Věříte na reinkarnaci?

[grasshopper]

[Beppe]

grasshopper: A jaký pro to máš argument, kromě toho že něco tvrdí Tvůj reiki mistr ? Já jsem jediný uživatel tohoto fóra, který v anketě o reinkarnaci napsal "nevím", protože si zatím nedokážu představit mechanismus jak bych něčemu takovému uvěřil. Obecně nevím jak se dá v něco uvěřit ? ! To je pro mě velice zajímavá otázka, protože v duchovních oblastech jsem schopen utvořit si názor na základě rozumové úvahy, ale pořád je to s pochybami. Něco mi třeba připadá relativně pravděpodobné, ale pořád si připouštím že to může být klidně úplně jinak, rozhodně nemůžu říct že bych v něco věřil. Nevím jak se to stane, že člověk uvěří ?

[Tazz]

[Lendulka]

Pepo, jak se stane, že člověk uvěří?
To nejde naučit. Víra je dar.
Víra není něco, co člověk musí bezpodmínečně chápat.
K víře nejsou argumenty třeba............. Není třeba představovat si nějaké mechanismy. Víra nemusí být logická.

Prosíš někdy o něco Vesmír, nebo Boha, nebo anděly? Jestli jo, tak možná věříš tomu, že tě vyslyší.
Jestli ne, tak to zkus. A můžeš začít třeba prosbou o víru..... Popros třeba, abys nepřehlédl "vzkazy", které ti budou poskytovat nějaké ty "důkazy", které potřebuješ.

[Beppe]

Lendulka: Díky za příspěvek. Když jsem mluvil o těch mechanismech, tak jsem tím myslel, že si nedokážu příliš představit způsob jakým člověk v něco uvěří. Prostě jak se to najednou stane, že racionálně uvažující člověk najednou v něco věří. Rozumem se k tomu dopracovat nelze, to je právě v rozporu. Skutečně to musí být něják sesláno shůry.

Díky za tip ohledně té prosby Vesmíru. Možná to zkusím.

[clovek]

Ahoj tazzi.Je rozdíl něco vědět a v něco věřit.Když to poznám,pochopím mechaniísmus a nebo to beru jako pro mne reálnou,poznanou skutečnost,pak nepochybuji.Jestli ale věřím někomu co říká a nepochybuji,tak pro můj duchovní pokrok to nic není.Všichni,pardon,většina věřících knězů všech vyznání a víry učí něco,co sami nezažili,nepoznali a zakazují o tom pochybovat.Oni svojí nepodloženou víru,nepodloženou zážitkem,poznáním pravdy,předávají dál.
Je otázka,zda v okamžiku smrti či jiné nepohody neutečou k něčemu jinému,taky nepoznanému,ale prostě uvěří něčemu jinému.Pak je ale ještě ta druhá víra,ALE TO UŽ NENÍ VÍRA ALE ZNAMENÁ TO ŽE UŽ VÍM POZNAL JSEM PRAVDU.Poznal jsem to,zažil jsem to a mám o tom svůj poznatelný,dokazatelný argument.Bud jen pro mne a nebo se ten argument dá ověřit.A toho se nevzdáš.ALE ČAS OD ČASU SVOJÍ VÍRU,POZNÁNÍ PODROBÍŠ POCHYBÁM,ABY JSI SE ZNOVU PŘESVĚDČIL,ŽE JE TO PRAVDA.Můžeš a nemusíš,ale jen opakované poznání nás posouvá kupředu.Třeba jako moje poznání Boha,minulých životů a říše duchů.A jen na poznané pravdě se může stavět dál.A modlením pámbíčkařením a nebo důvěra v psané slovo nemusí bít pevný základ mého duchovního vývoje.Člověk

[Tazz]

[mamka]

Před vánoci jsem byla na besedě s profesionálním exorcistou. Studoval pět let teologii - speciálně exorcismus. Musím říct, že se dost rozpovídal a doslova nás všechny přítomné šokoval.
Mne o to víc, že přiznal, že reinkarnace je pro katolickou církev samozřejmý fakt. Před "běžnými" smrtelníky byla tato skutečnost dodatečně utajena, protože prý nejsou dost "na výši" aby to pochopili a nevědomostí je církev před touto skutečností chrání celá dlouhá staletí.
Kdyby to nedělala, možná by nevzniklo tohle vlákno .
Takže asi tak.
Podotýkám, že ten muž údajně není církevní hodnostář, prý nyní jen pracuje pro církev. Řekl nám tolik zajímavých věcí, že by to bylo na dlouhé povídání. Ale to sem nepatří. Třeba zase někdy do jiného vlákna...

[Dzarmi]

Nj,četla jsem kdysi něco,kde bylo uvedeno,že církev fakt reinkarnace vymazala,protože se jim přestal hodit v souvislosti s obavami o ztrátu moci a vlivu nad svými ovečkami.)

DŽarmí

[Beppe]

Takovou zločinnou institucí jako je katolická církev se snad ani nemá co se týče duchovna cenu vůbec zabývat. To je organizace primárně mocenská a podle toho to také vypadá. Ovšem to vyhánění zlých duchů zní zajímavě, přimlouval bych se za založení vlákna o tom co poudal ten pan vyháněč.

[mamka]

Beppe, co píšeš o katolické církvi, je sice fakt, ale nic to nemění na tom, že jejím učením jsme chcanechca ovlivněni. S tím nic nenaděláš. Prostě její dědictví je v našich zemích příliš zakořeněno.

Dzarmi, ano, o tom se sice mluví, ale tak veřejně přiznáno od vystudovaného teologa, to mne fakt zaskočilo.

[Beppe]

Křesťanstvím jsem určitě všichni zásadně ovlivněni, ale přímý vliv katolické církve u nás naštěstí není velký, takže je díky tomu u nás mimo jiné společnost mnohem tolerantnější ve srovnání s katolickými zeměmi. Když nás srovnám např. Polskem tak je u nás mnohem menší antisemitismus, homofóbie a obecně jsme mnohem tolernatnější k menšinám. Tahle katolická nenávistnost a netolerantnost u nás naštěstí tak hluboce nezakořenila. Ale úplně bez vlivu ani u nás nejsou, to je pravda.

[Zbultran]

Beppe - nic se z toho nedělej, že máš nějaké pochybnosti a nevíš jak funguje víra. Mě se pro víru nejlépe líbí to, jak píše Lendulka, že to je dar.

To co píše Tazz, že pochybovač je hoden jedině pekla, to se mi přiznám moc nelíbí. Společně tu "nadáváte" na katolickou církev a já se přiznám, že to, co mi na ní nejvíc vadí je právě to udržování oveček ve strachu. A ten výrok o pochybovačích se tomu dost podobá. I když je to asi způsobené tou východní argumentací a rétorikou. Podobné věci, jako že ten kdo toto dělá nebo toto nedělá, je největší hlupák, protože nevyužil příležitost .... toho je v literatuře spousta.

Někde jsem četl, že není víra bez pochybností. To by byla slepá víra, měla by nějakou velkou cenu pro člověka? Možná, že člověk, který se s určitými pochybnosti vyrovná, je pak ve víře pevnější.

Víra je daná milostí Boha, je to nezasloužená milost, projev jeho otcovské lásky k nám a naší upřímné touhy pochopit.

[Beppe]

Zbultran: Pěkný příspěvek. Z takového postoje jako tlumočil Tazz taky vyplývá další nepěkný jev, že někteří věřící (různých náboženství) mají tendenci pohlížet na nevěřící popř. jinověrce jako na méněcenné (případně hodné pekla), protože přece neuvěřili te jejich "pravé" víře.

[lenap]

mohu se podělit o zkušenost kolegyně, která, když ji bylo 33 let, byla "zablouděná sama v sobě", jak se vyjádřila - problémy v manželsví etc., nevěděla kudy kam. Kroky ji dovedly do kostela a katolické církve, ale dlouho se nemohla zbavit pochybností.. Bloumala nad tím, jak to vlastně je, a ze srdce prosila, aby se ji dostalo milosti poznání. Jednou (asi dva roky poté) šla ulicí a náhle celé okolí zalil bílý nadpozemský jas.. všechno bylo osvícené.. a ona najednou pochopila, poznala a věděla