Eutanázie

[Evik]

Ahoj, zajímaly by mě vaše názory na eutanázii.

Má člověk právo sám rozhodovat o své smrti? Proč by neměl, když o svém životě rozhoduje také sám...?

A nebo má člověk právo rozhodovat o své smrti, když si sám život nedal?

Nabízí se také, že člověk smířený sám se sebou a se všemi eutanázii vlastně nepotřebuje.

( Chtěla jsem dát anketní otázku - souhlasíte s eutanázií ? -, ale neumím to, nejde mi to )

[kamo]

Ahoj Eviku,

taky jsi dnes na novinky.cz četla o Monicelliho sebevraždě? Někdo tam v diskusi, podle mne správně, zmínil paralelu s Bohumilem Hrabalem.
Měla by existovat možnost důstojného odchodu, když se čas naplní a nenechat člověka trpět jako zvíře a trápit tím i jeho nejbližší.

Já s eutanázií souhlasím. Samozřejmě by musely být jakási pravidla, aby to člověk nevzdával při každém bolínku.


.

[Zbultran]

Jsem proti eutanázii.

Důvody:
1. Jsem přesvědčen, že život dává Bůh a tedy ho nikdo jiný než On nemá brát (možná jsou nějaké vyjímky).

2. Když chci jít proti božím zákonům, měl bych udělat sebevraždu sám a netahat do toho doktora, který tím ještě porušuje Hyppokratovu přísahu.

[samanka]

Teoreticky jsem proti. Je lehce zneužitelná a je proti vesmírným zákonům.
Ale vím, jak je často teorie a praxe od sebe daleko.
Opravdu nevím, jak bych se sama zachovala v takové situaci, týkající se mých blízkých nebo mě samotné.
Opravdu nevím.

šamanka

[kamo]

Hezká citace té přísahy, přiznám se, že jsem ji ještě nikdy nečetl a zaujala mě např.věta, že žádné ženě nedá prostředek k vyhnání plodu... i další věty v souvislosti se současným vydíráním našich (říká se tomu státní pokladna) kapes působí mírně pikantně... i to jak nebudou naše těla řezat a přenechají to povolanějším... Tahle přísaha možná hezky zněla před mnoha stoletími, pokud by měla být byť i jen morálním kodexem, pak by těch lékařů dnes moc nebylo.

Jistě že je nebezpečí zneužití eutanázie. Víš Zbultrane co je statisticky nejnebezpečnější činnost? Pobyt v nemocnici, až daleko někde dole jsou auta, letadla atd (osobně odposlechnuto ze zprávy akreditační komise MZ), a tím jsou myšleny omyly a přehmaty veškerého personálu. Takže si myslím, že eutanázie a její možné zneužití by to už nijak znatelně nezhoršila.

Lékařská věda by měla být schopna říci, kdy už opravdu není naděje. A já osobně bych raději viděl své blízké i sám sebe skonat v poklidu, než v dlouhodobém utrpení - pokud by bylo zřejmé, že to jinak neskončí. Právě proto, že je miluji, bych jim v tom nebránil.
.

[Evik]

Ahoj Kámo, máš pravdu, inspirovala mě smrt režiséra. Ale touto otázkou jsem se zabývala už dřív. Mé postoje se čas od času mění. Dřív bych byla ,,všemi deseti" pro eutanázii, teď nevím...

[kamo]

[Roso]

Souhlasím se Zbultranem i když tak jako Šamanka si říkám, že těžko člověk může vědět jak bys se zachoval osobně.

[toora]

Volba, možnost vědomého odchodu prostřednictvím eutanázie by tu být měla.
Samozřejmě zároveň s tím i jistá jasná pravidla této možnosti, a ty mohou být diskutabilní...
Veřejným tajemstvím je fakt, že latentní eutanázie existuje od dob nemocničních zařízení.

U smrtelně nemocných pacientů je podávání utišujících prostředků postupným odumíráním mozkových buněk, otravování těla, podobně, jak tomu je u narkomanů, s tím rozdílem, že zde se mozkové buňky ničí s větší rychlostí tak, aby se jejich stav přizpůsobil stavu rozkladu celého těla, resp. ho ještě o něco předběhl.
Naproti tomu eutanázie je „vysvobození“ aplikováné jednorázově, avšak, stav vědomí takto odcházejícícho člověka je s tím prvním naprosto nesrovnatelné.
To, co vidím jako nejdůležitější, je skutečnost, že eutanázie umožňuje člověku odchod z těla s dokonalým smířením - při plném, klidném vědomí, na rozdíl od člověka umírajícího v utrpení z dlouhé doby trvajících krutých bolestí a vědomím zcela umrtveným otupujícími opiáty.

Rozhodující je právě „stav mysli“ v okamžiku odchodu z těla.


P.S.
Jinak to Rosovo "kdyby" je sice moc pěkný, a celkem souhlasím s tím, pokud by měl takto nemocný člověk možost pomoci v působení "energie" bylo by to ideální, ale zatím jsme v systému "péče" tam kde jsme, a nelze to přehlížet.

[ZK]

Krásný den,
dle mého názoru na tuto otázku nejde jednoznačně odpovědět. Souhlasím s tím, že pokud sejít ze světa dříve, tak vlastní rukou. Ale co Ti, kterým tuto možnost jejich zdravotní stav již neumožňuje?
V poslední době jsem přemýšlela nad tím, když někomu pomůžeme umřít, jestli se to na nás potom nějak neprojeví negativně. Veterináři uspávají zvířata denně a i u doktorů je známo, že v posledních fázích podávají cíleně vyšší dávky léků proti bolesti, takže člověk umírá většinou na předávkování morfiem. Je tedy posuzováno jinak zúmyslné zabití a zabití s touhou pomoci? Jde jen o záměr?
Ještě do nedávna jsem se starala o svoji babičku, která již byla zcela odkázána na pomoc okolí. Skoro neviděla, neslyšela, nemohla mluvit, hýbat se. Vězení ve vlastním těle. Její jediné štěstí bylo, že si to moc často neuvědomovala. Bojovala jsem sama se sebou, když jsem prosila za její vysvobození, za smrt. A opakovaně jsem se snažila jí vysvětlovat, že pokud se bude smrti bát, bude se tu trápit ještě dlouho.
Věřím tomu, že většina věci má svůj důvod. A věřím tomu, že potenciál lidí je velký.

[kamo]

[Evik]

Otázka taky je, co je naším úkolem na Zemi....jestli svůj život odžít se vším všudy, tedy i s těmi bolestmi. ( V bolestech se rodíme - v bolestech umíráme...)

Když se rozhodnu pro eutanázii, jestli to není, jako kdybych přeskočila svojí ,,učební látku", jestli mi rozumíte... .

[toora]

[Zbultran]

[Zbultran]