Zázrak skoro zadarmo

[samanka]

Krize - nekrize, ceny šplhají jako kamzíci nahoru.
Chcete jet na seminář, koupit knihu, zajít na přednášku, terapii?
Hezky přidejte, přidejte, přidejte...

Rozesmutnily mě někdy neuvěřitelné sumy, které za to musíme dát.
Jinak máme smůlu. Zjistila jsem, že na některé věci, které by mě zajímaly už prostě finančně nedosáhnu, pokud se nechci na dlouho zadlužit. Taky často narážím na různá omezení formou autorských práv, certifikátů apod. Apeluje se na naše svědomí a vyhrožuje zákony.
Zažila jsem i takový absurdistán, kdy autorka (!!!) na přednášce dala
k dispozici svoje (!) texty, ale bylo jí to zatrženo kvůli autorskému zákonu. No nebudu organizátorům šahat do svědomí co za tím bylo.
Hlavně aby si lidi vzájemně nic nepřeposílali, neuveřejňovali, nekopírovali.
Ale nikdo neporadí, kde pořád na "nákup" informací za dost horentní sumy máme brát?

Takové "skoro zadarmo" je velmi relativní (viz představa pana Pearla,
jak takové zadarmo v Čechách má vypadat). Občas hodně žasnu, zase
se uklidním a lecos si odřeknu.

Asi to chce jiný přístup, snad příklad podle těch "skoro zadarmo"?
Minulý týden byl v občanském judu léčitel, který léčil paní exém na noze.
Přeměřil ji přístrojem (EAV? Nebylo přesně řečeno), dal jí 20 (!!!) homeopatik a vyinkasoval 65000. Ano ty nuly jsou tam správně. Pak jak jí kuličky docházely, tak jí je doposílal na dobírku za velmi "slušné" ceny, takže se časem dostala přes 200000 bez výsledku, pak teprve odmítla a zažalovala ho. Protože s exemem to nic neudělalo i když myslím, že takový mix léčiv s ní mohl dost slušně zamávat.

Dneska trochu smutné postesknutí, snad inspirované podzimní náladou
za oknem a potřebou dalšího vzdělávání, pro které nemá moje peněženka jaksi pochopení....

šamanka

[smart]

Mílo,
nedá mi to, abych Tvůj příspěvěk nevystřídala něčím optimističtějším .
Mě se velmi čerstvě stalo toto:
Před nějakou dobou jsem objevila Rolfing, který mě zaujal svojí komplexností, odstraňováním příčiny a ne jen následku, výsledky zajímavé. Zkrátka paráda, která mě okamžitě strhla. Jenomže studium je v Mnichově mnoho let s nemalým školným. Sumasumárum by to včetně cstovného a ubytování vyšlo určitě na půlku melouna, částka naprosto nedosažitelná.
Jenomže když já so něco přeji, tak si to opravdu přeji a hodila jsem si přání, že sice nevím jak, ale pokud to je moje cesta, tak hledám cestičku jak se něco takového naučit.
Výsledek je takový, že jsem objevila Shiatsu, do kterého jsem se na první setkání zamilovala. Nevěřícně jsem poslouchala všechny úvodní informace, protože nejde nevidět, že Shiatsu je něco jako Rolfing akorátže o úroveň výš - nepůsobíš na hluboké tkáňové struktury ale na energii těla.
A srovnání nákladů? Zhruba 100x nižší a ke všemu to je metoda mě rozhodně víc vlastní.

Protože žiju přechodně v Rakousku, samozřejmě se dívám po zdejších možnostech a srovnávám ceny. Zatím můžu jednoznačně říci, že v Čechách je levně (pokud jde o duchovní semináře). A to i po zohlednění větší koupěschopnosti Rakušáků.

Proto si myslím, že pokud je nám něco dáno a zbytečně si to sami nekazíme, na věci důležité pro náš rozvoj prostředky máme. Ať už je cesta k nim jakákoliv.

Aktuálně jsem šťastná za tento můj malý velký zázrak

[mrtvybrouk]

Ono to možná bude tak trochu i o nás samých a ne jenom o těch seminářích a jejich cenách. Vezmu-li to podle sebe:

- někdy je seminář právě proto tak drahý, protože tam v tu chvíli prostě nemám buď být nebo je to věc, která by mi stejně nic v konečném dosahu nepřinesla...

- nebo se po mně chce vyvinout prostě úsilí a dát vesmíru znamení, že je moje vůle natolik silná, že to prostě finančně nějak dohromady dám (a někdy se třeba i náhodnou naskytne nějaká finanční suma, že si to nakonec dovolit můžu)...

- nebo najdu daleko levnější seminář, který je nakonec co do kvality lepší (pro mě vhodnější)...

- nebo si prostě jen položím otázku, proč ten seminář CHCI... nebo proč to nechce vyjít... nebo jestli to fakt tak "nutně" potřebuju...

Sem tam mi někdo něco doporučil, a třeba to klaplo, někdy jsem něco chtěla, ale zapadlo to do propadliště dějin a po nějakém čase jsem našla pro sebe něco vhodnějšího... Věřím tomu, že věci jsou tak jak mají být a že jsou spíše zprávou pro mě. Proto se radši dívám na sebe než hodnotím ceníky jiných. Třeba nemám ideální vztah k energii peněz právě já, kdoví...

[kamo]

K těm EAV testerům:
nevím co komu udělaly, že jsou tak neskutečně předražené. V době, kdy mě zajímaly, jsem si tuším tři jejich různé verze sestavil doma a náklady se daly počítat na deseti až stokoruny - nejdráž by vyšla krabička. Neviděl jsem sice rozebraný oficiální EAV přístroj, prodávaný od 10 tisíc nahoru, ale od těch mých se moc lišit nebude.
Jejich problém vidím tak trochu v tom, že člověku, který si ho spolu s podobně drahou testovací sadou vzorků koupí ( a to se už blíží celkem k 20.tisícům ) dává pocit, že za ty peníze to musí fungovat a léčit samo. Tudíž tento způsob léčby se pak někdy stává záležitostí finanční a nikoli osobnostní dispozice "léčitele".
Pak to dopadá jak to dopadá.
Osobně bych preferoval mít jen onu sadu vzorků a jako EAV tester používat sám sebe a možná k tomu časem i dojdu.

Lidé jsou pro své uzdravení schopní dát neuvěřitelné částky a vykonat daleké cesty za různými léčiteli v naději, že obdrží zázračný lék, který polknou, sednou si k televizi a zdraví přijde samo. Bývá mi líto těch, kteří hned mezi dveřmi rezignovaně vydechnou: "vy jste moje poslední naděje" a pak dlouze vypočítávají kde všude už byli a co všechno podstoupili. Protože velmi často na úplném začátku jejich strastí stačilo skutečně málo podpořené jejich vlastní snahou a prací sám na sobě. Jenže četli ve Vlastě, že tamhle a tamhleto a místo aby třeba trochu změnili své stereotypy a začali se přiměřeně hýbat, dali se na cestu zkoušení různých zázračných preparátů a čím dražší, tím důvěryhodnější.

Je opravdu ještě hodně věcí a seminářů, které by člověk rád prošel, ale otázka je, k čemu by to bylo, zda raději nezdokonalovat to, co už mám. Široký rozhled je bezva věc v konverzaci, ale v praxi je výhodou spíše vyhraněný, ale o to propracovanější obzor.

Nejvíc ovšem různým esotericko-alternativním zlatokopům nahrává naše oficiální medicína. Zrovna minulý týden jsem měl zase ten případ, kdy jen kroutíte hlavou. Pak jsou lidé zahnaní do kouta buď opravdu ochotni dát celé jmění i za sebevětší blbost, které by se jindy tak leda zasmáli, anebo naopak se zatvrdí a už neuvěří nikomu a ničemu.

Při všech těch různých přemrštěných cenách ale stejně pořád nejdražší a nejsložitější věc je pořád ta nejjednodušší a nejlevnější: zvednout zadek z gauče a něco se sebou aktivně dělat.

------------

A nepoddávejte se údajně smutnému podzimu, smutný a depresivní podzim je jen pověra a chiméra předávaná z generace na generaci. Jaký je rozdíl mezi deštěm v létě a deštěm v říjnu? To spíš v létě déšť víc naštve, protože brzdí různé aktivity. Ubývá dne - no a co, i odpočívat je třeba. Nastávají dlouhá odpoledne a večery - ideální příležitost pro nejrůznější koníčky, které se v létě nestihnou, protože člověk je furt někde venku.
A podzimní barvy jsou možná ještě hezčí než ty jarní. Určitě pestřejší.
Kdy jindy se např.líp sedí v hospodě, vinárně nebo kavárně a kouká se ven než na podzim ?

Podzim je krásný a kdo má velkou zahradu jako já, tak se na něj těší, protože končí ty zahradnické galeje

Šamanko omlouvám se za odbočení k tomu podzimu, už o ročních obdobích neceknu ani ň

[smart]

[blankas]

přidávám se ke Kamovi a Smart, miluju podzim

Možná proto, že jsem se narodila na konci srpna, kdy příroda vydává své plody, mě pozdní léto a podzim se svými úžasnými barvami očarovává více než svěží zelené jaro.

Pak když přijdou plískanice, tak to raději již pozoruju ze suchého a teplého úkrytu asi jako Kamo.
Díky těm plískanicím si člověk více vychutná útulnost svého domova.....nebo příjemné hospůdky při setkání s někým milým/milými...

[Damao]

Hodně často slýchávám povzdechy nad zvyšujuícími se cenami za knihy a semináře zejména duchovní a léčitelské. Zejména ty historky o "zlatokopech" - určitě mají své pravdivé předlohy, to je jasné - slýchávám ještě roky jako argument proti "vysokým cenám" seminářů a knih.
Stejně jako šamanka nemám důvěru v něco, co se staví navenek jako "vše zadarmo" a kde se v zápětí, až se "ptáček nachytá" objevují všelijaké "sbírky" na ty či ony účely.
Za všechno se platí a pokud to není přehnané, myslím, že cena vytváří jakýsi filtr, který má oddělit pouze zvědavé, od zvídavých. Sám mám trochu problém, když si mám říci o vyšší kurzovné, přesto, že poměr nákladů se každoročně zvyšuje o nezanedbatelné procento. V důsledku se to pak obrací proti mně. Časem jsem dospěl k přesvědčení, že za dobrou práci by měla být dobrá odměna - a za dobrou knihu dobrá cena.
Za totality jsme se naučili kde co okopírovat a rozmnožit zadarmo - asi pro ten pocit, že dokážeme obejít "plot" se té nemoci nemůžeme zbavit ani po deseti letech. Hodně často rovněž slýchávám tvrzení, že ti, kdo plní poslání - zdravotní, učitelské, duchovní - by za to vlastně ani nic brát neměli, protože mají už "zaplaceno" tím, že mají to poslání.
Zatím co prostituce, profesionální sport, zábava..... jo pane, tam klidně ještě připlatíme.
Nemám nic proti kopírování toho, co je předražené (zejména CD, kde cena mimo vysokého "balného" je ještě navýšena prodejcem na dvoj i více násobek), ale jaksi nám přitom uniká, že kopírujeme i taková CD s dobrou muzikou, která v Levných knihách dostaneme od 19,- do 99,- Kč...
Myslíte si, že duchovní a léčitelské semináře u nás v Česku jsou drahé? Dražší než v Evropě, nebo ve světě? Mám pocit, že je to spíše naopak.
Každopádně dobré téma pro vyjádření názorů i postojů - není třeba odbíhat "do podzimního lesa".

[blankas]

Sorry za tu odbočku, jenže já jsem ji po příspěvcích Kama a Smart viděla dokonale 3D vykreslenou před sebou a protože mě krása nenechává chladnou, tak jsem se přidala k odbočce do krásy podzimu.

Takže k věci:
Mně se stala taková zvláštní věc.
Už víc jak rok nemám žádnou opravdovou potřebu nebo touhu absolvovat nějaký seminář z oblasti esoteriky.
Moje poslední bylo osobní rcx (v červenci min.r.).

Přimělo mě to k zamyšlení. Dřív mě čas od času přepadaly touhy někam na nějaký seminář zajít. Nelituji žádného semináře, na kterém jsem byla.
Ani tehdy, když se mi stalo, že jsem na jednom semináři nezjistila lautr nic nového a nic nového jsem se nenaučila. To se mi stralo asi před 4 lety.

To byla však jediná výjimka, a protože to bylo v hezkém prostředí mimo Prahu a cena byla opravdu velmi mírná, a pořádající osoba byla velmi milá, tak jsem dokonce té osobě tenkrát ani neřekla, z jaké knížky seminář "opsala". Byl to esoterický seminář nikoliv o léčení, či o reiki či jiné energii, to podotýkám.

Takže momentálně ceny nesleduji.
Upřímně: znám (bylo mi předvedeno či ukázáno či jsem si přečetla) tolik různých věcí a technik, že mi stačí se ponořit do mých zápisků z kurzů či čtenářských deníků-mých zápisků z přečtených knih. Nebo se nechat někdy inspirovat třeba zde na webu. A pořád mám na čem pracovat.

Již se mi stalo, že něco, na co jsem si "přišla sama", jsem pak si jinde přečetla...
Praktikuju si podle svého a zatím dobrý.....nejvíc se nechávám inspirovat Carolin Myss (její knihy Posvátné smlouvy; Anatomie ducha).

Pokud by si však člověk chtěl doplňovat vzdělání certifikovanými kurzy či školami (homeopatie, TČM a mnohé další) tak jsou to opravdu velké peníze, ne každý je může dát.
Pokud bych však byla přesvědčena, že to chci dělat, tak bych osobně neváhala si na kvalitní školu/kurz si v případě nezbytnosti vzít třeba i tu půjčku.

Znám 2 lidi ve svém blízkém okolí, kteří si již vzali půjčku 150 litrů na 3roky bakalářského studia, aby si udrželi zaměstnání.

Takže kdybych měla to nadání a hořelo ve mně nadšení dělat třeba homeopata, tak na takové vzdělání bych si tu půjčku klidně vzala také, kdyby to jinak nešlo.

[smart]

Abychom byli konkretni, podivala jsem se zbezne na internetovou nabidku reiki kurzu v Rakousku. Vetsinou jde o dvoudenni seminare. Ceny jsou nasledujici:
R1: EUR 150-220 nejcasteji 200
R2: EUR 260-420 nejcasteji 280
R3: EUR 800-1.010.. ale i 3.600 mistr/ucitel

Osetreni reiki:
30 minut EUR 20
60 minut EUR EUR 35-40
90 minut EUR 35

Je to nahodne opsane z internetu.
Obecne tu plati, ze lidska prace - napriklad masaze - je velmi draha. Da se rict, ze sluzby tu jsou drazsi a zbozi (kdyz si to upravime o koupni silu) mozna i levnejsi...

Mozna trochu jine tema ale taky o penezich. Za recept do lekarny se tu plati a to EUR 4,90 coz je zhruba dvojnasobek nez nad cim placeme v Cechach... (za 4,9 koupite treba 2 chleby, 4 litry bio-mleka, kilo masla).
Takze nez priste budete plakat, vzpomente si na to

[Renata]

Třeba nás to žene k tomu, abychom konečně přestali draze hledat vně, když při troše vůle a opravdového chtění toho hodně nalezneme zdrama (co se financí týče) uvnitř sebe a s očima a ušima otevřenýma.

Myslím si, že pro nějaký základ je dobré si nějaký ten seminář udělat a taky si myslím že se každý dostane na takový, jak to má uvnitř sebe nastavené. Pokud potřebuje hodně komplikované a nebo "značkové" semináře, hodně velké jistoty, ty si musí hodně zaplatit. Jistě, můžete naznačit, že pak je riziko že padnete na vola. Ale padnem vždycky na toho na koho padnout máme. Je hodně velice dobrých seminářů a přednášek, a to velice levných, kde se do tisíckovky až tří vejdete (ty bývají na víc jak jeden den) a nebo jsou v řádu několika desítek nebo stovek kaček. Akorát že pod nimi nejsou zvučná jména, nebo svou lácí zavání nedůvěrou. A pokud si člověk dovede vzít užitek z každé situace, tak i ve zdánlivě mizerném semináři najde při dobrém vnímání spoustu infoč´šek týkající se zrcadlení sám o sobě. Protože většinou to co odmítáme, co nás čílí nám tam někdo vždycky velice dobře přehraje. Celá ta situace, lidi, jejich chování, to je víc jak seminář sám. Pak i když s obsahem můžete být nespokojeni a nebo neuspokojeni, pak z těchto věcí "mezi řádky" získáte mnohem víc.

Když má člověk dobrý základ, který může dát i dobrý seminář třeba Reiki a nebo je jedno co, pak už má mantinely a nebo osnovu, které se může držet a sám si určuje, co si do života vpustí a co ne, co je užitečné a co neužitečné. Je to pak také o zdravé ochotě jít do něajého risku, že holt to něco -ať seminář a nebo kniha bude ztráta času. Ale zatím se mi to ještě nestalo. Možná, jak píše Smart, jsem si to v hlavě nastavila, že nejsem tak bohatá abych vyhazovala za voloviny a zbytečnosti, že ať mě moje vyšší šéfstve vede tudy, kudy to je pro mne nejužitečnější. Kupodivu, nejvíc se učím v každodenních situacích, od běžných lidí, z knížek, které mám doma už pěkně ohmatané, protože jsou pracovní a stejně v nich vzždycky najdu něco nového. Nemluvě o kartách, ty dají odpovědi hned a nasměrují pozornost, když si člověk sedí na vedení a není schopen uvnitř sebe tu odpověď najít.

A taky si myslím, že dřív nebo pozdějc člověk přijde na to, že není potřeba se neustále zahlcovat spoustou informací, naopak, že jednoduché a méně je mnohem víc než mnoho a složitého.

To je asi důvod, proč už mi ceny za semináře a kurzy žíly nervou.

[akjam]

Asi před rokem a půj jsem byla na jednom semináři, kde jsem slyšela poprve písničky od Jiřího Smrže. A jedna "I kdyby.." mě najednou zaujala, nebo několik jeich slov "...všichni jsme stvořeni číst originál a neustále hledáme překladatele...."
Tyto slova mě tehdy nějak zaujala. Ještě jsem byla pak na některých seminářích, ale vnímám to trochu jinak, snažím se na nich především najít sama sebe nebo objevit to, co je opravdu ve mne.

Majka

[Dhanyavad]

ja taky souhlasim s tim, ze ceny jsou tu za hodne kvalitni seminare pomerne dost mirne - alespon cestami, kterymi jsem se vydala ja..

Me se to vzdycky na prvni pohled zda "drahe", kdyz si to ale pak rozpocitam na hodiny, uvedomim si, kolik hodin denne pracujeme, a ze vetsinou se nam vedouci seminare venuje i o prestavkach, vecerech apod.. A to u vetsiny seminaru se jeste lze domluvit na splatkach, slevach, apod. v pripade socialni nouze.

Jinak praktikuju presne stejnou metodu, pokud uz zatouzim po necem, na co nemam (i kdyz momentalne si nestezuju), proste poprosim nahoru, at se stane tak, jak ma - a bud se okolnosti pozmeni, nebo se objevi jina cesticka....