Kdy je člověk starý?

[samanka]

Je to zajímavé, téma věku a pocitu "jsem starý" nebo názor, jak se má kdo v jakém věku cítit apod. se motá pořád různými články a potkávám se s tím velmi často.

Zajímalo by mě, jak jste ho pojali vy, kteří už jste se posunuli časem
do pásma řekněme středního věku (co to je střední věk?)?

šamanka

[Damao]

Pro mne je pocit "jsem starý" shodný s rezignací na život. Není podle mne určen věkovou hranicí, ale s postojem - "tohle už pro mne není...!", nebo "tím už se zabývat nebudu".

[abeille]

Kdy je člověk starý ... většina lidí, které znám a kteří se považují za staré, mají přes šedesát let a nějakým způsobem je život semlel - smrt blízké osoby v rodině,se kterou se nevyrovnali, ztráta partnera, ztráta zaměstnání, domova, nějaký zásadní rozkol s potomky ... většinou rezignovali na život, po ničem netouží, nic jim neudělá radost... a to pak opravdu stárnou a chátrají před očima. Ztratili naději , že je v budoucnu ještě něco hezkého čeká.

Jo - znám i padesátníky, kteří občas prohodí - už jsem starý - ale většinou to nemyslí až tak vážně.

A střední věk? To netuším - je to kolem čtyřicítky? Nebo spíš padesátky?
Tohle neřeším a už vůbec si nenechám od "odborníků" vnutit, jak bych se měla ve svém věku cítit a vypadat - i když možná podle nějaké tabulky ve středním věku jsem.

[Roso]

Mně je 43 let a necítím se ani starý ani nijaký, prostě jsem. Před nějakou dobou jsem se většinou vždy cítil tak o 10 až 15 let mladší než biologicky jsem. Teď to už nějak neřeším. Občas se mně stávalo, že když jsem někoho potkal a řekl si o něm, že je "starý" a pak jsem zjistil, že je tak zhruba v mým věku, tak mně to trošku vyděsilo a při hlubším pohledu do zrcadla jsem zjistil, že už mně fakt není 20. Ale to co vidíme v zrcadle přece nejsme my. Je to jen nějaká vnější schránka. Chtěl jsem napsat, že naše vnější schárnka vůbec nevypovídá o tom jací jsme uvnitř ale zjistil jsem, že to tak úplně není pravda. Vzpomněl jsem si, že když jsem začal s meditacema, tak po nějakém čase mi lidi z okolí začali říkat, že jsem omládnul. Mám přítelkyni, která má stejnou zkušenost. To jak se cítíme uvnitř se projevuje navenek...
V této souvislosti jsem si vzpomněl, jak říkala moje mamka, že staří lidé jsou mrzutí a nevrlí. Je to takový jakýsi rozšířený názor ve společnosti, který lidi přijímají a podle toho se pak i chovají a považují to za normální. Já to vnímám tak, že mrzutost přichází zevnitř a přichází proto, že duše cítí, že se blíží čas odchodu a že se jí nepodařilo přehlušit hlas ega. Tito lidé místo, aby se v průběhu života očišťovali a směřovali k Bohu, sami k sobě, tak šli opačnou cestou a naopak na sebe nazbírali ještě více vnitřního nánosu...

RoSo

[Lendulka]

Tak nějak se cítím dobře, cítím se mladší, než kolik mi je i přesto, že počet šedých vlasů na mé hlavě překročil tak třetinu celkového objemu (používám šampon na objem )

Je mi 42,5 a cítím se duševně tak o 10 let mladší. Sem tam mě loupne v zádech a zrcadlo ukazuje k šedinám i nějaké ty vrásky navíc, ale připadám si fakt uvnitř mladá.

Jedinou výjimkou by mohla být snad situace, kdy bych vyrazila na "diskošku", ale takové situace záměrně nevyhledávám Posluchám totiž hlavně rock

[blankas]

[Roso]

Tak mně napadlo, že lidi vnímají "stáří, starý" negativně vzhledem k tomu, že si to asociují z blížící se smrti. Smrt vnímají jako něco negativního a něco čeho se bojí. Chceme být tedy "mladí" nebo říkáme tomu, že jsme "mladí" abychom měli vnitřní pocit, že smrt je ještě daleko.
Jaké je to ale s pohledu duše? Chceme se i z pohledu duše cítit mladí? Čím starší je naše duše tím jsme vyspělejší, moudřejší, tím širší je naše vědomí, tím větší je náš nadhled.
Zvažuji tedy jestli lze použí zprávně pojem "starý/mladý". Myslel jsem si, že jsem vnitřně mladý ale teď vidím ten omyl. Můj vnitřek je má duše a má duše je stará. Ale přesto mám pocit, že vnitřně mládnu. Co je to tedy? Mládnu a vracím se zpět do matčina lůna, abych se znovuzrodil jinde na jiném světě? Toť otázka...

RoSo

[Evik]

Nejvíc stará jsem byla mezi 30 a 47 lety. Bylo to způsobeno tím, že jsem nevěděla co mám od života očekávat, nic jsem neplánovala a přitom jsem nevěděla, co bych opravdu chtěla. Nechápala jsem, proč tady vůbec sem, co tady dělám a jaký to má smysl... být tady na tom debilním světě.

Moje nejlepší kámoška bylo cigáro a pes, který mi nejvíc rozuměl !!!
Bylo to kolotoč depresí, propadů a občas nějakého světýlka. Co jsem vyzařovala - to se mi vracelo! Kdybych se nestyděla dát sem fotku před deseti lety - viděli byste dementní stařenu v teplákách, které šoupli na klín malé štěně místo zemřelého psa, aby se rozveselila. A ona ne a ne se usmát...To tedy bylo mé stáří.

Další den, kdy jsem si připadala na 100 let, byl den mých 50 narozenin.Moje ego mi nedovolovalo tohle přijmout. Naštěstí to po té ,,události" hned odeznělo.

Před pár dny jsem měla takovou malou výstavu obrázků a jeden z mých vrstevníků mi potom řekl:
,,Byl jsem překvapen, kolik tam bylo mladých lidí. Nečekal jsem to. Byla si jimi obklopena a to bylo krásné."

Řekla jsem mu, že s mladými lidmi nemám žádný problém. Myslím si, že se hodně doplňujeme. Ani nevím, jak se teď cítím....nějak to nezkoumám. Zkrátka se cítím dobře. Věřím v nesmrtelnost duše. A to mi dává takový pocit klidu, že přibývající roky neřeším.

Stáří, nebo mládí je relativní pojem.

Hezký den všem

[harmonik]

Zdarec " mlaďoši" Docela mě překvapuje, jak tu "prásknete" ten věk, co se počítají dny /i noci / kalendářní. Ale na nic si nehrajete, je to v pořádku. No čas je docela relativní pojem. Jak a kdy je starý 1000-letý strom dub? Hranice stáří u člověka? Kdysi v jedné anketě statistici zjistili, že takový předěl je 49 let. Esoterik si přisolí. No jasný, co by jim taky mohlo vyjít? Vždyť 7 krát sedm cyklů je 49- a pak jakoby jedeš "druhý level".
Někdy se pojem " starší" objevuje ve smyslu "zkušenější". Stařešinové rodu mívali jisté rozhodovací privilegium a úctu / jistě i získanými zkušenostmi/, na východ od nás se říkávalo "předákům" "staršina", "starší, staršij"......
Na vojně "starší kus" byl ten o půl roku zkušenější než "mladý bažant"
V pubertě časový odstup vnímají jinak, vždyť 25 letý člověk je tááák starý..... Servíruje se to u nás doma, když 11- letá dcerka, s kterou to počíná mlátit, glosuje: "Teda vy rodiče jste fakt hrozní, vy mi vůbec nerozumíte, vy máte názory jak z minulého století " " Ano, jistě, holčičko, máš rodiče dokonce z minulého tisíciletí , dostává odpověď.
No a pak postupem času máš i kamarády o deset, dvacet let starší, rozumíš si s nima.....až zažiješ třebas i úsměvnou situaci, když v obchodě potkáš 105 letou tetinku, ta se na tebe podívá a praví : "Chlapci verostli .../když si mě pamatuje jako od kolébky dvojčata/. No a to ti je takových nějakých..... řekněme "sórok"
Chodíš k doktorce na prohlídky, líbí se mi vždycky věta: " Zdráv úměrně věku " Jak se jim vlezeš do tabulek, máš vyhráno, jinak jejich diagnózami nahnáno Hnízdila na ně
Ale jak to stáří přichází Pomalu....plíživě.... no jestli to je to, že někdy jak vstaneš, tak prvních pět kroků je toporných, jestli se musíš občas rozhýbat....- tak to už jsem taky kolikrát dostal navštívenku

No reiki škola a hemisféry se snaží tomu čelit...zásadotvorné potraviny, masáže...atd. atd.....
Někdy starý znamená mít už splněno- třeba tráva. Funguje sezónu, pak uschne, ztratí vodu, je lámavá....
No, pudem asik pohledat "mladé vínko", co říkáte? Kdysi "božolé", dneskaj módnější " Svatomartinské". Ve víně je prý pravda. A pravda a láska vít..... to už známe.
Mějte se krásně, harmonicky, uvibrujte to a dávejte zajímavá témátka.

Ahoj, Harmonik.

[samanka]

Ano, ano, lékaři umí báječně potěšit. Někdy mám pocit, že je jejich úkolem člověka narvat do tabulek, kdy máte odpovídat věku a příslušejících zdravotních potíží. A běda, pokud ne. Slova jako: ve vašem věku byste měla... co byste chtěla ve vašem věku...to už ani nestojí zato... atd. mě docelá štvou. Člověka by měli spíš motivovat ke zdraví a pohodě než k tomu, aby se začal stylizovat do svého věku a sám si namluvit, že už je fakt stary... Spousta lidí to opravdu dělá, mluví o sobě jako o starých lidech, přestože ve skutečnosti staří nejsou.

šamanka

[okenko]

zkouším si srovnat svá ´´přesvědčení´´, převzaté úzusy a srovnat si toto téma: Moje babička přežila moji maminku. Babička ještě před rokem měla jasnou hlavu, ale neslouží jí nohy a musí nosit ve svých 92 letech plenky, protože už neudrží moč... Z hlediska stáří (definice) jsem dospěla k tomu, že starý člověk je nesoběstačný. Babičce vaříme, myjeme jí, pomáháme se zvednout. Maminka byla mladší, chodila, ale přestávala ji sloužit hlava... No, tak vlastně od své šedesátky byla starší než babička... To je pozorování.
U sebe z hlediska stáří - mění se to pocitově - ráno je mi někdy 80, večer může být 20.

Stáří - vnímám-li ho negativně, snažím se zastavit čas...
Stáří - vnímám-li ho pozitivně - zkušenost, moudrost, nadčasovost - potom se mi líbí i tato část života.

Co je pro Vás pozitivního na stáří?

[Zbultran]

Zbultran - 48 let.

Mysl nechce přijmout, že by Zbultran nějak stárl, je to pořád ten stejný Zbultran jako před 10 či 20 lety, tedy mladý.

Pak ale Zbultran vyrazí na dálková pochod nebo někam do hor a ozve se koleno popř. Zbultran nemůže popadnout dech. Když jsou se Zbultranem dámy (čím mladší, tím je to horší), snaží se dělat, že se nic neděje, že ho nic nebolí. S kamuflováním funění při stoupání do kopce je to už horší, to se mu nedaří .... ani červenou barvu v obličeji nedokážu zakamuflovat, inu každý stárne, ať si to připustí nebo ne. Ono se říká, že vše je jen mysl, no jo, jenže to aby měl člověk supervůli

[toora]

[sunnyi]

[Evik]

POZITIVNÍ MYŠLENÍ MOJÍ MÁMY
aneb AFIRMACE VYTVOŘENÁ PODLE SEBE JE NEJÚČINNĚJŠÍ

Moje maminka (80,5 let) 22. prosince zjistila, že nemá pro nikoho žádné dárky. Byla to jenom její iluze, ale nemělo smysl jí to vyvracet.
Nechala se tudíž odvést do Tesca a podle plánu jsme jí tam měli nechat, dokud se sama neozve a nezavolá si mobilem pro odvoz.
Uběhly dvě hodiny, uběhly tři hodiny, po čtyřech hodinách volala babíčka, že můžeme pomalu vyrazit pro ní.
Ona je na světě moc ráda a rozhodně se nechystá, jak sama říká, ještě jít do té černé díry .
Mrákoty na ní přišly v Tescu, jen do něj vkročila. Nenašla totiž ani jeden ze svých 5 papírků, na kterých měla napsáno, co všechno chce koupit. Řekla mi:
,,Tak jsem si vzpomněla, jak mi Adélka říkala, že se nemám stresovat. Začala jsem si tedy říkat: NESTERESUJ SE, NESTRESUJ SE, VYSER SE NA TO, VYSER SE NA TO, ZA TY NERVY TO NESTOJÍ !!!
Papírek jsem našla u PC. Babička prostě serfovala a pak honem honem a na papírek ani nevzdechla. Koupila za 2000 věci, které koupit vlastně nechtěla, ale přišla domů rozesmátá z dobrou náladou, že pro všechny má nějaký dárek.
Jsem pyšná na to, jak maminka umí pozitivně myslet, to má asi ode mě a vůbec celkově jsem pyšná na svojí mámu .


Využívám tohoto příspěvku k tomu, abych i já vám VŠEM popřála hezké a klidné Vánce v kruhu svých blízkých a šťastný nový rok, který snad už nebude tak hektický, jako ten, do jehož konce zbývá už několik dní.

Harmoniku - výstava byla v čajovně Šamanka a byla úspěšná. Děkuji za tvůj zájem a ani netuším, jak o ní víš? Příští rok plánuji další, ale nejdřív musím něco vytvořit. Krásné svátky celé rodince přeji