Takový projekt..

[arikiran]

na začátku Rendyy napsala:
"Jak něco takového vnímáte?

Nehledám za každou cenu vnější potvrzení, ale ráda se ptám...

Za jakoukoliv reakci předem děkuji... "

po určité komunikaci pak:
"Myslím, že už nemá smysl společně dál na tohle téma diskutovat.."

myslím,že příště bychom mohli dosáhnout víc
@
.........................

[Krabas]

Bohužel, takových momentů je tam víc.
V podstatě jde Rendy jenom o potvrzení, o nic víc.

[Zbultran]

Já jen, že to máš s křesťanama a Hare Krišňákama tak nějak ode zdi ke zdi. Vždy se tu objevíš a na rok někam zmizíš.

Přijmeš radu od někoho jiného než ode mě a Evíka?

O co ti vlastně jde? Třeba jsi to špatně vysvětlila. Já to chápu tak, že se ti u HK zalíbilo rozdávání sladkostí objetovaných Krišnovi a domníváš se, že je rozdíl v tom, když je objetuješ Ježíši. Takže chceš okopírovat jejich projekt. V čem je to nové od Tebe?

[rendyy]

Arikiran: To, že jsem Zbultranovi řekla, že si myslím, že už nemá smysl dál společně na tohle téma diskutovat, znamená to, že se necítím z jeho strany i přes veškerou snahu pochopená...

Jeho názorů i jeho samotného si moc vážím, protože ho osobně trošku znám a vím, že je to fajn člověk, který to myslí dobře...

Zbultran ale mluví pořád jen o tom, proč by to nemělo jít a jak mám dělat něco jiného a jinak, což je pro mě ztrátou času a energie. Mnohem raději se zaměřím na smysluplnější věci, abych rozvíjela to, co je potřeba, než se ukáží cesty, jak by to mohlo jít...

[Krabas]

[Krabas]

[rendyy]

Zbultran: Víš, já nemám pocit, že kopíruji jejich projekt. To, že uděláš nějaké sladkosti a s pár fajn lidma se budeš modlit... A pak je nabídneš za dobrovolný příspěvek, kterým můžeš získat peníze na rozvoj dalších aktivit...

To dělá spousta lidí, se spoustou projektů. Někdo nabízí propisky, někdo plyšáky, někdo perníčky...

Až na to, že už méně lidí to dělá skutečně z celého srdce...

Já jsem u Krišňáků sladkosti nikdy nerozdávala, protože jsem k tomu neměla ten vztah. Ten jsem k tomu získala až když jsem si na vlastní kůži prožila a procítila to, o čem jsem psala v úvodním příspěvku...

A to, co jsem prožila, pro mě bylo jednou z forem osobního povolání....

A v čem je to "nové" ode mě?

Musí to být "nové"? Nestačí, že je to jedinečné právě tím, že je to inspirace, která přichází právě skrze mě a právě takovou formou, jakou přichází?

[rendyy]

Krabas: Co na to říká Ježíš?

Jestli to má celé na svědomí, tak se mu to asi líbí. V neděli jsem udělala první test kuliček a byli naprosto výborné. Mám i fotku...

...a určitě má i radost z toho, že už jen představa něčeho takového někomu dělá radost...

Nebo se Ho taky zeptej a přijď mi říct........



***

Jak jsem to pochopila?

Zbultran říká nejen to, že si nemám půjčovat u banky, ale i to, že mám dělat úplně něco jiného a najít si nějakou jinou práci, případně pokud chci rozdávat kuličky, tak to mám jít dělat ke Krišňákům.

Takhle jsem to tedy pochopila...

Ale... Debet v bance je úplně běžná věc a není ani nijak extra nevýhodný. Využívá ho v dnešní době snad téměř každý. Sama ho mám už několik let, ale teď jsem ho dlouho ani použít nemusela.

Ty kuličky, vždyť je to tak nádherný způsob služby...

...a za týden, dva už by se ta investice vrátila. Myslela jsem si, že on jako oddaný by právě tohle mohl chápat jako jeden z prvních. Když už nikdo jiný, tak alespoň oddaný ano...

Proto mě překvapilo, že investoval tolik energie do všeho kolem, ale už neřekl nic, co by podpořilo...

[Zbultran]

[arikiran]

malému chlapečkovi se moc líbí hořící svíčka
nešahej na ni,spálíš se! varuje ho tatínek,mluví z něho zkušenost

o pár let později před chlapcem cesta ze žhavých uhlíků
odvahu,koncentruj se,běž! radí mistr,mluví z něho zkušenost

a chlapec,tolikrát popálený jde
a udělá si novou,jinou zkušenost

@
.......................

[Zbultran]

Dám sem odkaz na něco, co s tématem zdánlivě nesouvisí.

[rendyy]

Zbultran: Už toho nechme, ju... V tomhle případě je potřeba i jiný úhel pohledu...

Jak můžeš říct, že něco takového má jen velmi malou pravděpodobnost návratu? Máš s tím snad zkušenost?

Myslíš, že by do toho oddaní investovali tolik času a energie, kdyby to nemělo svůj účel?

***

Když dva dělají totéž, není to totéž...

Můžu namalovat obrázky a pošlu Tě s nimi na jarmark, abys je prodal. A Ty tam s nima můžeš stát a stát...

A pak se tam s nima postaví malíř, který je maloval... A každej ten obrázek s láskou namaloval a ví, o čem ten obraz vypráví... Malování je jeho láska, jeho život a zná hodnotu svých obrazů...

Tak ze stejného důvodu nevím, proč bych měla zkoušet jít nabízet kuličky k oddaným Krišny...

Stejně jako nemůžu jít na výlet v Tvých botách, protože mi prostě nepadnou...

Tady přeci nejde o kuličky, ani prodej. Ale vlastně je to jedna z forem modlitby, milosti Mistra....

A být prostředníkem požehnání Mistra i touhle formou už není o tom, že "já něco dělám". Není to o tom, že někde stojím a něco někomu nabízím za dobrovolný příspěvek... Je to radost a je to láska... Protože tady nejde o obchod...

A ta podstata toho celého se už postará o to, aby se objevili ti správní lidé. Nikdy nevíš, kdo zrovna něco takového potřebuje a proč... Nebo koho to inspiruje, potěší...

Ale fakt už o tom nediskutujme. Mě takové rozhovory vyčerpávají a netěší mě... A Ty to stejně asi pořád nechápeš.........

[Zbultran]

Ano zkušenost s tím mám.

Když třeba někdo napíše knížku, vydá jí svým nákladem a pak jde mezi lidi a nabízí jí za příspěvek, který pak jde ze 100% třeba na dětskou léčebnu v Bukovanech. Děláme to.

A zkušenost. Co je krize, tak poklesl "prodej" a to naprosto zoufale. Když jsme na akci, koupí si každý pivo, párek, medovinu a knížku skoro nikdo.

Vím, že tě to trápí. Chci předejít horšímu trápení.

Ale vidím, že zkušenost je nepřenositelná. Moc bych si přál, abych neměl pravdu!

Hodně štěstí

[Krabas]

Zbultrane a proč tam to pivo a párek neprodáváte vy? Se stejným účelem, jako tu knížku?

[rendyy]

Zbultran: Chápu....... Ale to je pořád něco jiného, tady je ještě jiný, mnohem podstatnější rozměr...

A sám jsi to řekl. Lidé mají na to, na co chtějí mít...

Zrovna před pár dny jsem pozorovala jednoho oddaného na nám. republiky, jen tak, ze zvědavosti, jaké to je, když někoho osloví...

A lidé si ty sušenky kupovali fakt rádi...

Sama si je od nich také kupuji, když je potkám a to i když nemám zrovna moc peněz. Víš proč? Těší mě ta pozitivní výměna s nimi, jsou to tak krásní a čistí lidé... A setkání s nimi je vždycky velmi obohacující...

Ale, mám nové heslo: RADĚJI MLČET A KONAT......