Zaslal: ne srpen 03, 2014 2:21 pm Předmět: učitel nad věcí
Ahoj,
moc vás zdravím.
V září nastoupím po mateřské jako učitelka, a už nyní se trochu strachuju, jak si vybudovat přirozenou autoritu... Nerada bych, aby žáci tzv. testovali, co snesu, a jak zareaguju na to či ono, aby se rozjeli, a ze mě se pomalu stal vystresovaný, vyhořelý člověk... Kdesi jsem se dočetla, jak kdesi ve škole nastoupil mladý muž coby nový učitel, a děti zkoušely, co vše si můžou dovolit. Někdo se přikradl k jeho tašce a hodil s ní o tabuli. Muž se na ně jen klidně otočil a řekl, že v té tašce nic není, proto jí nemůžou ublížit, a stejně tak nemůžou nijak ublížit ani jemu, protože v sobě také nic nemá, je prostě tak jak ho vidí, sám za sebe... To zabralo. Divadýlko přestalo, děcka se zklidnila. Moc se mi ten příběh líbil, ale přiznám se, že mu moc nerozumím... Netušíte, jak učitel svá slova myslel? Proč neměl co ztratit? Snad jsem se vyjádřila trochu srozumitelně...
Děkuji, mějte se krásně.
Škoda, že nevíš jak zněl celý ten text, ze kterého si toto pamatuješ.
Není to však žádná záhada.
Pokud máme za to, že jsme osobou, tedy tímto tělem, se vším, co na sebe jeho omezená mysl váže, pak je velmi snadné nám ublížit, protože je toho většinou velmi mnoho, o čem si myslíme, že to je "naše" (moje děti, můj dům, moje auto, můj majetek, moje myšlenka, moje, moje, moje..), a nejčastěji se potom o to vše obáváme.
Pokud ale tušíme, že nejsme toto tělo, a že nic na světě není "naše", respektive, že si jen myslíme, že je to naše, a to jen proto, že jsme sami sebe na tom všem závislými učinili (na lidech-vztazích, věcích, inteligenci, atd.), potom se dá přicházet na to, že ve skutečnosti nemáme o co "přijít".
Když vidíme, jak to s námi je, tj. jsme si toho stále vědomi, pak se tyto naše závislosti pomalu uvolňují, takže...prázdná taška.
Zaslal: po srpen 04, 2014 8:05 am Předmět: Odpověď
Anduu, neměj obavy. Děti s mateřské školce jsou ještě hodné a snad i tvárné . Spíše bys mohla mít problémy s tím, že nebudou umět věci, které by už měli umět (třeba si přezout boty nebo zavázat tkaničku ...)
Naposledy upravil Zbultran dne po srpen 04, 2014 2:48 pm, celkově upraveno 1 krát.
Zaslal: po srpen 04, 2014 3:25 pm Předmět: Re: Odpověď
Zbultran napsal:
Anduu, neměj obavy. Děti s mateřské školce jsou ještě hodné a snad i tvárné . Spíše bys mohla mít problémy s tím, že nebudou umět věci, které by už měli umět (třeba si přezout boty nebo zavázat tkaničku ...)
to by ses divil. U nás ve školce ted byla na zástup slečna po škole - a to, co na ni zkoušeli předškoláci a pětileté děti, bylo neuvěřitelné.Od různých taktik až po vyloženou drzost.
Důležité je neznejistět a nedat dětem najevo, že z nich máte strach a trému ( slečna se opravdu bála třeba i jen zvýšit na děti hlas a ve školce pak byla vřava jako u kolotočů. )
Ale to je normální - všechny děti zkouší, kde jsou u nových učitelů hranice, co si mohou dovolit a co už ne. Za pár dní se to srovná.
A co mám vypozorováno - na základní škole jsou nejoblíbenější učitelé ti, co jsou sice přísní,ale spravedliví. Učitelka matiky, co učila oba mé potomky byla metr a skoro ras , nic neodpustila, v jejich hodinách bylo ticho jako v kostele - ale když měl některý žák jakýkoliv problém, neměl strach se jí svěřit.Velmi rádi s ní jezdili na výlety a doted se s ní setkávají.
anduu - přeji štastné vykročení do pracovního procesu.
nejsem učitel, ale pracuju ve školství. Pozoruju učitelky každý den... a taky si ledacos pamatuju ze svého dětství a nebo když chodily do školy moje děti.
Vybudovat si přirozenou autoritu... Už to samotné slovní spojení si odporuje. Buď člověk přirozenou autoritu má, nebo nemá... Vybudovat si autoritu samozřejmě lze, ale přirozená autorita je prostě přirozená a není třeba si jí budovat.
Děti mají radary a stejně jako zvířátka velmi rychle vycítí strach a nejistotu. A pak pochopitelně zkouší.
Ty se ale nemusíš ničeho bát - jsou to děti, malé živé lidské bytosti, které ty máš za úkol něco naučit... Nic víc, nic míň.
Z mého pozorování vyplynulo, že křikem a zastrašováním si je člověk opravdu nezíská. Stačí je brát jako lidi... Nemusíš na ně dělat ťuťu ňuňu, na to taky nerady slyší. Prostě normálně, v klidu. Když je potřeba někoho sprdnout, tak ho prostě sprdni. Když je vhodné někoho pochválit, tak ho pochval...
Buď vnímavá a spravedlivá.
Svoji nejistotu neschováš za zbytečné nadávání a křik.
Dělej si s nimi i legraci.
Buď schopná uznat i svojí chybu. Nikdo není neomylný a pleteme se každý a není to žádná ostuda.
A nakonec určitě jsi studovala pedagogiku a určitě jsi byla někde i na praxi a nejdeš tam naprosto nepřipravená.
A taky mysli na to, že jednou i tvoje děti budou chodit do školy a ty bys byla jistě nerada, kdyby ti je tam někdo "prznil" a choval se k nim nadřazeně, jenom proto, že je dospělý a učitel k tomu... To není autorita, ale vybíjení si mindráků na lidičkách, kteří se nemohou bránit.
Přeju ti šťastné vykročení do práce. Přeju ti klid a pohodu, beze strachu.
Přeju ti radost z práce a hodně šikovných žáčků, kteří mají touhu se něco dozvědět.
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Osobní nastavení
Přihlášení
. Spíše bys mohla mít problémy s tím, že nebudou umět věci, které by už měli umět (třeba si přezout boty nebo zavázat tkaničku ...)
