Nové poselství z Prahy?

[smart]

[Evik]

[Narya]

Každý v tomhle zmateném světě hledáme svůj smysl a každý je ochoten přijmout jiný příběh. Naše abstraktní myšlení a jazyk - zvlášt ty podvědomé sféry (tuším, že tohle je to Jungovo kolektivní nevědomí) - nám toho nabízí mnoho.

Tadao Yamaguči ve své knize (Jikkiden Reiki), mluví o zkušenostech jeho studentů, kteří byli jak z Japonska, tak ze západu. Při zasvěcování mu evropští studenti říkají jak viděli anděly a japonští studenti, že vnímali přítomnost božstev (kami) nebo buddhů. Podvědomá mysl nabídla obraz, který nám byl blíže - podstata toho zážitku je však mimo toto zobrazení, jenže nám to jde hůře uchopit jinak.

Proto nám nějaké duchovní poselství nedává smysl, protože je nám cizí, když se jím více začneme zabývat, přijmeme určitou teorii (čakry, andělé, tibetský buddhismus, bioenergetika, neurologie,...), naše podvědomá mysl vše uloží. A hle, všecko do sebe zapadne - úžasné konečně pochopené poselství v plné kráse. Jenže, kde se odehrála ta změna? Ve skutečném posunu a osobní změně nebo v přijetí a zvnitřnění cizí myšlenky (internalizace, zahrnutí do svého pohledu na svět)? Tohle je přesně ten mechanismus, který vysvětluje proč mohou fungovat ideologie politické, náboženské sekty, ... slovně zakódované poselství. Proto je dobrá ta otázka kam to vede, jak to může ovlivnit naše osudy a jestli to celé vlastně nejde říct mnohem jednodušeji.

Když člověk bude koukat tak všechna květnatá duchovně channelingová poselství, pořád mluví o tom samém, neuspokojivost současnosti, hezká / hrozivá budoucnost pokud něco uděláme / neuděláme. Osoby, které jsou na tom lépe než obyč většina (mistři, andělé, ...) od kterých se můžeme naučit něco více, lépe, vyjímečnost určitého místa / doby / skupiny lidí. Nutnost podniknout určité kroky / činy / předstat dělat to či ono ... laicky řečeno "furt na jedno brdo, podle té či oné osobní krize / zaměření, autora / skupiny autorů. Aneb naše nedvědomí se spojí s kolektivním nevědomím a vytvoří více či méně logicky konzistentní (držící při sobě, smysluplný) text, který je vydáván za duchovní moudrost sdělenou vyššími sférami mimo lidskou existenci - jste si doufám vědomi toho ohromného zkreslení. Všimněte si, já nepopírám duchovnost, jiné sféry,... já jen přestala žrát to, co mi moje mysl nabízí a pečlivě přežvykuju, než polku a zpracuju.

Skoro jako kdyby se tímhle projevovala krize téhle západní kapitalistické konzumní společnosti (je ale pak s podivem, že různé ezo veletrhy, setkávání, duchovní srazy jsou o prodeji služeb, knih, amuletů, seminářů..., potřeba změny, společenského posunu, kterou dobře vyjadřuje pojem "věku vodnáře" - ačkoliv méně známí astrologové tvrdí, že věky a platónský rok jdoucí souhvězdími pozadu je pořádný kus nesmyslu a ted je vlastně doba berana / býka (musela bych články dohledat). (i symbolicky to nedává smysl, proč by jako ten velký vývoj měj jít pozadu??, není náhodou příběh o pádu člověka a vyhnání z ráje přechodem věku Ryb (duchovnosti), do věku dítěte (berana)?)

No zkrátka, poselství s chrámem je oslovující, ale je to podobenství, symbolický příběh, metafora z jazyka a představivosti. A jestli se mýlím, tak vyzývám Bohyni / Isis / prakrálovnu Elizabeth ať mi přijde dát přes prsty. Inspirujme se, ale probůh nežerme tu fantasy tolik.

M.
Ps: Navrhuji některé ReikiWebí setkání udělat na Vyšehradě a kdo najde první šutr nového chrámu bude vůdce nové sekty:) Ale vážněji ... to místo je úžasné, často tam s Martinem chodíme odpočívat..., až bude teplo, sraz uděláme a popovídáme si s tím místem.

[clovek]

Nikdo nemůže říci,že nejdu k sobě. Proto nehledám pomoc nikde.Mám ji v sobě. Kdykoliv cítím přítomnost ducha,za pár vteřin vím,kdo to je, jó intuice, pak za chvíli dá o sobě vědět,třeba pádem předmětů.Lidi se i kolikrát bojí. Vždy dám na intuici,cítím tok energie. Při zmínkách o chrámu nad Vyšehradem cítím tok energie.Dám na intuici. Nezkoumám co to je,není pro mne,zatím si to myslím. Nevidím ho,něco tam ale je. A je mi to jedno. Pro kolik lidí byl Ježíš blázen.Ti co s ním vyrůstali nikdy nepochopili,proč by jejich obyčejný člověk,soused, mněl být najednou vyvolený. Taky nezkoumám, zda byl skutečně jeho synem.Ale dám na intuici, cítím jeho energii.Asi jsem duševně chorý.
Eviku díky.

[Narya]

Rozpoznej rozdíl mezi intuicí, autosugescí, představivostí, podvědomým přáním a vírou... poznej svoji mysl! (míněno obecně všem)

Ano jistě, "něco tam je", Vyšehrad je silné energetické místo, vždycky byl a ještě dlouho bude. Ne ale kvůli "modernímu chrámu". Příběh chrámu využil jen tohoto místa.

Druhý úkol: intuice, podvědomé představy, vzorce vštěpené kulturou, co je co a jak to ovliňuje náš výsledný intuitivní vjem... trénuj svoji mysl!

Třetí úkol: Intuice jako individuální ryze osobní zpráva X intuice jako vzkaz od okolního systému. Nakolik lze jakýkoliv intuitivní vjem oprostit or ryze nevědmého, bezeslovného, ale přeci jen existujícího individuálního pohledu na život...

Máme podvědomou touhu mít bezejmené síly pojmenované, označené, bezpečně svázané systémem rituálů a pravidel vyvolávání. Věda je to samé, gravitace, sluneční svit, koloběh vody,... Omezenou lidskou mysl děsí vstoupit do kontaktu s nepojmenovaným, když to ale uděláme, odvážíme se bez duchovních představ - dostaneme odměnu?

[sanmoon]

Nové poselství z Prahy - s podtitulem
Musíš vědět - Filosofie Ducha - Cesta mystická

Protože jsem tu knihu četla dávno, musela jsem ji znovu prolistovat, aby byl trochu přehled - o čem je.
Byla vydána knižně Trigonem v r. 1991, sepsána v 70 letech. Je to ze života obyčejné ženy, která se přes svá trápení a hledání dostala k Mistrovi, který ji odpověděl na všechny otázky, nakonec ji i cestou mystickou vedl.

V kostce shrnuje učení všech okultních nauk, vysvětluje světy viditelné i neviditelné, dotýká se všech otázek, které si téměř vždy klade hledající žák.
Součástí knihy je 45 prací, cvičení, která zaberou několik let. (písmenkování Svatého Božího Jména na těle žáka - apod. )

[zeto]

Narayo:) Rád půjdu na Vyšehrad, bydlím v podstatě kousek a také tam moc rád chodím pro svou klidnou a uklidnující sílu:)

[Dzarmi]

Nedávno Punkt říkal,že v Praze by měl každý alchymista nějaký čas pobýt.
Prý tam jsou nejlepší laboratoře.


Džarmí

Vyšehrad mi přijde též velmi přitažlivý,pokaždé když ho míjím,tak mě napadá,že bych mohla vystoupit a zajít si tam alespoň na kratičkou procházku .

[Beppe]

Koukám na Vyšehrad z okna a nějáký chrám tam opravdu je, dokonce mu svítí věže. Ale to asi není ten Rosův

[samanka]

Já když jsem v Praze často jezdím do Příbrami, tam je taky hodně zvláštní kostel, docela nepodobný všem ostatním. Stavbou, půdorysem,
vybavením i energií. A je skutečný.

šamanka

[harmonik]

Ahoj reikilidičky! No to je teda šupec, co se tu všechno semlelo. Ani ve snu by mně nenapadlo, že se to tu tak rozjede.
Nahlížím sem velice krátce, zkrátka si zvykám jako každý nováček. Jednou jsem chtěl zkusit založit téma a pomoct s hledáním odpovědi na knížku, ke které mně to láká. A ten zbytek spíš řečnických otázek byl jen obálka k tomu, mnohdy míněná v legraci a nadsázce.

Tak jako někde v pohádce jsem dostal odpověď skromnou a přitom velice obohacující, téměř skrytou v bouřlivé diskusi. Díky moc SANMOON, dušička je jak v peřince. Ozvu se na mejlík, Mili.

Ale jako bonusek a úvodník jsem obdržel nádherné bohatství z mozaiky vašich příspěvků: dostal jsem pozvání na Vysočinu i na kořalku, seznámil se s dvojčetem /někdy něco proberem.Smartíku, stávají se vám taky mnohdy neuvěřitelné věci, telepatie apod.? Já se doteď usmívám z dárku o předloňských vánocích. Vždycky jsem toužil mít tu věcičku- meteorologickou stanici-jak je tam teplota, tlak, datum atd. Ale překonal jsem své ego a nadělil bráchovi. Ale jaké bylo překvápko, když já to od něj našel taky pod stromkem, dokonce ještě vymakanější? Když pípne SMS, vím ,že to je od něj. Prostě to tam intuičně naskočí. Ale to zná mnoho jiných taky...Náhoda? Ta přece není./

A hlavně poznal spisovatele přispěvovatele, Vás bezva reikisty. A hned mám další náměty, ale neodvažuju se je zakládat. Jenom špitnu: kolik je tu třeba tak odhadem reiki mistrů? Probíraly se tu chrámy. Fascinuje mě, že je stavěly snad všechny civilizace na všech kontinentech. Proč vymysleli barevné vitráže? Jak léčil Goethe barvami? Proč máme obřady?/smuteční, svatební, při narození.....

Šamanko, děkuji za "bl-a-boly", snad tě moc nebolí. Když tak si střihni Usuiho pravidla. Nejsem pražááák ani jsem si nechtěl přihřívat polívčičku nebo se zviditelňovat. Pocházím od Zábřehu na Moravě, teď je ze mě téměř ostravski synek z Bílovce a dvojče mám u Berouna ve Tmáni. Jako světlo a tma, krásně životně osudově esoterické... Otázka, jestli si může Pražák rozumět s Brňákem nebo někým od Ostravy byla jen reakcí na vydařený reikisrazík, že si lidé rozumí i z jiného prostředí. A že to kroutím najednou i jinam na jiná místa? Zmiňoval jsem v úvodu i Švejkův národ kdysi bojující za císaře pána a mnohdy obětujíc i to nejcennější jako můj praděda od Šumperka. Ale to nic.

Sleduju to tu krátce, ale někdy vnímám jak hysterii třeba Zeto a Šamanky na Rosa a podobné..."s nálepkou letce". Asi jste byli hodně krmení, skoro až do alergie.

O to krásněji jsem zíral, jak zavládla shoda, Rosík citoval klasika Nerudu a nikomu to neva a shodujem se na Vyšehradu. Nádherně sjednocující.

Pražáky znám, jsou to fajn lidi, někdy oprsklejší v dopravním provozu, ale to je dané prostředím./Ale Zlíňáci jsou hned po nich./
Jenom jedno mi pořád není jasné:Proč tak spěchají v metru, mají závodní tempo jak hrom, když soupravy jezdí co pět minut? Když mi kdysi sdělil kolega v práci, že tak stihne autobus jezdící co dvacet minut a je o to dřív doma a dá o kafe víc, to mi hlava nebrala.

A tak díky VŠEM! Hlavně za bezva příspěvky, leckdy vyšperkované odkazy, obrázky a vůbec......Čau Harmonik.

[Lendulka]

Ahoj Harmoniku,
zas ti odbočím od tématu, ale snad ti to nebude vadit.

Zaujala mě tvoje úvaha nad spěchajícíma Pražákama v metru.

To ti by mě čéče taky zajímalo. Já bydlím zaplaťpámbůh na okraji Prahy, kousek za barákem je taková ta červeně přešktnutá cedule PRAHA. Do centra jezdím výjimečně a povím ti, že na spěchající masy lidí mám vyloženě alergii..........Taky nechápu, proč se mačkají, proč tak kvaltujou , mračej se atd...........

Možná je to tím, že většina z nich jezdí do práce mnoho kilometrů, z jednoho konce města na druhej to je třeba i 45 km. No a tak třeba chtějí ušetřit nějakou tu minutku, aby si už mohli odpočnout no.....

Mám lidi ráda, ale čeho je moc, toho je moc.
Kdybych si měla vybrat, jet nakoupit do velkýho nákupního centra v pátek odpoledne nebo se jít projít do parku a k večeři si dát chleba s máslem, vyberu si to druhý. Ty davy mi nedělají dobře. Dokonce se mi párkrát stalo, jako kdybych nasála tu mnohovrstevnatou nakupující a spěchající energii těch lidí a udělalo se mi fyzicky špatně..........


Jinak PS: zaujalo mě, jak často se tady na RW zmiňuješ o tom, že jsi z dvojčat................

Já mám dvě ségry.............


Měj se hezky.

[Beppe]

Mě fascinuje kolik lidí běhá v metru po eskalátorech, které samy o sobě jedou docela rychle. I když by se eskalátor dal zaplnit celý (dva lidi vedle sebe), tak se musí nechat jeden pruh volný pro běhající lidi. Když se někdo postaví do průběžného levého pruhu, tak se tahle cháska protlačuje přes něj Je fakt, že jsou nahoře tak o 10 vteřin dřív Asi je to dáno tím městským ruchem, na některé lidi to působí tak že spěchají úplně nesmyslně.

[Dzarmi]

Mno asi vás teď trochu překvapím a možná ani ne,jen vám snad nabořím vaše domněnky,proč lidé běhají po eskalátorech.
Naposled,když jsem byla v Praze,jsem totiž jeden dlouhej vyběhla a vůbec to nebylo kvůli spěchu.Nespěchám ráda.
Jen navyklá pohybu z farmy jsem ho v Praze začala postrádat a tak tady běžím ze stáje po avenue s pejskama a nebo chytám neposlušnýho zmetka koně,takže vesměs přirozené prostředí na pohyb rychlejší než chůze......a v Praze jsem našla příležitost k běhu právě na těch eskalátorech.
Takže takhle nějak přátelé


Džarmí zdraví

[lenap]

Beppe, já chodím po eskalátorech po vlastních nohou, páč pasívní přeprava houfu lidí na dopravníkovém pásu mi evokuje jatka