Trocha praxe

[toora]

[toora]

Ještěže jsem se zeptala, Zeto.

[Krabas]

[Krabas]

[toora]

[Beppe]

Krabas, toora: Chci se optat jak vy tedy řešíte, když přijde negativní emoce (hněv) ? Jak je ventilujete (jakým náhradním způsobem) ? Jak se zbavujete toho napětí, které nutně vzniká, když ponecháte ten nevybouřený hněv v sobě ? Nebo už jste ve stavu, že vám negativní emoce ani nepřicházejí ?

[Daerwok]

mě by to taky zajímalo, páč já mám v sobě hněv na události i desel a více let staré. Mám problém s odpouštěním křivd. Tu beru (obrazně řečeno) jako když do mě někdo vrazí dýku, kterou nejdřím musím vytáhnout (vyříkat si to s těmi lidmi), abych mohl vyléčit ránu (člověku odpustit). Zní to logicky?

Petr

[Babrle]

Vážení kdyby věděla kolik emocí můj dotaz spůsobí,tak jsem ho readějí nevyslovila.Víte zučastňují se často na různých forech,ale nikde není tak často přepisované to co kdo napsal nežli odpoví a to mne nějak zdržuje ve čtení.Možná to opakujete z důvodu,aby ostatní věděli očem byla řeč,ale myslím si ,že kdo bude mít zájem přispěvek si vyhledá.Zdá se mi to nepraktické.Bylo by možná lepší místo hádáni se jakou myšlenku kdo vyslovil,dodat svou zkušenost ,nebo radu.Omlouvám se ,že jako nová tady radím,ale možná by to bylo by to hezčí a veselejší?

[Evik]

[Lightworker]

Jak jsem již dříve psal v Negativních emocích, všechno to, o čem tady píšete, si můžete vyřešit velice jednoduše pomocí metody RUŠ. Je to opravdu jednoduchá, dokonalá a vědomá metoda na vyčištění všech svých negativních emocí, nefunkčních vztahů, starých vzorců chování, různých křivd a jiných zatížení minulostí... , ale i budoucnosti...

Pak už si opravdu nebudete přitahovat žádné negativní emoce a bude se vám dařit už jen dobře

[toora]

[Beppe]

toora: Díky za vysvělení i za odkaz na starší diskuzi. Srozumitelné to celkem je, horší je to s reálnou proveditelností alespoň tedy pro mě

[toora]

[Krabas]

[niki]

Ahoj Babrle, Barunko

po přečtení Tvého prvního příspěvku, kde popisuješ to, jak Tě odrovná, pokud vyjádříš vztek vůči někomu a pak ho v sobě nezpracuješ se mi tááák ulevilo...
Víš, mám s tím docela dost podobné zkušenosti a to dlouhodobě, že mě to už tak "štvalo", že jsem pátrala a pátrala co s tím, až jsem na to pro sebe snad i přišla...
U mě je to tak, že jsem se třeba v rozhovoru s někým, s kým jsem v častém, každodenním kontaktu dostala k bodu, kdy i přes to, že jinak si s ním dobře rozumím a mám k němu úctu jako ke každému člověku, mi jeho názor nebo postoj prostě zrovna nevoněl a já v tu chvíli projevila svobodnou vůli a "poslala ho do háje" a bylo mi při tom tak dobře... Jenže, když se hladina emocí jaksi uklidnila, tak mi začaly před očima vyvstávat různé duchovní poučky a pravidla, včetně těch z Reiki a byl konec... Začla jsem pochybovat o sobě, o své schopnosti komunikovat, o své laskavosti, dobrotě, i se začala nenávidět za to, že jsem byla "zlá" a nosoucitná, že jsem nedokázala udržet pohodu a komunikovat klidně a bylo mi špatně i fyzicky - hrozná ztráta energie, bolest hlavy, příšerná únava. Problém nebyl v těch pravidlech, která jsou naopak moudrá, ale byl a pokud se ještě občas projevuje, tak jedině v mé hlavě a v představách, které jsem si vymyslela o tom, jaký má nebo nemá být duchovní člověk...

Ale tak co s tím, že? Postupně jsem sama pro sebe přišla na to, že mě blokovalo to, že jsem se moc uvázala a zaměřila na duchovní moudra a to, jaký má být - v mých představách správný člověk... Ten blok byl tak silný, že i dnes mě dokáže občas polechtat a poškádlit, ale víceméně už vím, že je to jen má hloupá utkvělá představa...
V praxi to je tak, že když dojde ke konfliktu mezi mnou a jiným člověkem, tak se snažím o klidnou dohodu, jak jen to jde. Ale pokud to už nejde, tak druhého odkážu do patřičných mezí bez jakýchkoli předsudků. Může se stát, že po čase vnímám situaci přece jen jinak, tak jdu a omluvím se. Jak bude reagovat on, to už je jeho věc. Důležité a podstatné vnímám to, že se cítím dobře já v každou konkrétní chvíli... a uvnitř cítím úctu a lásku k jakékoli jiné bytosti, která je ode mě oddělená... Pak nemám problém vyjádřit i nesouhlasný názor. Je to pro mě hodně o uvědomění si sebe sama a o sebevědomí...
Když si jen představím, že bych nikdy nesměla vyjádřit svůj hněv, zlobu, vztek, už jen ta pouhá představa mě svazuje a "ničí" předem... TAkže pro mě platí v tuto chvíli, že je výborné být jak laskavá, milá soucitná, chápající, tak protivná, vzteklá, nesouhlasná... A pak se zas můžu uvolnit, pohlédnout na věc jinýma očima, uznat svou chybu, omluvit se nebo neomluvit a trvat na svém... Prostě jednat autenticky, v každém okamžiku přítomnosti... a být tak uvolněná, že mě život netíží, ale spíš rozesmává...
I dobře míněná a platná duchovní moudra a pravidla Reiki mohou nadělat velikou paseku, když je jimi někdo tak "posedlý", jako jsem byla já a mohou vést místo k uvolnění a poznání k docela velké křeči...
Ale když o tom tak teď píšu, tak je mi úlevně jasné, že tento ve mně vyvolaný konflikt byl pro mé dobro a nakopl mě, jasně to cítím , na dobrou cestu...
Měj se krásně.