Zaslal: st srpen 28, 2013 9:34 pm Předmět: Kolektivní vědomí lidstva versus Bůh ....
ahoj všem,
prosím o vaše názory, mohu-li
Nějak se mi stále více dělá nejasno v otázkách kolektivního vědomí lidstva... kdy a jak je s ním člověk spojen, kdy a jak - pokud vůbec - se lze odpojit, nevnímat, osamostatnit..... Jak lze vnímat rozdíl Bůh x kolektivní vědomí... ?
Kolektivní vědomí celého lidstva, skupinky, rodiny apod... ?
Pokud člověk v nějaké oblasti svého života cítí strach, je napojen na kolektivní vědomí.... což je prakticky neustále....
Nejzákladnějším strachem, od kterého se odvíjejí všechny ostatní strachy, je strach ze smrti... celá ta nesmyslnost reinkarnačních procesů... Zrození, nějaký život a smrt... zapomínání... aby došlo k dalšímu zrození.... vystoupit z toho kolotoče reinkarnací..... o tom vystoupení učí východní Mistři Buddhou počínaje, přesto na konci svých dní oni sami umírali jako těla... Ježíš toto učení povyšuje a přináší důkaz, že ani není nutno nakonec fyzicky zemřít....
že smrt je jen iluze a člověk může disponovat mocí nad životem a smrtí...
Vnitřní dobro, čistota,láska a neutuchající touha poznat, jak to je, je tou cestou k sebe-vědomí (poznání pravdy o sobě a o tom, jak je neustále ovládán svojí asociativní myslí uvězněnou strachem- skrze kterou k němu promlouvá kolektivní vědomí - taky uvězněné ve strachu, k postupnému odložení asociativní mysli, aby k němu mohl začít promlouvat Bůh - jeho vlastní zdroj - síla strachu oproštěná)
Spojení s Bohem je nepřítomnost energie strachu, strachem ze smrti počínaje..... tehdy je člověk spojen se svoji podstatou, která by se dala nazvat Bůh... Pak v něm koluje síla milovat a soucítit ...
Zaslal: čt srpen 29, 2013 9:02 am Předmět: Kdo je Bůh
citace vaisnava.cz napsal:
Kdo je to Bůh?
Bůh je označení pro Nejvyššího Pána, Nejvyšší Boží Osobnost, čímž chceme naznačit, že nemá sobě rovného a nikdo není vyšší než je On. Nemá počátek a je počátkem všeho. On je zdrojem všeho, co existuje. Bůh je Osoba stejně jako my, jen s tím rozdílem, že Jeho schopnosti a energie jsou s našimi neporovnatelné. Jsme Jeho malé částečky, které dostaly i určitou nezávislost - individualitu. Stejně jako my máme své neosobní projevy - majetek, tělesný pach, má je i Bůh jenže v neporovnatelné míře: Jeho majetkem je celé stvoření, neboť v jedné ze Svých podob proniká každou jeho elementární částečkou a Jeho neosobní záře se nazývá brahmadžjóti a je zdrojem všeho světla a velké blaženosti, po které touží impersonalisté. Vidíte - jistá podobnost tu je, ale i rozdíly jsou patrné...
Tak jsem se chtěl rozepsat o tom, jakou mají vaišnavové představu o Bohu a když jsem se podíval na tyhle stránky, rozhodl jsem se použít citaci. Takhle jednoduše a stručně by se mi to asi nepodařilo napsat. Podstatné myslím je to, že jak Bůh tak duše, která oživuje tělo, je individuální a svobodná a může si dělat, co chce. To, že si většina lidí neuvědomí, že jsou svou podstatou nesmrtelné duše a že své já omylem ztotožňují se svým momentálním tělem, je iluze - mája. Kdyby si lidé byli vědomi toho, že jsou stejné duchovní podstaty jako je Bůh, chovali by se asi jinak ... jenže pak už by se octli ve světě duchovním, nehmotném, bez dualit.
Kdybych to chtěl všechno popsat, nestačil by mi asi ani tenhle web. Takže v případě dalšího zájmu se zeptej a já se pokusím odpovědět.
Zbultrane..
jediné, co mi s tou citací nesedí, je řeč o majetku - to se mi ježí chlupy na těle...
Víš, někdy mi přijde, že čím víc vím, tím míň vím... staré pravdy se jaksi boří a zkušenosti prochází skrze mýty..... vnímám sama u sebe, že jsem evidentně musela projít jevem zvaným temná noc duše, kdy se všechno bortí, nic nejde, nic nefunguje a ani záblesk světla se neobjeví - tak podobně to onehdá popsal pan Tomáš...
Začínám si uvědomovat spoustu věcí a najednou mám pocit, že nechci znova spadnout na zem, že se potřebuji "mít čeho chytit", to znamená, o tomto tématu číst, navnímat nové informace a udělat si v sobě pořádek..
Cokoli tě k tomu napadne, písni mi prosím, budu moc ráda..
Vnímám Boha v sobě, sebe jako jeho součást... pokud se oddám rčení - ať se děje vůle boží, bourám.... když si stavím plán - funguje to a jedu..... narážím na ukecanou hlavu, co se snaží potřít intuici, takže se orientuju ve dvou odpovědích - z nichž jedna je ryze mozková, druhá přijde "jakoby sama"... zkrátka mám pocit, že v některých věcech zažívám chaos....
Myslím si, že kolektivní vědomí lidstva se vyvíjí a je proměnlivé. Konkrétně je vědomí lidstva v přechodu z dětského věku do dospělosti. Člověk s člověkem i s Bohem je spojen svou podstatou. Člověk je tělem, duší a duchem. Je to mysterium stvoření. Pokud by se člověk oddělil od Boha, nemohl by žít. Stačí se jen podívat, co to dělá s lidstvem, když se odklonilo od Boha a jeho zákonů. Každý jsme na Zemi inkarnováni do určité rodiny, národa. Přesné a podrobné informace najdeš na:http://buh.webpark.cz/. Doporučuju se seznámit s dílem: SLOVO KRISTOVO; CESTA DUŠE; VNITŘNÍ OBRODA; DISCIPLÍNY. Tam najdeš všechny důležité informace a odpovědi na duchovní otázky. Láska v srdci - mír všem. Martin
Vnímám Boha v sobě, sebe jako jeho součást... pokud se oddám rčení - ať se děje vůle boží, bourám.... když si stavím plán - funguje to a jedu..... narážím na ukecanou hlavu, co se snaží potřít intuici, takže se orientuju ve dvou odpovědích - z nichž jedna je ryze mozková, druhá přijde "jakoby sama"... zkrátka mám pocit, že v některých věcech zažívám chaos....
Psát cokoliv k tématu, to je těžký. Bylo o tom napsáno strašné množství knih, dobrých knih .... takže by bylo nejlepší kdybych je sem začal opisovat
Ale zkusím se reagovat na ten úryvek nahoře.
Každý prý má v sobě Boha. V srdci prý sídlí dva ptáci, duše a Nadduše. Ta Nadduše je Bůh v jednom svém projevení. Takže, když se člověk zklidní, může mu naslouchat. Ale to zklidnění není jednoduché. Takže se nám ten kontakt přihodí opravdu jen občas. Dá se tomu pomoci motlidbou, ale je třeba trpělivost. Myslím si, že to, čemu se říká svědomí, to je projevem Boha a když se neřídíme svědomím, tak ono tak nějak otupí a pak nás "netrápí" a tedy ani neslyšíme Boha.
S tou Boží vůli (nechť je vůle Tvá) je to myslím tak, že tím že máme jako duše svobodu v rozhodování a konání (relativní oddělení od Boha), je od nás také to rozhodování a používání rozumu očekáváno. Takže je v pořádku, že plánujeme, stanovujeme si cíle a věnujeme úsilí jejich dosažení. Je na to také takové hezké přísloví: "Pomož si sám a Bůh ti pomůže". A také jeden židovský vtip, jak se ten Žid modlí, aby vyhrál v loterii a najednou se otevře nebe a zhůry se ozve: "Tak dobře Itzik, vyhrajou, ale ať už si proboha vsaděj!"
Zažívání chaosu je v pořádku, tedy musím si dávat velký pozor nepřijmout jakoukoliv myšlenku, která se mi v hlavě vynoří jako zprávu od Boha. Většinou to tak není a neštěstí je pak ten člověk, který si myslí, že postoupil na vyšší úroveň a Bůh s ním mluví pořád. Je třeba být pokorný!
No a nakonec, cokoliv ti napíšu, je jen moje pochopení. Může v tom být trocha Pravdy, mohu se i mýlit. Tak je dobré přistupovat ke všemu a snažit se to ověřovat z různých zdrojů, ze svatých knih, z obyčejných knih (třeba od Čapka) od svatých lidí, od dobrých lidí, svým rozumem a svým srdcem.
Nevím, co si představit pod pojmem "rozumná kniha". Moje zkušenost je taková, že to nejkvalitnější v běžné knihovně nenajdeš a v knihkupectví musíš moc vybírat. Já bych doporučil tyto knihy: SLOVO KRISTOVO od Boženky Cibulkové; NEBE a PEKLO - Emanuel Swedenborg; BYTÍ - Josef Zezulka; CESTYVĚZ - sv.Hildegarda - Jakub Deml, NEBE OPRAVDU JE - Todd Burpo, knihy od Rudolfa Steinera(napsal jich hodně); NOVÉ POSELSTVÍ Z PRAHY; ŽIVOT A HOŘKÉ UMUČENÍ PANA NAŠEHO JEŽÍŠE KRISTA - A.K.Emmerichová; OHNIVÝ KEŘ - Karel Weinfurter, knihy od Gisely Weidner, Břetislava Kafky; Lazarev; Marta Foučková; Edgar Cayce. Dobré je toto knihkupectví: www.hledajici.cz. Hodně z těchto autorů jsou vizionáři, mystici, jasnovidci známí ve světě i u nás. Pro někoho jsou tyto knihy náročné čtení. Je to opravdu pro duchovně probuzené a hledající duše. Já osobně na první místo dávám SLOVO KRISTOVO od Boženky Cibulkové. Je to duchovní učitelka, mystička s přímými vizemi Krista, její dílo je psáno krásným českým jazykem, každé slovo je vybroušeno jako drahokam, obsahuje sdělení i o českém národu a jeho určení. Její učení sledovaly za té nejtvrdší totality mnoho lidí v našem národu, byly plné sokolovny, přijeli se jí poklonit Lámové. Přeju hodně síly pro hledání.
..... vnímám sama u sebe, že jsem evidentně musela projít jevem zvaným temná noc duše, kdy se všechno bortí, nic nejde, nic nefunguje a ani záblesk světla se neobjeví - tak podobně to onehdá popsal pan Tomáš....
TND a deprese? Depka je podle mého názoru krátkodobější.... tohle bylo něco..... něco zvláštního.. takového, jak popisoval pan TOmáš - nic ti nejde ,všechno se bortí, nevidíš světlo, ať uděláš cokoli - jako bys nedělala nic... jako když stojíš nad propastí a nevíš, kam se uchýlit... duchovno nebo materiálno... ? jít za svým nebo ne? kde mám oporu, mantynely.. ? Takové divno - každý objev vyprchal velmi rychle, jako bych tvořila a objevovala pro někoho, kdo přijde a sebere mi to.... hluboká beznaděj, bezmoc.... chuť víc nebýt než být...
Tož.. .tak asi...
Dominiko, děkuji
Nějak mi chodí informace a přestala jsem se v tom všem orientovat a neměla z toho dobrý pocit....
Takto jsem vnímala i sebe - že "omylem" jsem napojená jinam, než si myslím.... ))) Děkuji
Tvoji pochybnost ohledně správnosti napojení bych brala jako hodně pozitivní zkušenost na cestě opravdu k sobě.
Pokud se ti chce číst nějakou duchovní literaturu, výběr je převeliký... Jen se nenechat strhnout a zaseknout se na víře v to,co předkládá někdo jiný... i kdyby říkal,že má napojení na samotného Pána Boha... číst pro radost.
Za prospěšné považuju třeba co nejčastější uvědomování si sama sebe,svých projevů,svého chování,svých reakcí v různých situacích vnějších,při kontaktech s druhými lidmi... a na pozorování svých myšlenkových hnutí,vznikajivších citů,emocí.... A přitom si být vědomá toho,že"božský"je takový stav,kdy se cítím být láskyplná a silná,nic pro mě není nemožné,tedy můžu s klidem milovat druhé a soucítit s nimi.... přirozené dobro... a všechny výpadky z tohoto stavu bytí pozorovat a uvědomovat si jako neharmonii...
TND a deprese? Depka je podle mého názoru krátkodobější.... tohle bylo něco..... něco zvláštního.. takového, jak popisoval pan TOmáš - nic ti nejde ,všechno se bortí, nevidíš světlo, ať uděláš cokoli - jako bys nedělala nic... jako když stojíš nad propastí a nevíš, kam se uchýlit... duchovno nebo materiálno... ? jít za svým nebo ne? kde mám oporu, mantynely.. ? Takové divno - každý objev vyprchal velmi rychle, jako bych tvořila a objevovala pro někoho, kdo přijde a sebere mi to.... hluboká beznaděj, bezmoc.... chuť víc nebýt než být...
Tož.. .tak asi...
Čas nehraje roli.
To, co popisuješ se děje stejně tak v hluboké depresi, TND se ale vyznačuje ještě čímsi zásadnějším, cosi jí předchází. Nejde ani tak o tohle "diagnostikovat", ale především o způsob, jak s tím pracovat.
Abych ti ale Aiko také odpověděla na tvoji otázku…
V principu není nic, co by bylo odděleno od Boha. Kolektivní vědomí se tedy „děje v Bohu“ (jako ostatně vše). Co se týká vědomí individuálního, tak záleží na tom, čemu věnujeme pozornost.
Ať už se děje cokoliv, způsob vnímání určuje naše perspektiva, schopnost rozlišení (co je co), a toto záleží na našem umění ztišení se.
.... TND se ale vyznačuje ještě čímsi zásadnějším, cosi jí předchází. Nejde ani tak o tohle "diagnostikovat", ale především o způsob, jak s tím pracovat.
spíš se žádných pojmů jako TND radši ani nechytat.... kdoví co a jak prožíval ten pán (E.Tomáš) -byl to jeho prožitek,jeho osobní nenapodobitelná cesta...
Aika napsal:
....... nic ti nejde ,všechno se bortí, nevidíš světlo, ať uděláš cokoli - jako bys nedělala nic... jako když stojíš nad propastí a nevíš, kam se uchýlit... duchovno nebo materiálno... ? jít za svým nebo ne? kde mám oporu, mantynely.. ? Takové divno - každý objev vyprchal velmi rychle, jako bych tvořila a objevovala pro někoho, kdo přijde a sebere mi to.... hluboká beznaděj, bezmoc.... chuť víc nebýt než být...
Tož.. .tak asi...
mně funguje prostě se tomu poddat... když to nejde,tak to nejde...přiznat si to... dovolit si být tím,komu se nedaří,kdo si neví rady, kdo nevidí kudy kam... a za ten vnitřní zmatek poděkovat.... nerozumím,nelíbí se mi to, snažím se, ale nejde mi s tím nic dělat... tak to vzdám.... dostat se do stavu, že je mi to nakonec, po všech těch marných pokusech o objasnění vlastně i jedno... s tím přijde uvolnění a zmatek se pomalu začne usazovat,jako rozvířený prach... a zase je vidět na cestu...
Časy uváděny v GMT + 1 hodina Přejít na stránku 1, 2Další
Strana 1 z 2
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Osobní nastavení
Přihlášení
