Eutanázie

[Zbultran]

[Evik]

[Zbultran]

[Evik]

Před 5 minutami jsem dostala zprávu, že moje milá kamarádka Jitka náhle zemřela.
Ano, byla to ta paní s cukrovkou, která mi umožnila ,,učit se" na ní Reiki, která se vyléčila z žaludečních vředů, která po padesáti letech potkala svého přítele z mládí a který jí pomohl uzdravit její srdce.

Zatím mi to nedochází, ale já nemohu plakat. Vím, že Jitka odešla smířená a šťastná a i když mi zůstane v srdci prázdno, vím, že její duše je svobodná a volná.

Jsem ráda, že se jí podařilo vyřešit to, co jí tížilo celá léta. A děkuju jí také já a nikdy na ní nezapomenu.

[toora]

[kamo]

V příštím životě budu houby vědět co se dělo v tomto současném, to samé vím co jsem dělal v tom minulém.
Nikdo se mne neptal jestli chci přijít zrovna do tohoto světa, takže ať mi nikdo nemluví do jeho průběhu a konce. A pokud jsem sem přišel z vlastní vůle, tak pak mám snad i dostatek svéprávnosti řídit i to ostatní co se se mnou děje.

Včera mi po dvouletém trápení zemřela blízká příbuzná, shodou okolností stejně jako u Evika taky Jitka. Na to, jak trpěla, by -podle v tomto vlákně napsaného- musela škodit kdekomu a kdečemu celý svůj život, což se tedy skutečně nedělo. A že si to táhla ze svých minulých životů? Ten kdo tohle vyznává - má kuráž tímhle opožděně vychovávat umírajícího v bolestech?

Nikdo z nás nemůže vědět jak se zachová až mu bude skutečně ouvej. Nemyslím si, že Bůh trvá na tom, abychom si to tady vytrpěli při plném vědomí až do úplného, a kolikrát nevábného konce. Dal nám přece právo volby - tudíž i možnost zvolit si konec kdy já budu chtít.

[toora]

[Evik]

[toora]

[Evik]

[Evik]

[toora]

[kamo]

[Evik]

[Evik]