod.-včítane) držím (1-2)x mesačne.
Najvhodnejší je "suchý" pôst:
- hladovka+smädovka súčasne.Vtedy spaľujem už pripravené a natrávené zásoby uložené v tuku.Teplota prostredia nech je od (16-23)°C.
V letných horúčavách mi nechutí spontánne.
Pri dlhodobom pôste som zredukoval hmotnosť zo 115kg na 98.

[Zbultran]

Tak jsem ukončil druhé 36-hodinové lačměmí-

Váha při zahájení: 103,6 kg a po ukončení 101,6kg.

Pocity hladu snad trochu menší než minule. Podvědomí zkouší nový trik, těsně před zahájením jsem si ještě dal 2 dcl bílého (aby mi to nechybělo ). Zajímavé je, že zvládání hladu v období pravidelného přijímáni potravy není takový problém (zafunguje sport, tedy kolo), jako vydržet ostražitý k takovým těm momentálním nápadům si něco zobnout (třeba u TV nebo při procházení se zahradou kolem nějakého ovoce).

Začínám chápat, proč Sunii tu knížku nečetl. Po přečtení doporučených 7 očistných kroků před zahájením půstu jsem si uvědomil, že toto těžko zvládnu (resp. budu chtít dělat). Při první očistě, očistě střev je doporučena poloha uddijána bandha a když je to pro někoho obtížné, tak svíčka ve vaně.

Pojídání česneku ráno a večer bych asi vydržel, protože ho mám rád. Pití odvaru z bobkového listu, to by snad šlo. Pití oleje a citronové štávy po vejkejch panákách při očistě jater, toho bych se asi bál. Je to od 19 do 21 hodin, hmm to bych asi nemusel doběhnout na záchod.

A týden o černém chlebu a melonu, to by se asi vydržet dalo. Pak ještě očista lymfatických cest a cév. Nejhorší na tom je, že první rok by se to mělo dělat 4x, druhý 2x a pak každý rok jednou. Mám trochu obavy, že ten první rok by už na nic jného nezbyl čas

Podrobnost přípravných kroků najdete na str. 95 - 104

[sunnyi]

[kamo]

Dovolím se připojit k výše zmíněným zkušenostem Zbultrana a Sunnyi.
Na třídenní půst jsem se chystal několik let, ale stejně jako vás dva mě odrazovala ta přípravná procedura.
Skončilo to tak, že někdy loni jsem četl blog chlapa, který se prostě jen tak sebral a dal si 70 hodin půstu a popisuje jeho průběh. Ten jeho článek jsem četl ráno a odpoledne jsem se do toho dal, stejně jako on bez jakéholi přípravy. Ukončil jsem to po 70 hodinách a to spíše z obav polí neprobádaných, protože jinak jsem se cítil skvěle a pocit hladu nebyl větší než hned první den. Nejhorší byl den druhý.

Od té doby držím sem tam jednodenní půsty a to zejména v pondělí po prožraných víkendech - návštěvy, oslavy atd. Na třídenní se chystám co nevidět.
Ještě poznámka - dokud jsem tomu říkal hladovka, tak jsem kolikrát nevydržel ani ten jeden den, protože vnitřní panika před smrtí hladem mě donutila se najíst. Od doby, co tomu říkám pauza, nebo technologická přestávka (po vzoru pracantů na D1) s tím nemám problém. Slovo půst jsem teď použil aby bylo jasné o čem píšu.

A k čemu mi to celé vlastně je? Díky zaměstnáni nemůžu kolikrát dodržet nějaké pravidelné stravování, díky občasně slabé vůli někdy neodhadnu rozumnou míru a tyto dvě věci mi rozhodí trávení a způsobují pocit únavy. Takže se snažím tyto dva faktory zmáknout a jejich následky zmírnit i těmito pauzami - půsty. Mám za to, že pohoda trávicího systému rovná se pohoda celého těla i duše. Protože určitě znáte ten vtip, jak se hádalo srdce a mozek kdo je důležitější a jak se pak do toho vložilo hovno... - slabší povahy tento výraz přeskočí.


.

[Zbultran]