Práce

[Evik]

[Beppe]

Evík: Lidi si ovšem snadno zvyknou na pohodlí a rádi zapomínají, že dřív třeba bylo hůř, takže máš pravdu, že dnes je každý trochu významnější pokles životní úrovně pro lidi hodně bolestivý. Sám bych asi taky mluvil jinak, kdybych třeba přišel o práci, protože jsem zrovna jeden z těch hodně pohodlných Všechno je to relativní

[Narya]

Kdysi jsem byla jako student-asistent na konferenci nazvané absurdita v ekonomice a jeden pan profesor ze švýcarska měl přednášku na téma štěstí, v kontextu ekonomické oblasti.

Moc pěkně hovořil o tom, že člověk v rámci své pozice je ohromně štastný, že něco získal. Jeho šestí končí ve chvíli kdy zjistí, že druzí už také mají to samé, ne-li i víc. A je po stavu štěstí. A tak to jde pořád dokola.

Je to vysoce subjektivní vztah a návyk být štastný, pokud to co děláme odpovídá naším cílům a přáním. Dnešní doba nám vnucuje cíle a přání často i nám přirozeně hrozně cizí. Ale úspěšní, šťastní to mají, tak my musíme taky, když na to nejsou prachy, tak si pujčíme.... no a když nám náhodou krachne práce... tak jsme v (sprosté slovo). Před druhou světovou válkou polovina populace víceméně ekonomicky neaktivní (ženy drtivě v domácnosti, o hodně věcí se lidi starali sami, služby měl jen někdo), dneska brečíme když 10-15% lidí nemá práci. Blbé ovšem je, že dřív každý kdo nevydělával, tak aspoň něco dělal, o něco se staral...dneska sedí u televize, chlastají, depresí, stojí fronty na úřadech práce.

Mě se to říká, mě je víceméně dobře. Co potřebuju si mohu obratem koupit. Přesto je ve mě velmi skromný přístup, co mohu, dělám si sama, pečlive zacházím se vším co mám, i když nemusím šetřím papíry v práci co to jde, ... jedna věc je podmínky vnějšího světa, druhá věc náš vnitřní stav. Spousta nepracujících lidí, pokud nedostane práci pod nos, tak dělat nechce, vymýšlí si to, či ono, proč by to nemělo jít. Není ochotná se přizpůsobit, uskromnit, dokud nebude líp. A pak volí ty, co jím rozdávaj peníze, místo těch, kteří říkají, že je potřeba lépe hospodařit všude.

[Evik]

[samanka]

To jste ženy přesně káply na typ mužských, kterých vídám okolo čím dál víc: stálé adepty pracovních úřadů. Lidí, kteří tam jsou roky, protože "žádná vhodná práce není". Znám jich opravdu hodně. Čím déle jsou mimo normální práci, tím míň se jim chce něco dělat. Přece nebudou dělat něco "pod jejich úroveň". Práci hůře placenou, práci, kde po nich chctějí něco dělat...Jednoho např. živí matka - důchodkyně, která má
k důchodu ještě jednu práci. Často je jejich argument, že čekají
na něco fakt dobrého, co přijde. A nedejbože, kdyby náhodou se nějaká nabídka objevila - honem na ní musí najít dost chyb, aby jí nemuseli přijmout - např. vysvětlí osobě je živící, že prostě tohle je zase a znovu pod jejich úroveň atd.

Každý se může dostat do potíží, nechat si čas na rozmyšlenou, rozhlížet se a rozhodovat co dál, ale je velký rozdíl v přístupu ke své vlastní budoucnosti...

šamanka

[Dzarmi]

Mnojo a otázkou zůstává,proč je ty mamiňky a ženušky v tom podporují.


Džarmí

[Filio]

Pravda šamanko, muži jsou opravdu strašní povaleči. Vlastně si teď říkám proč nezastávají ženy vyšší posty.. např. prezidentské, vedoucí apod., asi je špatná doba. Kdyby tomu vládly ženy, asi by to tu vypadalo jinak Znám spoooouustuu chlapů bez práce, a přitom kdyby chtěli, tak mohou makat a být prospěšní systému... Lidé by měli mít více pokory.... Zamyslet se sami nad sebou. Vždyť přece my jsme tu pro systém, ne systém pro nás. Ono i samotné reiki má ženskou podstatu, nemám pravdu ?

[zeto]

[samanka]

Filio: popsala jsem jen svoji součastnou zkušenost. Ten mužský co jsem ho popisovala, že ho živí matka, tak ten je na pracáku cca 10 let. Nejdřív se mu všichni okolo snažili pomoct, dohazovat práci, ale vždycky byl problém - alergie na prach, světlo, tmu, chlad,... až potom to všem došlo.
Ženy, když nechtějí pracovat, často si najdou bohatého přítele. Ale jinak si umí najít další činnosti, třeba brigádu nebo nějaký přivýdělek. Mužům se tolik nechce.
Ale hlavní problém, který jsem chtěla ukázat je ten, že čím déle je člověk mimo práci (a nemá nějakou jinou smysluplnou třeba nevýdělečnou činnost), tak se mu čím dál míň chce něco dělat. Natož se vzdělávat nebo si soustavně vydělávat. Žiju v městě, kde ještě jakž takž práce je, přesto znám lidi, kteří nad ní ohrnují nos, protože ONI mají navíc a kdysi brali velké peníze atd. Není to nic proti mužům jako celku.

šamanka

[Filio]

Heh Zeto snad si nemyslíš, že to co jsem napsal jsem myslel vážně

[zeto]

[Evik]

Půl hodiny mě dělí od ukončení staré práce, kde jsem byla 17 let. Zvláštní pocit...

[JANAA]

Eviku, to zvládneš, jsi silná. Jana

[Evik]

Já vím. A do nové práce se moc těším. Hlavně jsem ráda, že odložili z pondělka tu stávku. Přála jsem si to. Nerada bych hned první den přišla pozdě, ne- li vůbec.

Myslela jsem, že mě ovládnou emoce, ale ne. Ono už ani pomalu nebylo s kým se loučit, kromě pár lidí. Po mojí kolegyni se mi bude moc stýskat, ale asi máme zase každá potkat někoho jiného, s jehož pomocí se kousek posuneme.

Pro mě to bude velká změna ve všem. Tolik nového vstupuje do mého života, tolik nových věcí. A určitě nepřicházejí jen tak, ale proto, abych s nimi něco dělala. Možná, že i ta jarní energie mi to trochu usnadní, dodá mi kuráž a elán do všeho.

Bude to změna nejen pro mě, ale i pro mojí rodinu, manžela a jsem moc zvědavá, jak to všechno bude.

[blankas]

Je báječné, že si tě nová práce našla již s předstihem
Náročné to bude zpočátku, kvůli dojíždění. Člověk si však zvykne - já sama jsem kdysi 2 roky dojížděla do Prahy do zaměstnání vlakem 60km, a to se tenkrát ještě vlaky pěkně couraly, dneska to tam jezdí kratší dobu.
Prostě jsem každý všední den strávila jenom ve vlaku dohromady 3 a 1/2 hodiny, pokud neměl zpoždění. Těch knížek, co jsem tenkrát přečetla!
V každém případě držím palce!