Tančíte a zpíváte si doma? Aneb zatočíme se stresem!

[samanka]

Myslím, že jsme málo spontánně praštění

Nedávno mi jeden účastník připomněl pár ročníků reiki školy (víkendovky),
kdy se po dnech harmonizování a rozebírání témat a různé práce na sobě, večer sedlo a hrálo na kytáru, pěly všechny možné žánry nebo se šlo
na brutus zábavu s rockovou skupinou tuším Práh a trsalo a zpívalo...
Bylo to moc fajn.

Jen by člověk neměl čekat, až se zase něco podobného naskytne. Protože někdy je těch příležitostí vcelku málo a zpěv a tanec jsou jedny
z těch relaxačních a antistresových technik, které máme naprosto
dostupné, doma i zadarmo, s okamžitým účinkem!!!
Kam se hrabou antidepresiva.

Chce to jen vybrat něco podle nálady a jedu! Youtube je nekonečný zdroj všeho na co si vzpomenete a plný ohromných pokladů. A jestli jsem
u toho neohrabaná a můj zpěv by patřil do Hvězdné pěchoty? No a co?

Zrovna včera jsem objevila tuhle, kterou jsem léta neslyšela, ke skoro
vílímu tanci a zpěvu :

https://www.youtube.com/watch?v=XQziKp4NvGs

A na závěr mám takovou inspiraci jak to bude vypadat až
si dovolíte být naprosto volní ve zpěvu a tanci
(jde to i bez podpory nějakých látek):

https://www.youtube.com/watch?v=isBLJ-G86FY

šamanka

[samanka]

Když jsem se tak zamyslela nad rozdílným japonským a našim přístupem k reiki napadlo mě, co je zase naší předností: vřelost, nadšení.

Všimněte si někdy co dělá Jarda Jágr s Floridou, přestože ho pořád někdo zatracuje kvůli věku. To je ten rozdíl mezi ním a mým synovcem, co trénuje za jeden brněnský klub. Jarda vyjede a na ledě i spoluhráči ožijí. Vidíte na něm to zapálení a nadšení pro to, co dělá a jak to umí předávat dál. Myslím, že totéž dokáže pro ostatní spoluhráče mimo led..

A v tom je ten rozdíl - ne v tom, kdo co hraje, ale jak k tomu přistupuje.
Synovce spíš zajímá pošťuchování a blbnutí než puk a týmový duch

V našich končinách je někdy dost těžké si udržet nějakou vášeň a nadšení.Jakmile ji projevíte, tak se hned objeví spousta lidí, kteří sají a sají až máte sami pramálo a musíte dobíjet na plné pecky. A nemluvím tady o žádných záhadných "přivtělených duších", ale o lidech doma, kamarádech a známých. Jakoby typů "leklá ryba" přibývalo.
Proč se zamýšlet nad tím, jak na sobě zapracovat, když to můžu
hodit na druhé, sebrat jim šťávu a být zase ve své líné pohodě.
Jenže vtip je v tom, že často ten energetičtější to taky nemá
"zadarmo" a musí se snažit nebo si sahat na věci, které nejsou
vůbec příjemné.

Ochrana vlastní energie, nepouštět k sobě tolik negací zvenčí, dobíjení
přes tvořivost, tvorbu vlastních radostných událostí a pocitů má pořád,
možná i čím dál větší význam.

šamanka