Vztah k Bohu

[arikiran]

co se týče zneužití,tak myslím,že od určité úrovně --se Poznání a Moudrost zneužít nedají

otázka je,jak kdo a z jaké úrovně se na cosi dívá

to,co božská Síla považuje za své moudré použití,z úrovně nižší vypadá třeba jako zneužití

... ... ... f

[toora]

http://www.youtube.com/watch?v=IuX2AzSzcWQ

[dominika]

[Beppe]

Samozřejmě Ježíše omlouvá to, že není žádný boží syn. Bůh a možná ani neexistoval. Pak skutečně nese za křesťany asi takovou odpovědnost jako Karel Marx za komunisty. Čili téměř žádnou. Pokud by to ale byl skutečný Bůh, tak by zasloužil přinejmenším znovu ukřižovat Doufám, ale že není a Bible je nepravdivá a křesťanské učení je mylné, protože kdyby mylné nebylo, tak Bůh je mstivá krvelačná bestie, která jen tak z plezíru ničí města popř. vyvražďuje celé národy. To skutečně nelze přijmout.

[toora]

Nějak se v tom, co píšeš, pokouším zorientovat, Beppe. Tak jak tedy, boží syn, nebo Bůh? Jakousi polo-samomluvou mne v té souvislosti napadá pár rétorických otázek...
Četl jsi někdy Bibli? Pokud ano, potom, dokázal by ses při tom čtení oprostit od toho, jak Bibli vykládá církev? Jsou to totiž dvě diametrálně odlišné věci, text a jeho interpretace jistými „zájmovými skupinami“.
Co se však táhne snad od počátku víry, je připisování ryze lidských vlastností Pánubohu.

Ke všem těm hrůzám, která se kdy děly, a dít budou, člověk žádného Boha nepotřebuje, jen k tomu zabíjení potřebuje nést nějakou „korouhev“, kterou si to všechno posvětí, a pak, v jejím jméně, všichni vždy vedou mezi sebou ty svoje „svaté války“. Kdyby to nebylo ve jménu Boha, tak to bude ve jménu blahoslaveného Ferdy mravence, prostě…nějaká ta shůry posvěcená motivace se k tomu bojování vždycky najde, a je nesmyslné, chtít vinit z této lidské „přirozenosti“ (a všeho co je s ní spojeno) Ježíše, či kohokoli jiného, člověka to jediného.

[dominika]

[samanka]

Beppe: je jasné, že se tady mluví o dvou, někdy naprosto odlišných věcech, vztahu k Bohu, existenci, jedno jak to nazveme

a to jako intimní a velmi osobní vztah,

který nepotřebuje ani reklamu ani instituci ani nic dalšího a který realizuje
a praktikuje každý podle svého vkusu.

A druhá strana, o které ty píšeš, tedy o instituci, církvích a lidech, kteří se za ty hesla a proklamace schovávají a jejich úmysly nejsou o nic lepší než těch "nevěřících". Jistě sis všiml, že se všude uvádí, jak jsme nejateističtější zemí, tuším v Evropě. Ale není to žádná pravda. Jen se duchovně založení lidé nehlásí k žádné církvi, k žádnému oficiálnímu směru, prostě mají svoji variantu víry, která není o nic horší nebo lepší než ti, co znají Bibli od začátku až do konce a v kostele jsou každý den dvakrát.

Víra není o žvanění, ale vnitřním přesvědčení.

šamanka

[Zbultran]

[okenko]

Vztah k bohu - vstřícný či neutrální. Při odmítání atd. se ztrácí hodně energie.

[moi]

"Kto je *TO* potom ten ~ *Yeshua ben Yussuf/Ježiš syn Jozefov* pochovaný v Šrínagare v Indii?"

"Ak na Golgote opustil *Ježíš Kristus* svoju *nádobu/telo/chrám* a vstúpil do *Jednoty/Otca*(vrátil sa k Otcovi), kto je potom pochovaný a uctievaný v Šrínagare?"

"Opäť je to *len* konšpirácia? A koho konšpirácia?"

[dominika]

[moi]

Dominika,
skús nakuknúť sem:

http://zivot.azet.sk/clanok/4517/hrobka-ako-podvrh.html

[dominika]

[kolmart]

Několik slov, která říkají mnoho. - "Dvě cesty se vytyčují před každým příchozím na tento svět: jedna vede ke hmotě, druhá k duchu. Každá otvírá člověku možnosti uplatnit inteligenci a projevit živou aktivitu. Zemský život je však jen krátkým zablesknutím zářivého světla, rychle se rozvíjejícím květem, který ráno silně zavoní a večer jeho krása opadá. Kdo se věnuje jen činnosti pozemské, musí počítat s krátkostí své slávy, cti i výsledků práce. Třeba lidmi ctěn a milován, je za čas zapomenut nebo jen příležitostně vzpomínán.
Kdo se vloží do cesty s programem duchovním, začne žít tiše, skromně a nenápadně. Není znám a vyhledáván, nemá slavné jméno ani význačné funkce. I on musí žít tělesným životem, pracovat pro potřeby obecné i své. Pomáhá rozvíjet pozemský život svými službami, prací, povoláním. Ale jeho hlavní zájem a nejvyšší pozornost je obrácena k věčným hodnotám, k cílům Božským. Život se mu jeví jako mohutný veletok oblévající vesmír rozlitý v něm a opět se slévající v jediný beztvarý proud vracející se ke svým počátkům. - k Bohu. I před hluboce moudrým je On jako bezpočty závojů zakrytá tvář.
Člověk k němu musí vzhlížet jen s pokorným skloněním hlavy, s vroucím přáním zachytit paprsky záře a Světla, krásy a nekonečné Lásky z Něj vycházející - sebe pak vnímat jako jiskru mohutného nebeského ohně věčné Podstaty všeho živoucího - prožívat sebe v dojmu a prožitku kapičky přilnuté k proudům oceánu, ať je bouřlivý, tichý, nádherný svou nekonečnou hladinou klidu všech svých stojatých vod zrcadlících sluneční světlo i krásu hvězd, tajemství věčnosti... (60.léta) Kniha soudu i milosti; Boženka Cibulková

[arikiran]

já to vidím takhle:
lidi sou všelijaký a každý de k duchu
metod sou tisíce,a některé vypadají dost divně,např metody zlodějů a vrahů...

ale,má představa je,že dondem všici
a kdesi sem čet,že poslední budou první,tj prostitutky a celníci nás předbíhají na cestě do Království

zdárek
... ... ... ooo xv