reconnection

[samanka]

Psychedelic:víš tvůj problém je, že chceš pořád všeho moc.
Nestačí ti sezení, chceš sezení na hodiny. Ale každý člověk má svoji mez, kdy přijímá např. reiki a kdy má dost. Týká se to pochopitelně každé terapie - vždycky je určité kvantum toho, co člověk v danném okamžiku zvládá a kolik toho potřebuje pořešit. Stejně tak rozhovor nebo cokoliv jiného. Jakmile je "zakázka" splněna, tak "terapeut" cítí, že už není potřeba pokračovat. K čemu, když reiki už neproudí, člověk má dost.
Nebo mám dostatek informací pro to co se má udělat? K čemu by bylo pokračování? Pak už se snažíš jít za hranici toho člověka a nastupuje tvoje chtění a snaha za každou cenu - nevnímáš toho člověka, ale vnucuješ mu svoji představu, co a jak by to mělo vypadat a to je špatně.

šamanka

[Psychedelic]

Šamanka:
Díky za pomoc při sebereflexi. A asi máš pravdu v tom, že nevnímám potřeby lidí v tom, že někteří chtějí jen málo. Je to zřejmě jejich vývojový krok k tomu, aby s reiki pracovali více. Také jsem začal u mála.
Lidé by podle mého měli být ale vedeni k tomu, aby se snažili kontakt s reiki více utužovat a u mála nezůstávat. Natož u mála skrze terapeuty.

[samanka]

Máš pocit, že doba trvání rozhoduje o tom, co je málo a co dost?
Že za hodinu se nedá udělat spousta dobré práce?
Takže máš pocit, že dobrý terapeut se pozná podle toho, že se ti věnuje hodiny?

Vím z vlastní zkušenosti co dokáže udělat hodinka a půl v rukách maséra, který pracuje s energiemi - shiatsu, tao, reiki nebo jejich nepojmenovaný systém. Je to jako s dobrým jídlem, člověk se nají do sytosti, tak proč tam ještě cpát další porce? Všechno chce taky čas na zažívání.

Samozřejmě je terapie individuální a v případě reiki se dá přece přidat posílání na dálku podle domluvy, ne? Vidím postupné dávkování jako
užitečné.
Taky si myslím, že terapie by nikdy neměla být věc mechanická.
Učení se vnímání k tomu patří, tedy i vnímání co se děje. Když je potřeba déle, tak proč ne? Když je "dávka" u konce, tak nebudu předstírat něco jiného a raději dám opakování podle potřeby později.

Myslím, že tohle je spíš otázka učení se práce s reiki a sžívání se s ní.
Něco, co ti nikdy rychlobleskozasvěcení na dálku nemůže dát.
Ta náročnost by neměla být v kvantitě, ale kvalitě.
Má to ještě jeden háček, který tu popsal tuším kamo: terapeut může mít pocity úplného fičáku a klient nic nevnímá a naopak. Jak bys pak posoudil, co bylo to, podle tebe, správně?
Tyhle metody nejdou normovat.

šamanka

[Psychedelic]

Já Mílo s těmto věcmi jako terapie reiki nesouzním. Pro mě to je málo.

"Máš pocit, že doba trvání rozhoduje o tom, co je málo a co dost?
Že za hodinu se nedá udělat spousta dobré práce?
Takže máš pocit, že dobrý terapeut se pozná podle toho, že se ti věnuje hodiny? "

Pro mě jsou tyto slova velmi technická a velmi "pracovní". Za hodinu se dá udělat spousta práce. To určitě ano.
Já vycházím z toho, že si dám například hodinu reiki. Prožiji zážitek s reiki. Ten den cítím samozřejmě odraz. Něco se uvolnilo, je ve mně více světla. Druhý den cítím ještě určitý dojezd, nicméně pokud ráno nezačnu opět s reikováním, k poledni je propad ještě výzamnější atd atd. Je to tedy celodenní záležitost. Je to stálá práce, je to o stálém kontaktu se Světlem. Tedy z mého pohledu.
Dobrý terapeut reiki podle mého lidi vede k tomu, aby s reiki celý den co nejvíce žili, pracovali s ní. Ne on na nich.

"Samozřejmě je terapie individuální a v případě reiki se dá přece přidat posílání na dálku podle domluvy, ne? Vidím postupné dávkování jako
užitečné. "
Souhlasím s tím, že to je velmi individuální a normovat tyto věci je nesmysl. Postupné dávkování vidím také jako smysluplné, někdy je opravdu dobré si od toho odpočnout. Nedá se stihnout všechno hnedka a trhat rekordy. Na druhou stranu opět se zde střetávám s tím, co se mi jeví jako do určité míry zbytečná věc. Místo toho aby se klient zasvětil a vedl k samostatnosti, se váže na terapeuta a terapeut na něj. U terapeuta to je na jednu stranu pochopitelné a zas tak mu to nevadí - má to zaplacené.
Reiki podle mého není psychoterapie, aby u toho byli třeba dva. Neříkám, že scházení se a reikování nemá smysl. Nicméně stěžejní práce spočívá v každodenní práci s reiki. To terapie nemohou nahradit a pokud nejsou lidi vedeni k samostatnosti a stálé docházení k terapeutovi se mlčky kvituje a nepovzbuzují se k tomu, aby prošli sami zasvěcením a nezačali se aktivně sami s reiki stýkat během dne, jde podle mého o ponechávání klienta v nevědomosti o mnohem lepších vyhlídkách, jak s reiki pracovat a jak s ní žít. Tedy jedna věc je podle mého klientovi vyhovět, splnit jeho zakázku. Ruku v ruce by s tím ale podle mého mělo být vedení z jeho zcestných pohledů na reiki. Tedy že reiki není věc na zakázku, ale život s ní.

"Myslím, že tohle je spíš otázka učení se práce s reiki a sžívání se s ní."
Také si myslím.

"Něco, co ti nikdy rychlobleskozasvěcení na dálku nemůže dát. "
Rovněž souhlasíḿ. Rychlobleskozasvěcení na dálku je jen otevření možnosti na sobě začít pracovat pomocí reiki. Stejně jako každé jiné zasvěcení. Vše další jak s tím naložíme je na nás. Můžeme se jí poté následně věnovat chvilku, hodinu nebo déle. Podle míry našeho zápalu k věci si také poneseme ovoce.

"Ta náročnost by neměla být v kvantitě, ale kvalitě. "
Podle mého reiki není nijak náročná věc. Reiki je reiki. Je to tedy hlavně o tom, věnovat jí pozornost. Pokud se jí věnujeme denně chvilku a zběžně, podle toho budou také výsledky. Pokud se jí věnujeme jednou týdně u terapeuta (myslím, že ve frekvenci jsem hodně optimistický, pokud jde o docházení na reiki k terapeutovi), podle toho budou také výsledky. Pokud se jí věnujeme denně mnoho a celým srdcem, podle toho budou také výsledky. Tentokrát ale nemám na mysli výsledky jako uvolnění od určitého symptomu. Myslím obecně.

"Vím z vlastní zkušenosti co dokáže udělat hodinka a půl v rukách maséra, který pracuje s energiemi - shiatsu, tao, reiki nebo jejich nepojmenovaný systém. Je to jako s dobrým jídlem, člověk se nají do sytosti, tak proč tam ještě cpát další porce? Všechno chce taky čas na zažívání."
Je pravda, že pokud se člověk nají do sytosti, nemá smysl jít dále. A máš pravdu, že to je individuální. Mně hodina reiki kolikrát rozhodně nestačí, spíš naopak, po hodině reiki začnu mít pocit, jak je ta reiki báječná a že by to chtělo ještě trošku. Ano přiznám se, už kvůli tomu stavu. Už jen pro tu lásku. .... to jsem ale odbočil.
Myslím si, že lidé, kteří chodí na terapie je opravdu hodina tak akorát. Něco se pořeší, celé tělo se stihne poměrně dobře prozářit. Další hodiny jsou v rámci terapie ve většině případů zbytečné. Tím nechci říct, že nejsou přínosné. Je ale nesmysl, aby terapeut trávil hodiny času s klientem. Klient může s reiki trávit celý den díky zasvěcení. A tím nemyslím jen to, že leží na posteli a přikládá si ruce. Může pracovat, nakupovat, pracovat na zahradě a u toho se reiki věnovat, spouštěti si ji, prociťovat, radovat se. Žít s ní.

"má to ještě jeden háček, který tu popsal tuším kamo: terapeut může mít pocity úplného fičáku a klient nic nevnímá a naopak. Jak bys pak posoudil, co bylo to, podle tebe, správně? "
Přesně tak. Jsem moc rád, že se toto zde načlo. Terapeut může mít pocity úplného fičáku a klient nemusí nic vnímat a nebo opačně. Navíc je zde pousta pocitů. Jakmile se spustí reiki, děje se mnoho věcí. Terapeutem protéká reiki a uvolňuje v něm spoustu věcí, v pacientovi se uvolňuje spusta věcí, do toho terapeut cítí to a ono. A je zde nakonec sposta pocitů, různých vizí, záblesků, emocí, myšlenek a intenzivních vytržení.... Pokud můžu mluvit sám za sebe, neodvažuji se z toho soudit vůbec nic. Prožiji to a nechám to být. Kolikrát ani nevím čí emoce jsem prožíval, zda své nebo klientovi nebo co se to vůbec dělo. A nepokládám to ani za důležité.

[samanka]

Ne každý touží po zasvěcení a někdo má raději kontakt s terapeutem než osamělé reikování. A taky ten kontakt může udělat víc práce než pět hodin sám sobě. Ale užitečné jsou obě polohy.

Vidíš, tady máš klidně svoji mezeru na trhu. Klidně se do toho můžeš položit a ponořit a dělat praxi hodiny a hodiny. V tom ti nikdo přece nebrání. Budeš třeba jedinný a můžeš si splnit to přání a představy, jak by to podle tebe mělo vypadat.

šamanka

[Psychedelic]

Je to pravda. Můžu to začít dělat, jak si to představuji Nicméně ještě toho vím příliš málo a mám toho hodně před sebou, abych se zabýval druhými lidmi Rád to nechám jiným.

[Evik]

[Roso]

[Krabas]

[Psychedelic]

Evík:
Mým záměrem bylo vyjádřit se k terapiím a časově ohraničeným sezením.
Tedy:
a)Chtěl jsem říct, že je dobré jednotlivce nevázat na terapeuty, kteří nedisponují ničím jiným než reiki (a ano, také vřelým slovem) a vést je k tomu, aby se odevzdali Bohu (Zdroji atd.), který disponuje rovněž reiki.
TEDY: NEOHRANIČOVAT PRAXI MÍSTEM
b) časově ohraničovat duchovní praxi je škoda, natož ji omezit na TŘI TERAPIE reconnection ve jménu zázraku napotřetí
TEDY: NEOHRANIČOVAT PRAXI ČASEM

Dostali jsme se však dále.
Zkusím odpovědět ve stručnosti.

"Čili taková závislost na Reiki, ne? Každá závislost je únik. Únik od reality ? Nemusí jít zrovna o kafe, cigára nebo alkohol a drogy. "
Podle mého, vždy když si něco vybereme, utečeme tím před tím, co jsme ve prospěch prvního opustili. Tedy výběr jednoho je únikem před druhým. Zákon pozornosti.


"Filipe, můžu se zeptat, do jakých energií jsi zasvěcen, jestli to není tajné ? Já si totiž pořád neumím představit, kolik zasvěcených pouze do R1 nebo R2 má zážitky s Reiki, jak je popisuješ Ty."

Podle mého nejsou náboženské zážitky absolutně vázané na reiki atd... Myslím, že důležitá je opravdovost.

"Rovněž si neumím představit, jak si dávám reiki hodinu ráno v poledne a večer. Pro mě to je neproveditelné.
Snažím se žít obyčejná pravidla Reiki každý den a to je taky práce se Světlem, Láskou ... "
Já již také ne. Bohužel časy bez práce zmizely jak pára nad hrncem. Tedy zkusím si dát reiki trošku ráno - ne v posteli, abych znovu neusnul. Když si vařím snídani, zkusím prozářit zběžně celé tělo. V autobuse si prozářit pro mě aktuálně nejdůležitější části. V práci využít každé chvilky. A v průběhu práce či rozhovoru si reiki jen tak spustit a nechat se vést tím proudem. A takto stejně po cestě z práce, poté doma a poté v posteli. Ne vždy se mi to daří. Někdy se mi to vůbec nedaří a někdy zcela upadnu do hlubin zapomnění a reiki se nevěnuji.

"Vždyť když pomáháme druhým, tak se tím sami učíme...Vím toho hodně málo, ale i to moje málo může být pro někoho přínosné. "
Může Evičko. Já pokládám za smysluplné někdy něco semka napsat. Reiki si může dávat každý sám. A vše co o reiki pokládám za zajímavé jsem se snažil zde napsat. Nic netajit, nic nepřednášet za peníze na kurzech.....

Měj se krásně
Filip

[Evik]

[samanka]

Filip: sám píšeš, jak pořád žiješ s reiki (a možná s dalším), že vlastně k reiki nic nepotřebuješ, ostatní dělají terapie špatně, ale sám do toho jít nechceš (ta poznámka o zkušenostech mi připadá dost slabá). Tak si to nejdřív vyzkoušej a uvidíme, lehce se teoretizuje.

Pokud se někomu zdá, že by se dělat neměly, jen ať si lidi pomůžou hezky sami, tak je, drazí a vážení, prostě nedělejte a věnujte se jen a jen sami sobě - a je po problému.

šamanka

[Psychedelic]

" sám píšeš, jak pořád žiješ s reiki (a možná s dalším)"
s jakým dalším? Co máš na mysli?


" že vlastně k reiki nic nepotřebuješ"
kde jsem to tvrdil?

"ostatní dělají terapie špatně"
tvrdím, že omezovat reiki na terapie je špatně


"ale sám do toho jít nechceš (ta poznámka o zkušenostech mi připadá dost slabá)."
o jakých zkušenostech?

"Pokud se někomu zdá, že by se dělat neměly, jen ať si lidi pomůžou hezky sami, tak je, drazí a vážení, prostě nedělejte a věnujte se jen a jen sami sobě - a je po problému."
neříkám, že by si lidé neměli pomáhat, jen že by práce s reiki měla pokud možno protínat celý každý den... ne chvilku u terapeuta

[somka]

Mám asi takovou hloupou otázku, ale člověk se asi někdy potřebuje hloupě ptát, ujišťovat...

Nevím, jestli věřím na "nejsilnější" energie a tak. Spíš mám pocit, že je důležité správně volit vhodný nástroj ve vhodný okamžik, ve vhodné situaci.

Prostřednictvím energie Reconnection do mého života poslední dobou vstoupilo mnoho dobrého, proto se s ní učím pracovat a poznávat její potenciál.

Teď ale k tomu, co jsem chtěla. Včera jsem sama sebe hýčkala léčivými energiemi, požádala jsem o působení Boží pečeti. Nic moc se nedělo a napadlo mě: "Požádej si o reconnection..." Tak jsem si o něj řekla a děly se věci. Tolik informací ke mě chodilo a jasně jsem vnímala jeden z dalších kroků, které mám ve svém životě udělat. Bylo to velmi hluboké, všechno ve mě říkalo: "Ano, to je to správné... po tom touží Tvoje duše, opravdu je to ta správná cesta pro Tebe..." A tak jsem za chvilku s určitým pocitem uspokojení usnula...

Jenže ráno se pak člověk probudí a začne hodnotit: "Co to včera bylo? Že bych měla dělat zrovna něco takového? Zrovna já? Taková blbost. To muselo být asi nějaké momentální poblouznění, když jsem si myslela, že tahle cesta je pro mě..."

A tak by mě zajímalo, jak se k takovým situacím postavit. Jestli opravdu to, co člověk vnímá při terapiích, je to "ono"... když to samozřejmě v průběhu terapie jako to "ono" skutečně vnímá... Ale pak když trošku "vystřízliví", tak mu připadá, že v tu chvíli byl vnímáním v trochu jiném světě a nemá to s realitou mnoho společného...

[Kwisatz_Haderach]