Eutanázie

[toora]

.

Je v pořádku, když dnes člověka udržují na živu proti jeho vůli?
Je v pořádku, když starého člověka, který ví, že nastal jeho čas odvlečou do nemocnice, napojí ho na hadičky a prodlužují mu tak „vegetativní“ stav?
Co je špatného na moudrosti starých indiánů, kteří odešli do divočiny na „poslední meditaci“, aby tak v klidu a bez střečkování připoutaných lidí odevzdali zemi co její jest a odešli v klidu do „věčných lovišť“? Podle tebe Jožko je to zřejmě utíkání od rozdělané práce.
Oč jiní jsme my než např. takoví Amíci, když si mohou dát do požadavků v papírech tzv. „neres“, tj. v případě upadnutí do kómatu, apod. - tzv. nerestituovat? Podle Tebe Jožko by to zřejmě byla vražda.
Proč je nám tolik proti srsti přijmout myšlenku pomoci v odchodu někomu, kdo trpí a jehož těles. schránka je nenávratně poškozená?
Proč je to tak „ožehavé“ a nepálí nás stovky potratů, které se denně v ČR provedou?
Dostali jsme se do opačného extrému, prodlužování vegetování za každou cenu.

Vzhledem k „úsporným opatřením“ v této zemi mohou být ubírány opiáty (drahá záležitost) a na jistých zdrav. pracovištích nutnost „vyklízení" drahých udržovacích techn. zařízení a lůžek pro mladší nemocné, tedy tak, jak probíhá nesvobodná eutanázie již dnes, aniž by se o tom veřejně hovořilo, jen může tím vyšším tlakem zhoustnout.

Kde tady kdo řekl, že příroda je krutá, Jožko

[Maisha]

Eutanázie nemá být nástroj k ukončení života, když už mě to prostě nebaví, mám hodně práce a ráno jsem ukopla palec u nohy.
Eutanázie je - nebo by mohla být - v mnohých chvílích milost a vyprovození na poslední cestu. Právě proto, že milujeme svoje blízké, bychom se tomuhle neměli bránit...
Moderní medicína umožňuje ledacos, ale pořád hodně hraje na čísla a na tabulky. Protože za to se dostávají odměny a granty. Na kvalitu života zapomíná ale tak často... Tomu podobná a stejně nevyřešitelná jednoduchou odpovědí by byla i otázka, kolikagramová nedonošená miminka ještě zachraňovat, že?
Když tu padla otázka, "Kolika svým blízkým bys dala smrtící injekci?" - a kolik svých blízkých bys nechal zchátrat na lůžku po letech ve vegetativním stavu? Chodil se každý den dívat, kolik nových dekubitů se na tom křehkém těle stihlo vytvořit a jaká infekce je to dnes, co ho trápí? Jak za něj dýchá ventilátor a všechno,co vejde i vyjde ven mají na starosti hadičky? Ani ti nemůže říct, že ho bolí, co děláš, na to,co mu vadí může reagovat třeba jen horečkou, zvracením..
Kolikrát už jsem při kontaktu s takovými pacienty přemýšlela, jestli..tu ta duše ještě je. A tělo jen "zapomnělo" odejít. A když tam je..chce tu takhle být?? Uzamčená...

Už proto, že se pohybuji ve zdravotnictví, uznávám nemoc jako jistou zkušenost. Opravdu to,co nás učí. Protože spoustě lidem právě až to, kdy jim vlastní fyzično vystaví stopku, otevře oči, změní pohled na život, změní způsob života.
Když to jde, měli bychom se pokusit to překlenout. Získat tu zkušenost.

Ale. Co ti, pro které byla ta stopka takhle radikální jako u těch výše zmíněných? Kdo z nich by chtěl tenhle pseudoživot..? Kolik zkušeností nasbírají...

Vybrat diagnózy a stavy, kde by měla být eutanázie legální by ale bylo vážně složité. Ona ta naše společnost na to asi vážně ještě není připravená. Pak by eutanázie chtěl i člověk s depresemi - protože "to už se přece nedá vydržet". S bolavými zády. Bez práce. Třeba. Spousta slabších povah by to chtěla, protože chtějí nějak řešit svojí situaci a vždycky je snazší nechat se pasivně vyvést než vstát a prát se s tím..
Nemáme na to říct si,kdy ne, to je asi ten problém.

Je to vážně vážné téma. A vyslovit se beze zbytku jasně a radikálně asi neumím..tak se omlouvám..ale četba vašich příspěvků mne uvrhla do trochu filosofické nálady.
A taky do vzpomínek na dědečka, který zemřel letos na jaře po letech krutých bolestí a zdravotních potíží. Poslední chvíle na přecpaném nemocničním pokoji, v bezvědomí, kdy se probíral jen na chvilku, zkroutil se od bolesti a zas byl mimo sebe.. Medicína už nemohla nic dělat. Operovat, dát léky. Neměli, jak jeho problém vyřešit. Mohli ho už jenom udržovat při "životě". Nic mi v tu chvíli nepřipadalo tak zoufalý,jako to,že mu nemůžeme pomoci. Trpěl,to ano. Ale k čemu to bylo.

[Zbultran]

Trochu tu cítím názor, že když je někdo věřící v Boha, je to tmář a zpátečník bez vlastního názoru. Nejhůře jsou na tom asi ti katolického vyznání. Mám pocit, že se na nás podepsal bolševik. (Ale toto je asi mimo téma).

[Zbultran]

[toora]

[clovek]

Já jen řekl co ríkáte vy.Příroda je krutá já jsem jinde.

[okenko]

Hodně jsem o tomto tématu přemýšlela. Kdo z nás ne, že?
Pro sebe jsem došla k závěru, že mrtvý je ten, komu nefunguje mozek. Zvláštní, srdce může bít.
Jednou jsem se vracela v noci z představení a taxikář byl sdílný společník. Celá léta jezdil sanitou. Vyprávěl mi, že jeho parťačka pí doktorka byla natolik za ta desetiletí praxe zkušená, že okamžitě poznala, kdo je na odvoz do nemocnice a s kým budou jezdit po Praze. Víte proč?
Příklad: Úraz na motorce, mladý otec, hlava rozbitá, znamená to, že odvezou-li jej rychle do nemocnice, bude na přístrojích klidně léta, ale myslet už nebude. Jeho manželka s malými dětmi nedostane ani důchod, ani pojistky, atd. Vypadá to krutě, ale já vnímám opravdovou hloubku té lékařky.
Tak vlastně jezdili tak dlouho, až pacient odešel...

[toora]

[harmonik]

Ahoj, už pár dní mi vyvstane myšlenka- ktorá- no přec ta, kterou sdělila Tóra O indiánech, jak se s odchodem vyrovnávají oni. Moc krásná zmínka, dík za to, Katko. / Vůbec si často říkávám, kdyby se geneticky spojila dohromady Tóra a Šamanka, to by byl exkluzívní nepřekonatelný webíkář/ Ale to jste i tak jako individua.
Indiáni jsou spjati s přírodou, rozumí jejím cyklům, berou člověka jako její součást.Proč je had jako symbol kolotoče života...jako snad jediné zvíře se otočí o 180 stupňů, uzavře kruh a chytí se za ocas?
Proč musí leckdy člověk ve stáří dojít do stadia, kdy neví co je za den, veškeré nabyté znalosti a dovednosti ztratí....Jak podobné to je ve vysokém stáří s miminem. Bez zubů, je ti jedno, jestli slipy, trenky či naostro, kolikrát ani mluvit to nejde. Ty tam jsou časy produktivního věku, kdy se bedlivě sleduje PX index na burze a jakákoliv výchylka dolů je katastrofa.... Jsme snad opravdu jenom loutky, herci v obrovském divadle zvané svět? A jde jenom o reakce na určité situace příchozí v osudu?
Není konečná štace taky tak trochu jako zima- zimní období? Žiješ ještě ze zásob, ale jako rostlinka už máš splněno? A jsi živinami pro ostatní? V semínku je všechno...než začne svůj život rostlinky, je nesmrtelné...ale pak přes vyklíčení, krásný květ a plod se přemění v uschlý stonek....
No poslední zprávy o zdravotnictví ovlivní konec žití-bytí.
A tak než tam dospějem, říká Sai Baba:- tvým ůkolem je být šťastný a spokojený. Nejsi-li, nesplňuješ svoji lidskou úlohu.

A tak to teď dávejme do harmonie, sviťme v okýnkách i na svícnu, zahřívejme se punčem, pečme dobroty, pusťme si příjemné melodie- a buďme v poho.

Zdarec, Harmonik.

[Beppe]

[Zbultran]

[Zbultran]

Beppe: ty jsi bývalý katolík?

Že máš s katolickou církví takový problém?

[Maisha]

[kamo]

Je pozoruhodné, že na jedné straně se hlasitě vykládá o svobodě jednotlivce a jeho samostatném rozhodování a když se pak chce jednotlivec teda svobodně rozhodnout, tak narazí. Byla tu zmíněna církev, ta má hlavně lufta z toho, že by se lidi skutečně začali chovat svobodně, v tomto mezi církví a státem není rozdíl.
Pak by totiž lidé -ovečky/daňoví poplatníci- mohli zjistit, že církev ani stát vlastně až tak moc nepotřebují, takže obě tyto instituce dělají vše pro to, aby na nich byli lidé co nejzávislejší.
Svůj vliv montují i do nejzákladnější a zcela osobní a privátní věci - práva na život, takže se vměšují i do práva ženy nepřivést na svět nového člověka a stejně tak i do práva člověka svůj život řídit a ukončit po svém.

.

[Beppe]