Jak si šlapeme (a kdovíco ještě...) po štěstí

[blankas]

[blankas]

[toora]

No vidíš to Evi, tak jsi mi teď inspirovala k zamyšlení z budoucnosti, tedy k takové lehké sentenci na tvoje povídání o minulost.
Tož tedy…krátké povídání o duších bez pneumatik.

Na místě, kde dříve stály dlouhé řady fotovoltarických panelů, a za nimi skládka pneumatik, stojí domky, které, v rámci pracovního programu postavili právě napravovaní recidivisté. Náklady na výstavbu každého takovéhoto domu uhradil stát, neboť stavba jedno takovéhoto, rovná se částce, kterou stát zaplatí za každého vězně za každého čtvrt roku jeho věznění.

Tyto domky jsou nenákladové a soběstačné, a stali se bydlením pro lidi, kteří se ocitli na ulici, takže zde např. bydlí matka s třema dětmi, které bývalý manžel neplatí několik let výživné (tento je v současné době konečně ve vězení, kde pracuje na výstavbě biodomků), bydlí zde také František, jehož žena si našla milence, a rozvedla se s ním, s dobrým právníkem jej o vše obrala, a on se tak ocitl bez práce a přístřeší. V jednom domku žije starší bezdětná paní, co peníze ani na důchoďák, a hodně dmečků obývají lidé, pro které se bydlení v paneláku stávalo čím dál více finančně neúnostným, a tedy jim takto každý rok v kasičce přibude sto až dvěstě tisíc, a tím pádem mají konečně možnost cestovat, vzdělávat se a pěstovat svoje koníčky.

Většina společnosti samozřejmě chodí každý den do práce, kde vydělá tolik, že 60% z toho utratí za bydlení (především na náklady za energie), dalších 40% za potraviny, a pokud snad někomu zaměstnavatel umožní přesčasy, utratí takto vydělané a ušetřené prostředky za 14denní rodinnou dovolenou. Část z těch zaměstnaných pochopitelně vymýšlí, jak likvidovat jaderný odpad, přemýšlí nad těmi nejlepšími obnovitelnými zdroji, jak zachránit pár posledních stromů v deštném pralese, jak nejlépe recyklovat pneumatiky a všechny produkty moderní doby. Což je v pořádku, neb pokrok nezastavíme.

A tak jsem dnes ráda, že naši předkové nezavrhli například hnůj pro pěstování zeleniny, protože by se jim třeba hnusil, a naši potomci nezblbli z úhledných voňavých granulek chemických hnojiv, a svoje předky následovali...nakonec i v tom, že nepřestali dávat třídit odpad, a ten z kuchyně dávat na kompost, a nezavrhli stavby, v jejichž tepelné izolaci zdí jsou použity pneumatiky, prostě, že tím pádem, je dnes na světě, přeci jenom, alespoň o maličko lépe…