Můžete si vyzkoušet - jen pro otrlé povahy

[samanka]

Doporučeno pro lidi, kteří se nebojí všech svých lidských stránek.
Doporučuje jedna šamanka z mnoha.

Mám raději psy než kočky. Mám na dvoře dva pejsky, kterým se podařilo zničit všechny náznaky zeleně. Mám tam i kočku. Nepadly jsme si moc
do oka, nemusíme se. Kočka není hladící, zato je docela prudící.

Koupila jsem si spoustu nových kytek na okno. Když kočka chce jít domů
a její majitel ji nejde otevřít, tak mi do nich hupsne a řve na mě.
Večer se tak koukám, jak se mi prochází po karafiátkách, poté si v klidu sedá na asparátus.

Nejsem zastáncem systému: strašně mě štveš, ale miluju tě, miluju tě, miluju tě, prostě tě musím milovat i když mě pořád štveš!

Napadlo mě uvolnit myšlenku: kočko, nemám tě ráda.
A začala jsem zkoumat, co se ve mě děje.
Nejdřív přišla úleva. Konečně jsem si to dovolila pustit ven. Přece zvířátka by měl mít člověk rád, že? Takže je těžké si připustit, že zrovna tohle zvířátko nemusím. Ale je to velká svoboda si umět připustit upřimně své myšlenky a pocity....

Můžete si zkusit s vlastním objektem, jakou v tomto pokusu najdete pointu. Já našla svoji, vy si objevte vlastní

šamanka

[toora]

Měla jsem to trochu podobné, Šamanko.
Ne, že bv mi kočky štvaly, ale to zas bylo tím, že jsem žádnou nikdy nevlastnila, truhlíky mám v nadkočičí vejšce, tedy mi v nich ani žádná micka nehamtala.
Jen jsem prostě dlouhou dobu byla vyslovený pejskař a na kočky jsem spíš koukala jako na taková nevyzpytatelné stvoření, co se má vzorce chování dost odlišné než jsou ty psí.
Jednoduše řečeno, s tou svojí spíše „psí energií“ jsem jim nemohla nějak úplně přijít na chuť.
Časem jsem přišla na to, že ten zádrhel byl v tom, že jsem nechtíc tyhle projevy srovnávala (s těmi mnou oblíbenými psími), ale jasný je, že něco, co by se chovalo jako kočkopes by byla dost pitomost.

Tak jsem ty kočičiny pozorovala, snažila se jim líp porozumět a ledascos mi tak, při tom jejich pozorování, přišlo hodno obdivu, tedy minimálně proto, že to jsou věci, ve kterých se hned tak těm kočkám nevyrovnáme. Například je to ta jejich schopnost relaxační, uvolněnost, nenucenost, důstojnost a nevtíravá soběstojnost, atd.

Když jsem se s kočkou setkala, přestala jsem se k ní přibližovat se psí energií a ladila se na tu její - tj. ani nechuť, ani jásot (jako když se setká psí kámoš se psím kámošem, či páníčkem), ale otočila jsem tím „knoflíkem“, kterým se všechny tyhle vzruchy uvedou do klidové polohy.
Odměnou mi je těžko popsatelný „stav“ kočičího sdílení, je to splynutí s něčím, co tu moji přirozenou energii obohacuje o další dimenzi.
A je to moc prima.

[Lendulka]

Chichiiiiiiiii.............
V listopadu k nám do rodiny přišla kočička. Kamarádka jí nějak nemohla udat a mě se moc líbila na fotce - bílej podvozek a hřbet šedomourovatý - nádhera. Nikomu jsem nic neřekla (příteli ano), takže kočička přišla a děti i pes zažili překvapení. Pes se zamiloval na první pohled do kamaráda, kterej pro něj několik prvních dnů kromě syčení neměl "vlídné slovo"........
Z kočičky na veterině udělali kocourka..........teda on už kocourek byl, ale my to nevěděli.
Dneska spí kocour se psem v jednom pelíšku, děti i já ho milujeme, je to velkej mazel........

Ale proč to celý píšu? Ten milovanej kocour je totiž debil. Má krásnej kočičí záchod s boudičkou, aby měl při konání své potřeby soukromí. Záchod dvakrát denně čištěnej. Moc dobře ví, co a kam to má dělat. Umí to. ALE!!! Občas se prostě vyčůrá někomu ze "svých" do postele, psovi do pelíšku..........

Zabít ho je málo. Už proběhla i kastrace, ale nepomohlo to..........
Proč to dělá, netuším, ale můj přítel tvrdí, že mám svatou trpělivost........

[kamo]

Ještě stále je pár lidí, které nemusím a zatím selhávají snahy ke změně. A tak si říkám, že tím, že se nesnažím je milovat násilím, tak sobě i jim tím prokazuji větší službu, než kdybych to tlačil do nějaké falše, jen abych měl "čisto a splněno" v personálních vztazích.
Nevím koho všeho seru já a je mi milejší, když to budu vědět, než aby se na mě někdo usmíval a za zády si brousil kudlu.

Nemyslím si, že by to bylo něco pro otrlé povahy, že by to s někým mělo seknout. Je to jednodušší než se zdá a opravdu se člověku uleví. A časem i díky tomu může přijít na to, proč která nesympatie vůbec vznikla a co se s tím dá dělat.
Naštěstí jsme lidé a ne světci. Některých hříchů a nepravostí bych se nerad vzdával


.

[Zbultran]

[Krabas]

Podle mě je váš problém,
pokud ho tedy máte, v nepochopení používání slova (myšlenky) "miluji tě".

[Lendulka]

[kamo]

Pokud začnu pitvat tak jednoznačné slovo jako "miluji", tak se k nějakému problému určitě doberu. Díky, necítím potřebu.

To objímání je někdy potíž, málokdy v tom vidím upřímnost, spíše jen povinnost a snahu ukázat se jak jsem happy a všechny miluji a někdy je takovéto objetí až fyzicky nepříjemné.
Vím to protože i já býval za prostitutku a nechal se objímat kdekým a objímal jsem lidi, u kterých šlo přímo cítit, že by se bez toho obešli.
Naštěstí už chodím spíše na akce, kde se chodí tělo na tělo naprosto upřímně protože se dobře známe, anebo na takové, kde se tyhle rituály nepěstují. A když, tak už nemám problém se někomu vyhnout, ikdyž jsou týpci a bludičky, co vás nahánějí po baráku s rozpřaženou náručí .
Nejsem nekontaktní člověk a pokud se obejmu s někým, s kým rezonuji, pak je to potěšení a radost.

Co se zvířat týče - pes, to je kámoš se vším všudy. Tečka.
Kočka - to je takový obchodně-smluvní vztah: ty mě krmíš a já ti za to chytám myši, mám kde spát a přebývat a za to si mě můžeš občas pohladit. Podepsáno, obě strany jsou s tím srozuměny a nečiní si dalších nároků


.

[Krabas]

Objímání.

Chlapi se mezi sebou často plácají po zádech. Dělají to lidé srdeční, kteří tím dávají zároveň najevo, že toho druhého respektují. Tam, kde jsem se narodil a prožil dětství to byl častý jev. To zmiňuji proto, že v některých jiných regionech naší země to tak časté není.

Objímání je super věc. Téměř s nikým se neobjímám, ale řeknu dva příklady. Když potkám někoho, koho velmi rád vidím, tak o to stojím. A těch lidí, co rád vidím je poměrně dost. Před měsícem jsem měl spicha se svojí bývalou přítelkyní, několik dlouhých let jsme se neviděli a mnohé se mezitím událo. Po několika hodinách povídání jsem ji při rozlučce požádal, zdali ji mohu obejmout (vždy se mi vybaví scéna z filmu "Samotáři" s Trojanem ). Měla s tím trochu problém kvůli lidem kolem, měla strach, že to někdo poví jejímu manželovi - který jí byl před nedávnem nevěrný a ona se to dozvěděla od lidí. Ale svolila a bylo to fajn. Druhý příklad je starý pár let. Vezl jsem stopaře - dvě holky a jednoho kluka - poláky. Vezl jsem je z Liberce do Prahy. Cestou byla sranda a tak, když jsem je vyklápěl, mne jedna z těch holek (mimochodem - byly moc pěkné) najednou požádala, zda mne může obejmout. Svolil jsem, se všemi se objal a bylo to moc fajn. Dokonce to bylo tak příjemné, že jsme s nadšením udělali ještě jedno objímací kolečko. . A vůbec nám to nepřišlo blbé.

Takže - je to jako se sexem - jak s kým.

[kamo]

Objímání je čajíček.
Ale energetický vláček na jednom nejmenovaném kursu - to je zážitek!

.

[samanka]

Jsou ezo akce, kde je objímání všech se všemi přímo cvičení. Téma: různé pocity, energie, vnímání druhého člověka. Hodně zajímavé je, když to pak srovnáte s podobným cvičením o dotecích, kde máte zavázané oči
a tím pádem nejste předem zaujatí sympatiemi k určitým lidem.

Přiznávám, že když jsem někde, kde nemám potřebu se s někým mě nesympatickým objímat, tak se tomu raději nenápadně vyhnu.

Sama za sebe: zvlášť když mám radost, tak jsem taková temperamentnější, což je občas pro křehké bytosti, které mě neznají, krapet šokující, snažím se krotit. Pro mě naopak je dost nepříjemná variace na "leklou rybu". Zvlášť tu nucenou: všichni se tu objímáme, tak pojď sem a provedeme symbolické položení rukou na druhého. A co je obzvlášť divné, když vás někdo objímá, tělem stojí co nejdál a pažemi na vás spočine a vy jasně cítíte, jak je mu to nepříjemné.

šamanka

Zbultran: koukám, že váš hroší spolek má potřebu se vyjádřit i k dnešní politické situaci! Viz dnešní blog na idnes.

[Zbultran]

[Evik]

[harmonik]

Ahoj, kočka je kočka, pes je pes a člověk je člověk. Příroda už to tak stvořila. Příroda je svým způsobem drsná a čistě přírodně pes prohání kočky, kočka zase myši atd....
To až člověk leccos hrajíc si na zástupce Boha na Zemi přizpůsobil: vyšlechtil kocoura, který je na granulích a myši nechytá. Mám zážitek, jak jednou kdosi přinesl šlechtěnému kocourovi chycenou myšičku a sledoval, co bude.Hrál si s ní, "umravňoval ji tlapkami" až zřejmě chytl lovecký instinkt a zakousl ji a částečně ochutnal. Jenže k našemu překvápku se potom zblil./Kočka a zblije se z myší- nám to jaksi hlava nebrala. Inu už rozmlsaný jazýček z granulí./
Pes a kočka? Angličani povídají škaredému počasí, že venku je jako pes a kočka, na dvorku u dědy jsou člověku milá zvířátka pes i kočka, ale psík kočku dokáže prohnat po dvorku! A pak pan Čapek, myslím spisovatel, ten dal kočičku s pejskem dohromady a všichni ví, jak hospodařili a pekli dort. Ale to asik byla pohádka, hlavně pro děti.

Milovat, objímat se, vyjadřovat náklonnost....je vícero způsobů. Krále tolik neobjímali, zato nosili dary....
Je krásné vyjadřovat lásku, štědrost, zkrátka ve smyslu rozvíjení srdeční čakry/přes kterou transformujeme a dáváme - energii./

Ale milovat za každou cenu? Když vidím, co třebas druhý páchá? Např. hitlerovci- doteď trochu nechápu, jak ty milióny Židů apod. šly jako ovečky do koncentráků. Už přece nacpání do dobytčáků a nákladních vagónů byla nějaká indicie- takhle se jezdí za lepším životem?
Velice si cením těch, třeba našich pilotů apod. ve službách RAF, že se odhodlali bojovat a porvat s fašounama. Vystoupili proti zlu, i když sami nebyli usmívající se a všehomilující lidé.

A tak když kráčím tímto zrozením i za pomocí reiki a stylu- Otevři knihu života a začni číst--- ťukám sem pár písmenek k tématu i ve spojitosti s tím, že zrovna předevčírem jsem se zadíval do vitrínky s letadlama z mladých let, kde mimo jiné byl znak 313. stíhací perutě RAF československých pilotů s nápisem-
Jeden Jestřáb mnoho vran zahání !

Páčko, Harmonik.

[harmonik]

Ještě krátce- na netu Novinky.cz je příspěvek o lidech, kterým léčitel změnil život. Je tam zmínka o reiki, alternativním léčení....léčitelé kontra lékaři.....
Zajímavý příspěvek jednoho doktora- lékaře nefandícího čínské medicíně apod.-" kupodivu je nejlepší svolat několik takto /alternativně/ smýšlejících lidí, oni se už pomluvami a rozhádáním sami zničí a znemožní.....

Asik nezná REIKI Webíkáře

Čau, Harmonik.