Když s Tebou někdo nesouhlasí, automaticky Tě zavrhuje?

[toora]

*

Vše Krabasi závisí na našem způsobu vnímání.
Však to znáš, když dva dělají totéž, není to totéž.

Proto je tak zásadní ta cesta dovnitř, do sebe. Jen tak se dá rozpoznat, co všechno si neustále namlouváme. Tím, že přicházíme na vše, co je jen pouhý sen, tím se tahle mlha stává stále víc průhlednější.
Není jiný způsob, jak se přibližovat Tomu, čím ve skutečnosti jsme, k vnímání všeho, takové jaké to je, namísto toho, jaké se nám to zdá být.

[arikiran]

ahoj Krabasi
účinky sugesce jsou dosud neprobádané,natož pochopené

někdy působí,někdy nepůsobí
uvedu tento příklad:
nic netušící člověk si v dobré víře zakoupí kokakolu a vypije neštastnou náhodou louh,který v láhvi zůstal
přestože věří,má všechny okolnosti na straně,že pije kolu,přece ho louh poleptá-sugesce nepůsobila

@
..................

[arikiran]

ahoj Katko
napsala jsi že zkušenost mexického vědce je hodnotnější než zkušenost začátečníka
rovněž jsi napsala,že mám-li určité zkušenosti,nevím přece jen,jak se bude věc vyvíjet za jiných podmínek
proto myslím,že začátečník může do poznání o kukuřici vnést takový průlom,o kterém se vědci,zatíženému balastem svých zkušeností ani nezdálo

tímto podporuji názor 1-všechny pohledy jsou rovnocenné

a ted to hlavní:
"Zkušenost je vždy subjektivní"

to je zajímavé tvrzení,abych mohl předvést,že to neplatí vždy,je třeba si definovat,co to je zkušenost a kdo si ji dělá

@
..........................

[toora]

Ahoj Ari.
O tom, že definice pojmů je důležitá tady nějaký ten čas už píšu, ale těm, co je vše předem jasné nemají potřebu si něco nejdříve definovat, a pak to vede tam, kam to vede.

Takže co se týče názorů nemohou být rovnocenné, pokud popřeš různé kvality v názorech, popřeš tím zkušenost a smysl celého na-žívání, tedy života. Pokud si například budeš ve třech letech myslet, že děti nosí čáp a totéž si budeš myslet ve třicíti, pak je zřejmě něco v nepořádku.

Domnívám se ale, že tím, co jsi napsal máš spíš na mysli něco jiného, a to je jeden ze základních předpokladů k jakýmkoli možným změnám. A to je schponosst nesoudit něco předem, ani jakýkoli názor. Je to otevřenost všemu, co právě přichází, nezabednění se v tom svém dosavadním, což nám ego předvádí neustále. Tím sama sobě umožním, abych se na nějakou věc podíval jinak, než jsem ji do té doby mohl vidět, čistě subjektivně.
Tohle se ale netýká jenom názorů, ale je to celý princip, který se týká naprosto všeho.
Každý okamžik je čerstvý, pokud se dokážeme na vše, tedy i na každého neustále dívat novýma očima, tj. nezatíženi tím, co „máme v hlavě“, a pak máme vyhráno, Ari.
A právě tohle je v praxi tím přesunutím vnímání z hlavy do srdce.


Co se týká té subjektivity....
Tedy v tom běžném slova smyslu je zkušenost co?




P.S.
A víš co mají ten starý a mladý vědec společného?
Skutečný zájem o kukuřici. A v tom to celý je.

[arikiran]

ahoj Katko
píšeš:"Takže co se týče názorů nemohou být rovnocenné, pokud popřeš různé kvality v názorech, popřeš tím zkušenost...."
o ne vždy zcela přesvědčivém významu zkušeností,jsme už hovořili

sama jsi napsala,že mladého i starého vědce spojuje láska ke kukuřici,tady ne význam zkušeností,kterých má asi starší víc,což by nahrávlo tvrzení,že názory rovnocenné nejsou,ale stejná láska obou vědců-což by zase poukazovalo,že jejich názory,díky stejné lásce rovnocenné jsou

takže o zkušenostech bych už se nebavil

použila jsi ale pojem "kvalita názoru",s tím,že zřejmě jsou nějaké názory "kvalitnější" než druhé
z čeho ta kvalita vyplývá?
že jsou blíž k pravdě?
dítě nosí čáp x dítě se rodí
tady s obhajobou 1(názory jsou rovnocenné) nepochodím
zdá se že skutečně první domněnka je mylná

co se týče definice zkušenosti,myslel jsem že se toho chopíš ty
tak,jaxem postavil otázku:Kdo má zkušenost a co to zkušenost je?
tato otázka vede k tomu,kdo jsem,což asi definovat prostředky,které máme k dispozici ani nejde

předpokládejme tedy,že jsme jakousi individualizovanou jednotkou,která má k dispozici mysl a v té mysli se odrážejí vjemy,tyto vjemy si dáváme do souvislostí pomocí logiky a příčinnosti,a když nalezneme nějaký vztah mezi vjemy a ten má tendenci se opakovat,říkáme tomu zkušenost

za těchto předpokladů máme k dispozici jen své vjemy,nic jiného
tyto vjemy má k dispozici naše individualizovaná jednotka,a cokoli je zprostředkováno takto je možno nazvat jako subjektivní
všechny vjemy jsou tedy subjektivní

@
.....................

[Krabas]

[arikiran]

ahoj Krabasi
jak to,že se člověk chodící po žhavém uhlí nepopálí,jak to že jede ohne meč a druhý ne,jak to,že já vidím svět a ty také,ale možná každý jiný???

nevím,jen jsem chtěl poukázat na různé možnosti

vždyt jsem napsal:
účinky sugesce jsou dosud neprobádané,natož pochopené

v základní úvaze je možné:
1-věřím-a podle toho se mi stane
2-věřím,ale nestane se(dokonce může nastat pravý opak-zákon schválnosti)
3-nevěřím-a stane se
4-nevěřím-a nestane se

nemám nic proti tréninku
ale předpokládám toto:

co se stane,nezáleží na treninku,víře,zdravé stravě či modlitbách...
co se stane,záleží na našich vyšších úrovních

@
..................

[Roso]

[arikiran]

ahoj Roso
souhlasím
vyšší úrovně obvykle nepoužívají zázraky
ale to ony dovedou člověka k treninku,
takže to pak vypadá,
že za výsledky může trenink

žijeme svou inkarnaci
a logicky či z příčinnosti si dovedeme svou lidskou myslí vysvětlit,
kde jsme a jak jsme se sem dostali(když nedovedeme-řekneme:náhoda)
ale v bližším přiblížení jsme přesně tam,
kde nás chcou vyšší úrovně

@
.................

[toora]

[arikiran]

ahoj Katko
své předchozí vystoupení jsem zakončil:
za těchto předpokladů máme k dispozici jen své vjemy,nic jiného
tyto vjemy má k dispozici naše individualizovaná jednotka,a cokoli je zprostředkováno takto je možno nazvat jako subjektivní
všechny vjemy jsou tedy subjektivní

potom jsem ale chtěl ukázat,že to neplatí vždy

tys to vlastně udělala za mě

nejprve jsi pěkně napsala,že vlastně rozlišuješ dvojí "sebe"
jedno,co umírá,jí,rodí se,atd-tomu já říkám normálně člověk a píšu sebe
druhé,cosi co vše vnímá-tomu říkám vědomí a píšu Sebe

pak jsi napsala:
Pokud bychom se s individualitou již neztotožňovali, nebylo by tedy možné hovořit o zkušenosti

tady tuto úvahu jsem měl také,ale nazval jsem to "objektívní zkušenost"
no a proto jsem napsal,že tvrzení zkušenosti jsou VŽDY subjektívní neplatí

a nyní otázka:
existuje vůbec "objektivní realita" ze které získáváme naše vjemy
nebo máme k dispozici pouze vjemy a objektívní realita ani nemusí existovat?

@
....................

[toora]

[arikiran]

ahoj Tooro
dík za vyjádření
já jsem to popletl
"objektívní realitou" jsem myslel něco,jaxme to chápali ještě za socializmu(proto jsem to dal do uvozovek),zkrátka:
"objektivní realita"existující nezávisle na nás!
neboli když pozoruju strom,existuje nějak ten strom "skutečně" nebo já mám jen vjem stromu a žádná "realita" není?

neboli v trojici Vnímané-Vnímání-Vnímající zda mohu to Vnímané vynechat?

ahoj a krásné časy velkých změn
petr
@
..............

[okenko]

Zavrhuje - cesta diskusí končí, kdy jsem v konceptu - katolickém, protestantském, buddhistickém.

Tento koncept mě určuje jako jedinečného a takovým budu v nebi přijata Bohem - protestantský koncept.
Katolický koncept - do toho vkládá očistec - svým způsobem ekvivalent karmy.
Buddhistický koncept - věří na reinkarnaci a dělí se na reinkarnaci s karmou či bez karmy.

Potkám-li v diskusi opravdu opravdu bytost, jdoucí krok za krokem po jedné z těchto či jiných konceptech - skončím na :

toto je pravda, tomu věřím, toto Pavel řekl, toto Buddha řekl.

Zavrhnutí - či nemožnost další diskuse na těchto platformách potom končí - moje víra, moje přesvědčení.

Jsem tedy zastáncem - jsem Jedinečná? Jsem v nirváně (původní význam rozptýlení) - jsem se vším a všechno a já neexistuje?

CO když je vše pravda - ale hádají se koncepty?

Je to nutné?

Kde jsem já doopravdy a jak mohu definovat Já?

O tom je diskuse? K čemu povede?

[arikiran]

Ahoj Míšo
koncepty se nehádají,hádají se jejich uživtelé
koncepty jsou modely skutečnosti,mám koncept-podle něho jakž takž funguje skutečnost-tudíž mám i zkušenosti,které posilují můj koncept-můj koncept se stává skutečností!-tím pádem jiné koncepty vidím jako mylné

mám model-model funguje(odpovídá skutečnosti)-ale hlavně :učí mě model o tom kdo jsem?

já jsem si své já definoval vycházeje z prožitků já

já měl zapamatované:nir van=žádný vánek=žádný pohyb

@
..................