Porucha pozornosti - Adition Deficit Disorder

[samanka]

Víš Samolibku, je mi smutno z toho, jak vzdáváš hledání cesty k sobě. Možná bys objevil spoustu překvapení a pokladů - např. to, že nejsi takový jak ti léta říkali ti ostatní a tys to vzal za svoje.
Proto jsem tu varovala před vlastním stanovováním diagnoz, může nás to zavést na pořádně dlouhou slepou kolej. Náš život není jen o ničem mimo nás, je o nás.

No aspoň najdeš trochu klidu ve svém životě....

šamanka

[samanka]

Samolibek: přesně jsi vystihl důležitou věc, týkající se konstelací.
Dobrý terapeut by měl dovést konstelaci do nějakého konce, ne rozvířit vodu a nechat všechno plavat. Víš, mám zkušenost, že terapie čehokoliv dělá dneska kde kdo. Ale těch dobrých zas tolik není. To, že někdo "dělá" konstelace ještě neznamená, že je "umí", že se do nich umí vcítit a porozumět těm procesům, které se otevřely a kam vedou - vést je.
I tam platí, že terapeut může proniknout jen do takové hloubky, do které je vpuštěn i on sám. Bylo mi taky řečeno, jak je báječné "rozvířit vodu" a ono se to pak usadí a dodělá jaksi samo, ale není to pravda. Dodělaná práce má mnohem lepší výsledky. Pochopitelně složité rodinné situace se nedají vyřešit za jedno, dvě sezení. Ale podle mě je důležitý každý krůček, který má výsledek.

šamanka

[toora]

[sunnyi]

toora:

"Nejtěžší není si něco diagnostikovat, ale skutečně se, sám sebe, se vším všudy, přijmout. A pokud chceme opravdu něco změnit, potom to naše „přijetí“ nespočívá v tom, že se chceme rychle zbavit toho, co na sobě a ve svém životě považujeme za nelibé."

Ano.

A tady je k tomu nádherná nabídka:

Novoroční kurs meditace od 27.12. do 1.1.2010 nedaleko Tišnova.

Přihlášky: Michal Kellner na email: michalkellner@email.cz.
Vede: Christoph Köck, vynikající rakouský učitel. 17 let žil jako buddhistický mnich, zejména v Thajsku. Jeho učitelem byl Ádžán Čá, často citovaný učitel Thajské lesní tradice.

Mirek

[Renata]

AHoj Samolibku, jestli jsem tvůj příspěvek pochopila špatně,tak to co píšu níž neber osboně ale jen jako můj pohled na to, co by se třeba dalo dělat.

Jinak, z toho výčtu projevů v začátku toho vlákna mám stejný dojem, jako když jsem kdysi otevřela knihu Domácí lékař a zjistila , že skoro všechny symptomy mám, tudíž asi taky všechny nemoci:))))))

Moje zkušenosti z kineziologické praxe je následující:

1. podvědomí pustí terapeuta jen tam, kam uzná samo za vhodné a hodně to ovládá kontrolní systém v hlavě. Nevím jak probíhaly sezení, ale pokud vím, klasická kinezka si ověřuje ze začátku povolení a ochotu k práci od 4 úrovní: fyzické tělo, podvědomí, vědomí a energetická těla. Mimo toho se ptá na ochotu přijmout z odbloku užitek. Pokud tady něco není, tak se na tom pracuje speciální korekcí a když ani ta nepomůže, sezení nemá cenu dělat.

2. Tak nějak mám dojem, že hodně terapeutů pracuje "jen" se základními korekcemi systému One Brain, ale velice účinné a efektivní korekce jsou ze Strukturální neurologie (korekce z 6.stupně systému One Brain), kde se pracuje, podobně jako v metodě EFT hodně s meridiánovými body a drahami a dalšími vychytávkami, Bachovými esencemi. Sice jsem se setkala s názorem, že je jedno které korekce se provádějí, že podvědomí si určí cestu, aby k odbloku došlo, ale tady se domnívám, že kdyby toto bylo zcela pravda, tak pak by nemělo smysl zařazovat do základního vzdělání teraputa právě kurz-stupeň Strukturální neurologie. Udává se, že k odstranění poruch učení stačí 1.a2.stupeň, ale u těchto poruch je většinou schovaná nějaká závislost(na pochvale, podpoře,...), fobie a nebo další únikové chování a tam je třeba opravdu pracovat mj. s odblokováním meridiánových drah, což základní korekce (křížová cvičení na spolupráci hemisfér, základní oční cviky a odstraňování emočního stresu pomocí práce s tělem)nesplní a nebo možná po hoooodně sezeních. Ale můžu se mýlit.

4. Podvědomí povolí cestu k odbloku podle toho, jak "vyhodontí" terapeuta, prostředí, momentální stav klienta a odblok je v rozsahu, který je klient schopen pochopit, zpracovat, vzít si z něj užitek. Proto to je na etapy, mnohdy na hodně dlouho.

5. Kineziologie není stejně jako ostatní metody metoda na všechno, i když reklamy tvrdí opak. Stejně jako některé jiné systémy pracuje s blokovanými emocemi a pomocí speciálních postupů vede k jejich uvolnění z těla a k pochopení systémů přesvědčení a nebo nefunkčních postupů a postojů v životě klienta, jejichž důsledkem jsou pak nezvládnuté stresové situace, neprožité emoce a další. Tedy problémy v psychice a na těle, podle toho, jak je problém velký.

6. Co vím třeba od své učitelky kineziologie, tak i ona pracuje s touto metodou v kombinaci s dalšími metodami, aby efekt odbloku byl co nejvíc pro klienta efektní, protože na jednoho platí to, na druhého ono a praxe přináší i vlastní know how.

7. Rodinné konstelace, tak jak jsem měla možnost je poznat, jsou pro nepřipraveného člověka docela silné kafe, většina lidí se z nich dorovnává tak kolem 3 týdnů. Pokud cítíš a vidíš, že tahle metoda tě posunuje nejlíp a dopředu a že ti vyhovuje, volila bych možná zkušeného terapeuta který dělá i individuální sezení (třeba jako Damao, nebo v okolí Trutnova paní Marcela Krčálová,v tvém okolí určitě taky nějaké najdeš ) a nejprve bych se snažila o osobní a nebo alespoň telefonický rozhovor, vyptala se na vše možné a dala na první dojem z toho rozhovoru. Pokud by byl v pohodě, tak pak i moje podvědomí bybylo ochotno k lepší spolupráci. Pokud přistupuješ k k terapiím na prvním místě s tím, že záleží na ceně, apk si tím vytváříš ohromně velké omezení, takže k tobě Vesmír přihraje levné terapeuty, ale kvalita už nemusí být ok. Pokud ty sám si už dokážeš sebe vážit natolik, že sice je cena pro tebe rozhodující, ale ne proto, že na víc nemáš, ale pro to, že nehodláš podporovat přemrštěné ceny (jejichž hranici si stanovíš ty sám),pak když si zadáš tento zálěr do vyhledávání terapeuta, už se okruh konkretizuje víc. Tedy ne láce za každou cenu.

8. Pokud bych ti měla poradit ze mého pohledu pro tebe asi nejlevnější a zárověň nejefektivnější cestu práce na sobě, tak ych ti doporučila základní kurz EFT (ten seminář pořídíš cca za 1500Kč) a tam se během jednoho dne naučíš velice efektivním základům, jak narušit "kontrolní systémy mysli a nepřátelství vůči sobě a uvolnit blokovanbou energii z meridiánových drah. Skritpa se dají stáhnout i zdarma a pokud opravdu chceš, tak se to podle nich dá naučit tak, aby sis dovedl pomoci sám. Tahle metoda v základním provedení ti pomůže k uchopení problému a odbloku meridiánových drah, ale jen do té míry, abys získal potřebnou energii jít dál. Pokud by ti jako metoda vyhovovala, tak pak je dobré pokračovat a dá se dost pěkně pracovat na hodně velkých problémech.

Pokud spojíš poznatky z Reiki (tady záleží jak tvořivě s Reiki pracuješ, jestli si dáváš na sebe ruce a nebo už pracuješ se záměry, s uvolňovámí stresu ze situací, práce s vnitřním dítětem atd.) se základy eft, už máš slušný základ. Pokud k tomu přidáš intuitivní kartičky, kterých je na trhu docela dostatek a je dobré si je vybrat tak že si je prohlídneš, dobrý prodejce ti dokonce poradí jak s nimi pracovat a nechá tě aby sis to v obchodě přímo vyzkoušel, pak můžeš pomocí intuitivních karet najít klíčová hesla, slova, která ti nasměrují pozornost na hlavní téma spojené s problémem na kterém chceš pracovat, takových slov, indícií si můžeš vybrat několik a pak už víš, kam upřít svoji pozornost, můžeš se pak zamyslet na události v tvém životě které s tíém nějak korespondují, naladiot se na svoje tělo a zeptat se ho, kde jsou uložené bloky na tele v souvislosti s daným tématem a pokud to dokážeš, tak ti ta zablokovaná místa dají informace nejen o emocích ale vypustí i situace, které s danou neprožitou emocí souvisí. Nastolí se ti možnost tyto emoce uvolnit mj. i metodou eft a nebo pomocí reiki a nebo jen znovuprožitím té emoce.
I když to vypadá složitě, tvoje podvědomí tě stejně nepustí hloub a dál, než ty sám jsi schopen uvolnit a zpracovat. Ale dá se tím docela dobře zpracovat bolestivý a omezující postoj sama k sobě a dovolit si popojít v sebepřijetí o krůček dál. To kombinovat s terapiemi jako RK, nebo třeba kinezka a nebo EFT, popřípadě regresní techniky, nebo další, to už jak se k čemu nachomýtněš, jak tě to osloví a jak na tebe zapůsobí rozhovor s teraputem, který by ti měl než ti poskytně nějaké služby odpovědět na tvé otázky.

Zákony rezonancea přitažlivosti a samozřejmě další vesmírné zákony fungují neustále, takže podle toho jak ty sám k sobě přistupuješ, podle toho k sobě přitahuješ lidi, situace které to zrcadlí.

A jen tak podotknu, je mnoho programů a emocí, které převezmeme a prožíváme a přitom nejsou naše, jen jsem je převzali zvenčí -výchovou, od rodičů, ze školy, od kamarádů, z televize, knih, od všech svých učitelů, situací, z obecného mínění, systému státu,.....ale tyto nejsou naše, jen nás zatěžují. Tady může práce s Reiki velice pomoci, na jiním vlákně to Džarmi hezky pospala jednoduchou větou:
Žádám o svou celistvost, beru si zpět co je mé a vracím to co není mé.

Zkus si dát relax každý večer a zadat tuhle větu a vnímat na těle, co se
děje. Ale musíš počkat až dokonce, není to šup šup, můžou se uvolňovat i slzy, napětí v těle může někde zesilovat a následně povolovat,budeš mít pocit jako když ti někdo opravuje určitá místa na těle a končí to pocitem, kdy ti "přijde" infomrace většinou jednoslovná, co jsi dostal zpět. KLid, lásku, .... JE to úžasné. Pak si uvědomíš, míru toho co je opravdu tvoje a toho, čím se nemá smysl zaobírat, protožek tomu nemáš "klíč".

Určitě vyvažuj míru práce s reiki a nebo mentálními technikami fyzickou prací, cvičením, aby byly energie vyrovnané. Fyzickým je třeba vyrovnat to mentální. Jinak můžeš mít pocit že ti občas "hrabe". Je potřeba se dokonale uzemňovat buD pomocí symbolů reiki a nebo civčením, aby to co se děje v auře po "očistě" mělo kudy -tedy nohama, chodidly - odejít do Země. Jinak se sice něco uvolní ale pak ti to dělá neplechu v auře a můžeš mít ještě větší pocit zmatku než před tím. Mě většinou pomůže rychlá vizualizace klasické osmičky, kdy horní smyčka musí být rovnoměrná s tou dolní. Pokud ta horní je jak meloun a ta dolní mrňavá a ještě k tomu se vznáší nd zemí, už prodýchávám chodidla, do země, soustředím se na pupek, břicho a uzeňuju se, jdu se napít. Vody

Můžeš vyzkoušet Bachovy esence, jsou terapeuti, kteří s nimi pracují a tyto uvolňují hodně emocí z prožitých stresových situací. Většinou se naředí podle momentálního stavu a nebo situace kterou je třeba řešit a berou se tak 3 týdny a pak se testují nové.

.....

Pokud začnem pracovat na tom abychom přiznali blokované emoce a začneme je nějak uvolňovat a zpracovávat, tak už začínáme pracovat na tom, abychom měli sami sebe nějak rádi, jak to jde asi tak nejvíc, budem čím dál tím víc vědět, že za tu práci na sobě sami stojíme a pak se dá celkem víc či míň klidu žít s vlastními nedostatky a vlastním tempem pracovat na jejich odstraňování, pokud to cítíme jako nutnost. Ale vždycky je třeba začít u sebe, u svého těla. To je základ a pak postupovat dál. Pokud nás neco rozhodí a od vlastního těla vzdálí, zas, nejdřív začít na těle a pak pokrčovat. Jakmile začneme ctít svoje tělo a pocity, respektovat ho a jeho hranice, svoje emoce prožívat, máme už hodně práce odvedené.

A co je důležité, si najít čas na radost, to co nás baví, odpočinek, setkání s lidmi, kde se zasmějeme a kde nám je dobře. Dělejme to co máme rádi. To všechno nám pomůže užívat si život tak jak je, každý den. Není vždycky nejlíp, občas člověk padne do splínů ale fyzická práce, cvičení a dobrá společnost, trocha dobrého humoru je celkem hodně dobrý lék pro první pomoc.






¨


3.

[toora]

[Narya]

Tak u čeho začít. Napsal si toho hodně, ale zkusím nejdřív fungovat jako "odborník".

Skvělý úvod o problematice, až na pár menších drobností jsi to napsal velmi výstižně (A=attention - anglicky pozornost). Mám zkušenost, jsem psycholog, dělám diagnostiku (ve spolupráci s dalšími odborníky) i v téhle oblasti, prošlo mýma rukama řekla bych už solidní množství dětí a mladých lidí a spoustu dalších bezprostředních zkušeností mám od kolegů. Přesto jsem s touhle nálepkou ADD (případně ADHD) šetřila jak se šafránem, o důvodech bu mluvit později, dovol mi abych tě teď "objektivně" poopravila.

- ADD není dědičná, maximálně se může předávat určité fyzické nastavení fungování nervové soustavy, které hůře zvládá činnosti vyžadující koncentraci, dělení a výdrž pozornosti.

- ADD v dětství se vyskytuje proto, že buď jsou nějaké ranné problémy - tzv. přidušení, špatná výživa placentou, protahovaný porod, kdy je oslaben mozek (protože je citlivý na nedostatel kyslíku) nebo pro nevyzrálost nervové soustavy, která prostě potřebuje delší čas aby zkompenzovala nároky okolního světa. Tzn. aby ta diagnostika mohla být aspon trochu smysluplná, mělo by se něco takového vyskytovat a 99% děcek z toho s pomocí, tolerancí a vhodným cvičením vyroste a naučí se s neznásemi dobře fungovat.

- projevy ADD se mohou v dospělosti vyskytovat, ale většinou jako obtíže určitého typu (roztržitost, neschopnost dělat víc věcí zaráz, snadná unavitelnost pozornosti).
Jenže rozliš si to od dalšího nervové lability (přecitlivělosti), osobnostních sklonů ("povahy"), přetíženosti stresem a informačním zatížením, šíleným životním stylem téhle společnosti (bodejť by člověk nestíhal, když je toho na něj kladeno nesmyslně moc), potřeby mít něco diagnostikováno, aby mi svět už dal s nároky pokoj a spoustou dalších dospěláckých nápadů a potřeb

Tak a proč s tou "nálepkou" tak šetřím. Protože to není něco co chytáme jako chřipku nebo angínu, nemůžeme to mít. Co lze aspon trochu "objektivně" prohlásit je, že se nějak chováme, nějak fungujeme a žijeme, naším stylem a v našem prostředí a pak někdo autoritativně prohlásí "a máš ji" (tedy vážený pane diagnostikovali jsme vám tou a tou chytrou metodou a na pojištovnu budeme vykazovat Fxx a budeme dělat tuto léčbu protože,...) Taková vlastně trochu "hra na babu". Jen tebe naštěstí? babou nedostali a dal sis jí až teď sám ... jsi opravdu spokojený? Dala ti "předplatní lístek" na to aby sis zasloužil odbornou diagnostiku a terapii? A co s tím vlastně chceš dělat?

Jak ti mohu být užitečná? Co ode mě potřebuješ aby si mohl být spokojenější?

Ps: samozřejmě mohla jsem se mnohem víc rozepsat o kritériích diferenciální diagnostiky, projevech v dětství a dospělém věku, možnostech terapie a mnoha okolnostech které tu tzv. "objektivní a nepopiratelnou diagnostiku" staví do uplně jiného světla (to co popisuješ může být naprosto něco jiného - ale nevím jestli chceš abych ti to vymlouvala a abych byla poctivá musela bych s tebou projít celou anamnézu (životní příběh), dohnat tě k doktorům ať mi doneseš kopie zpráv, vyšetření,...a pak bychom se možná shodli, že obtíže toho typu si vážně měl/máš a já bych ti pak musela vysvětlovat, že to tak hrozné není a vůbec ti to nebrání ve spokojeném životě a bylo by užitečnější se zaměřit na skutečné zábrany ke spokojenosti.)

[Samolibek]

Milá Naryo, čím mi můžeš být užitečná? - Psal jsem, že nevím, kam se obrátit...
I ty píšeš o pacientech z řad dětí a mladých lidí. U dospělých se to moc nepředpokládá. Existuje na ADD pro dospělé snad speciální poradna? Ať už trpím ADD nebo něčím jiným (nebo ničím), rozhodně je jasné, že projevy u dospělého nabývají jiný rozměr než u dítěte a někdo by o tom něco vědět měl. Rozhodně ale už jen z toho, že od dvou odborníků zjistím odlišné informace o dědičnosti této poruchy, vidím, že to nebude tak jednoduché.
Nedávno jsem oslovil psycholožku, která mi nabídla termín za 3 měsíce. Vychází mi to cca čtyři návštěvy do roka. To je slabá naděje na změnu. A nevím, zda se s takovou diagnózou v dospělém věku dá vůbec nějak pracovat.
Když jsem toto téma zadal jako nové vlákno, chtěl jsem to co nejméně osobně, aby to mohlo zůstat hlavně jako případný zdroj informací i pro pozdější návštěvníky. Asi to nejde. O sobě jsem chtěl psát minimálně, jen pro zajímavost na okraj. Zajímalo mne řešení problému, ale většinu lidí tady asi mnohem více zaujal fakt, že jsem si to objevil sám. Pátrám víc než 15 let po tom, co to se mnou celý život je, takže mě to zase tak nepřekvapuje, že jsem něco objevil. A nikde jsem tu neřekl, že kromě ADD už jsem jinak naprosto vyřešený člověk. Myslím si, že je na reikiwebíku jedno, jestli se v diagnóze mýlím. Chtěl jsem informace, rady od lidí, kteří se zajímají jak o léčení, tak o duši, a mohli by něco vědět, co mohu dělat s ADD.
A Sunnyi: Přijmout to a přijmout se - nestačí. Stát s otevřenou náručí znamená jen furt stát. Chci se hnout a tak musím být aktivní a něco s tím dělat.
Nehodlám tady ani nikde jinde zápasit o právo na chorobu. Trhat na sobě bílou košili, tlouci se do prsou atd.
Pokud mi odborník ADD oficiálně nepotvrdí, nepředpokládám, že bych s tím měl mít problém. Literatura, která se mi zatím dostala do ruky, popisuje příznaky a možnosti záměny s dalšími poruchami velmi důkladně právě s důrazem na skutečnost, že sice s odchodem dětství příznaky vymizí nebo se velmi "zjemní", ale pokud ne, pak že se stává často, že postižený netuší, že soubor jeho "nesouvisejících" trápení lze pod nějakou poruchu shrnout.
Naryo, proč šetřit či nešetřit s nějakou diagnózou? Necítím se být na ní závislý. Já své vlastní diagnóze "jen" věřím. Zatím. Zatím jsem lepší zdroj než sám sebe neměl. Nic víc, nic míň. Stejně mě projevy mé jakkoli se jmenující poruchy budou dál zajímat a nutit se o ně zajímat a pokoušet se je řešit. Jestli jsou to přeci jen pouhé rozptýlené, nesouvisející projevy jednotlivých složek osobnosti (čili žádná porucha), tak mě čeká totéž co dosud: prostě prostá práce! Velmi pomalá a někdy se zdající jako nikam nevedoucí. To zná každý. Jestli mi někdo potvrdí ADD a bude mi moci navrhnout léčbu, existuje-li jaká, pak mě čeká totéž, prostě zase prostá práce! Jen je šance na to, že má práce na sobě bude snad efektivnější než dosud.
A hra na babu? ADD je jiná diagnóza od ostatních v tom, že člověku přichází říci: "Tvé problémy neznamenají, že jsi méněcenný, už nemusíš řešit, zda jsi normálně inteligentní nebo přece jen hovado, jen se dosud nevědělo, že jsou to projevy poruchy - tudíž nejsou tvou neoddělitelnou součástí. Není to o tobě, jen o poruše, můžeš si, člověče, oddechnout".
Dle mnou přečtené literatury prožívali všichni ! dospělí pacienti s ADD něco jako extázi, když se dověděli, že se už se svými problémy nemusí ztotožňovat.
Projdu-li nějakým důkladným psychotestem, ukáže se třeba, že toho mám kdovíjakou hromadu, ale velmi velká část potíží, která mě trápila a trápí,
odpovídá rozsahem i kvalitou tomu, co odborná literatura popisuje jako ADD. Takže Naryo, není to o tom, zda to je nebo není hrozné, protože bez ohledu na diagnózu budu mít nějaké potíže dál, jen je to o tom, že je to emocionální a morální úleva. Zatím. Léčíš děti s ADD, nevím, zda máš představu jaké to je mít problém, zatímco doteď celý svět počínaje rodiči říkal: Ty jsi ten problém!
Nechci dál znovu a zas takhle na plakátě cokoli obhajovat. Kdo chcete, dívejte se na to klidně tak, že jsem si ADD určil chybně.

Napište ale někdo, prosím, co může dělat dospělý člověk (nemyslím: já - myslím tím kdokoli) s ADD, případně jak aplikovat reiki na psychické poruchy. Existují symboly na podporu mateřství, proti virům apod, předpokládám, že lze reiki použít nejen univerzálně ale také v její univerzálnosti - čili že dovede být i zcela konkrétní.

[Narya]

[sunnyi]

Snad pro zajímavost? Nebo i možnou pomoc..?

Asi přede dvěma lety mě moje bývalá kolegyně požádala o překlad textů z výzkumu tzv. biofeedbacku v USA, protože její syn psal na to téma bakalářskou práci. V té době jsem dokončoval výcvik v konstelacích a zjistil jsem, že jedna paní z výcviku má v tomto oboru poradnu v Berouně, takže jsem s ní některé věci konzultoval. Říkala mi, že takových poraden je v ČR asi třicet.

www.hudcova.cz

Mirek

[Narya]

Tak jsi mě předběhl, odpoledne jsem přemýšlela nad tím, že to sem ještě připíšu. I tohle je jedna z možností tréninku, i když efektivita je sporná, někomu pomuže tahle práce hodně, jinému ani po 25 a více sezeních a změny pak lze spíš přičíst tomu, že např. malé dítko prostě během doby vyrostlo a dozrálo. A víceméně kopíruje to o co se snaží relaxace, meditace a jiné podobné techniky práce s myslí, včetně hypnoterapie nebo třeba některých druhů terapií zaměřených na procesy učení. Každopádně může být objevné zjistit, že svých psychickým stavem ovlivňuje stav fyzický.
Vím, že se biofeedback nabízí i pro "manažery" jako seberozvojová a duševně-hygienická metoda. Možnosti jsou, jde jen o to najít tu nejjednodušší, která tomu člověku zapadne do života.

Web co jsi sem dal působí dobře, vypadá, že to dělají lidé, kteří své práci rozumí. Ideální kombinace je asi psychiatr nebo neurolog s psychologem, prostě někdo kdo rozumí souvislostem a má biofeedback jako jednu z podpůrných metod.

[sunnyi]

Narya:

"...vypadá, že to dělají lidé, kteří své práci rozumí. Ideální kombinace je asi psychiatr nebo neurolog s psychologem, prostě někdo kdo rozumí souvislostem a má biofeedback jako jednu z podpůrných metod."

Ta paní předtím léta pracovala v pedagogicko-psychologické poradně, než si otevřela tuto praxi, takže má hodně zkušeností.

Zvažoval jsem, že to sem dám už loni, ale vzhledem k tomu, že pro dospělého člověka tyto věci vidím jako umělou náhražku meditace, tak jsem doporučil nejprve tu meditaci. Tam vůbec nepochybuji, že by to Samolíbkovi totálně změnilo život. A Christoph Koeck je vynikající učitel. Každého cesta to ale není, tak jsem to sem teď dal jako určitou alternativu, i když meditaci to nenahradí.

Mirek

[toora]

[Samolibek]

Naryo, Sunnyi - děkuji! Právě v typ takovéto odpovědi jsem od začátku doufal. Příště zkusím biofeedback.

Už dlouho "vím", že se mi děje (a neděje) v hlavě něco ne zcela standardního. A celou tu dobu také úplně stejným amatérským způsobem jako bych tušil, že to takhle mít nemusím. Navíc nečekaně někdy přicházejí i delší fáze, kdy mé potíže ustupují a snad mohu tvrdit, že takových fází přibývá a jsou delší. Snad je to přeci nakonec těmi terapiemi, které jsem zatím zakusil.
Někdy jsem plný nadějí a optimismu. Když to pak ale zase přijde a např. říkám lidem, co říkat nechci, když si nic nepamatuji a jsem dezorientovaný tak, že i z nákupu v samoobsluze se stává horor, problémy se nekontrolovatelně vrší, lidé mě opouštějí, tak to zas prostě stojím v louži a nemám ponětí, kudy vede cesta. Bez ohledu na to, že předcházelo kdovíjak dlouhé období bez větších potíží. Když šlápnete do louže, tak je jedno, jestli jste před tím ušli 10 nebo 2O km. Tehdy se začnu bát, že jsem se v tom bahně už zase ztratil... louže tohoto druhu mají tu vlastnost, že jakmile se do nich namočíte, přestanete vidět cokoli jiného než tu louži, cesta zmizí a tak zmatek jen a jen roste. Vysvělete pak splašenému koni, že už nikam nemusí a že si má zameditovat. Apropo: sedět a posílat reiki - není to svého druhu meditace?

[toora]