ho oponopono - potrat

[Evik]

Ve vlákně o Španělsku byla znovu zavedena diskuze o metodě Ho oponopono. Zaznělo tam o zodpovědnosti, o čištění, co to vůbec je to čištění. Nevím, jestli to popíšu nějak srozumitelně. Vlastně jak už napsal Krabas, čistíme vzpomínky.

Uvedu příklad:
Dostala se mi do ruky stará ambulantní karta chlapečka, který zemřel ve dvou letech. Je to hodně smutné, ale nezasáhlo mě to do hloubky.
Pak se mi dostala do rukou další, asi 30 let stará karta, kde je uvedeno, že paní podstoupila dva potraty.
Začalo mě bušit srdce. Ta paní byla zhruba v mém věku. Neznala jsem jí. Pořád jsem si to četla dokola. Ptala jsem se sama sebe, co jí asi k tomu vedlo... Nakonec jsem se rozplakala.

Vzpomněla jsem si, že i já kdysi stála před podobným rozhodnutím. Měla jsem v rukou zodpovědnost za narození a nebo nenarození mého dítěte. Nového života. Vzpomněla jsem si, jak jsem byla rozhodnutá, že na to přerušení půjdu. Tehdy jsem nevěděla nic z toho, čemu věřím teď. Proto mě tato informace tak hluboce zasáhla. Vynořila se po 30ti letech z mého podvědomí.

Začala jsem tuto vzpomínku ,,čistit" pomocí těch známých větiček, tak dlouho, až jsem se uklidnila a vzpomínka se rozpustila.

Podotýkám, že těhotná jsem tehdy nebyla, byl to planý poplach.

No, nevím, jestli tato zkušenost pomůže lépe pochopit podstatu HP. Věřím, že snad trochu ano.

Ještě dodatek: to je ta zodpovědnost, která se děje v MÉM světě. V mém světě nebyl ten malý chlapeček, ale v mém světě byla vzpomínka TOHOTO ,,zničeného" života.
SVět každého člověka je jiný a každého se dotýká něco jiného. Tím, že čistí, čistí svojí karmu. Dál už to nejsem schopna v tuto chvíli pochopit...vysvětlit...prostě takhle to mám já.

[Evik]

Ahoj Pepo, Krabasi .

Právě přede mnou leží knížečka od Mabel Katz

TAJEMSTVÍ JEDNODUCHÉ CESTY - jak si usnadnit život pomocí Ho oponopono.

Nelistovala jsem v ní, neznám jí, jen předávám info.

Pa E.

[Krabas]

Ahoj Evíku,
o té knížce vím a mám na ní políčeno. Ale delší dobu jsem se nedostal do knihkupectví. Musím říct, že se na ní doslova těším.

Mabel mám rád, má přívětivý hlas (mám některé její audio nahrávky) a možná pro mnohé lidi srozumitelnější, zajímavější a lidštější způsob interpretace Hooponopona než jaký má Joe Vitale - člověk který stojí za zpopularizováním metody HP.

Ten tvůj příběh je krásný a přesně vystihuje tu podstatu. jsou prostě věci, které se mě dotýkají a které se mě nedotýkají. Ty které mne nenechávají klidným musím čistit. Při tom si častokrát uvědomíme různé souvislosti.

[Evik]

Děkuju Pepo, že jsi mě pochopil. Už nemám potřebu se k tomu dál vyjadřovat. Nevnucuju nikomu čemu věřím a pokud chci někoho spasit, jsem to především já sama. To, že se léčí i něco ostatní je jen vedlejší produkt. Hlavně se léčím já.

[Krabas]

No vidíš Evíku, celý náš život je paradox.

Beppe píše o "naší" metodě jako že je to přístup "takový poněkud necitelný až zvrácený" a přitom její provozovatelka je tak citlivá a momentálně těmito slovy a soudem velmi zraněná. Tak kdo je necitlivý, ptám se já?

Mysl je jako oheň, dobrý sluha, ale špatný pán. Proto není důležité, co říká, co si kdo myslí.

Na světě jsi sama pro sebe.

[clovek]

Eviku ahoj.Je to trochu vedle ale snad to sem zapadne.Jakýkoliv přehánění, je na škodu ve všem.Já osobně vím,že už v okamžiku oplodnění je to život.Má už své vědomí.Jsem proti potratům.Ale budu první,kdo ho doporučí.. když plod ohrožuje matku..neberu život za život,neriskuji...z genetických důvodů...nic jiného mě zrovna nenapadá,ale těch důvodů je dost.Když něco nemám zpracovaný,tak mne to znervoznuje a jakýkoliv metody,tudíš i opakování vět je lepší,než jen křičet a nic nedělat.Berte to jako snahu poradit.

[blankas]

Předtím,než se objevilo HP jsem já se naučila(cyklus seminářů) a používala "metodu otevřeného srdce":

spočívá v napojení se na zdroj (kdy procítím že nejsem od něj oddělena, že jsem součástí) a v tomto stavu "čistím"=neutralizuji energii, kterou cítím negativně/rušivě/bolestivě apod. která je spojena s nějakým mým zážitkem/prožitkem.

Nemusím přitom vždy nutně vědět, v čem jádro problému konkrétně spočívá, protože v tu chvíli jsem na jiných než intelektuálních úrovních-čili řídím se výhradně svými pocity a svým vnímáním, ničím jiným.

Nečistím dotyčnou osobu, záležitost, předmět, prostor nebo místo, osoba,záležitost,předmět,prostor,místo zůstává, mění se pouze a pouze mé vnímání/mé pocity z toho. Tj. je to záležitost změny uvnitř mě.

Používala jsem to večer při "zpětné rekapitulaci dne", časem se to začalo mi připomínat i během dne, takže večer pak už není potřeba harmonizovat prožitý den, objeví se -pokud tomu dám čas, něco z minulosti, takže si takto pokračuju svým tempem.

Možná ještě poznámka: používám k tomu jistá slova, kterými komunikuji se zdrojem. Nezveřejním je zde, protože cítím, že by to nebylo dobře (=pro mě).

- Pak se objevilo HP, nebyla jsem na žádném semináři, pročetla knihu. Základem HP je vědomí/poznání/víra, že nic není oddělené, oddělenost je iluze.
Z toho vyplývá koncept převzetí plné odpovědnosti za to, co se děje v "mém vnitřním světě".

Toto převzetí odpovědnosti vyjadřuji tím, že pracuji právě na tom, jak uvést tento "svůj svět" do harmonie.
Svůj svět(nitro) jsem do harmonie uváděla(resp. snažila se uvádět ) již předtím metodou(výše popsanou), kterou jsem se naučila již dříve a osvědčila se mi.

Víc situací prožívám vědomě, za přítomnosti sebe sama i v průběhu dne, a to je pro mě důležité, že se to vůbec děje (že jsem zjistila, že to jde).

HP podle mého názoru přímo koresponduje s tím, co jsem se naučila a používala dosud.

Ta čtyři slůvka používá HP k napojení a komunikaci se zdrojem.
Zkoušela jsem to s nimi.
Pokud jsem se koncentrovala, měla jsem podobné vjemy a pocity, změna vnímaného hmatatelná.

Necítila jsem tedy v tom, co používám já a v technice HP rozdíl.

Vím však, že HP je jednou technikou v systému Huna a nebyla jsem v něm školena, takže to mé psaní je pouze zkušenost z toho, jak to v současnosti prociťuju já, když jsem HP s jeho čtyřmi slovy zkoušela.

Hlavně se o tom těžko srozumitelně píše.

[Beppe]

[toora]

[toora]

[Krabas]

Beppe vzhledem k tomu, že jsem to co jsem napsal do uvozovek převzal z tvého příspěvku, tak musím konstatovat, že lžeš.

Pokud si chceš se mnou vyřizovat účty, o což se tady teď pokoušíš, nabízím ti osobní setkání v Praze. Pohled z očí do očí je jistě odvážnější než anonymní napadání na webu psaním o podpásovkách.

[Evik]

[Krabas]

Evíku nemyslím si, že by světlo a tma byly dva extrémy, stejně jako citlivost a necitlivost. Pokud chybí světlo, nastane tma. Pokud chybí citlivost, přijde tupost (necitlivost).

Extrém je podle mne v případě, kdy je něčeho příliš (např. přecitlivělost). A jde vždy ruku v ruce s nějakou explozí. Člověk který má v sobě mnoho potlačených emocí po zhlédnutí např. dojemného filmu propukne v pláč.

[Beppe]

[toora]

Vnímáte rozdíl mezi věcnu diskusí a svým hodnocením druhé osoby, tedy samotného člověka jako takového?